Její doménou byl soul. V podání Amy Winehouse nikoliv tuctový, naopak naléhavý i plný běsů z jejího života. Života, který byl hlavně kvůli alkoholu i jiným návykovým látkám tak proklatě krátký. Kvůli své smrti v tak mladém věku se zařadila do pověstného Klubu 27, kam jsou zařazování hudebníci, kteří se potkali se smrtí právě v tomto věku. Jsou v něm takové osobnosti světové populární hudby, jako byli například Jim Morrison, Janis Joplin či Kurt Cobain.

Amy se narodila 14. září 1983 do židovské rodiny. V ní se poslouchal hlavně jazz, avšak ani ten zřejmě nepřispěl k rodinné harmonii, jelikož se rodiče rozvedli a zřejmě i kvůli tomu nedostala Amy, co se týče výchovy, takový základ, jaký by možná potřebovala. Již v deseti letech si s kamarádkou založila rapové duo Sweet'n'Sour. Její tehdejší vkus ovlivnilo mnoho zpěvaček. Carole King počínaje a Madonnou konče. Nedokončila žádnou střední školu, protože už tenkrát prováděla různé excesy, které se viditelně příčily ředitelům institucí, které navštěvovala. A tak ji prostě vyhodili.

Nedostatkem sebevědomí ale zřejmě netrpěla: už na svůj debut "Frank" si sama opatřila texty a album bylo velmi příznivě přijato hudební kritikou. Srovnávání s Macy Gray jí mohlo hodně lichotit a i když se sama interpretka později přiznala, že jí do práce hodně mluvila vydavatelská firma (a to jí vůbec nevonělo), byla i tak nominována na několik Brit Awards.

Naprostý zlom ale přišel o tři roky později s deskou "Back To Black". Megahit s naprosto pravdivým textem "Rehab" jí vynesl jednu z pěti cen Grammy. Na předávání však nemohla přijet, protože kvůli problémům s drogami prostě nedostala vstupní víza.

A právě tehdy začal jít její osobní život prudce z kopce. Známost s Blakem Fielder-Civilem jí mnoho dobrého nepřinesla, zřejmě kromě krátkodobých příjemných pocitů přinesených z častých drogových dýchánků. Právě on se později britskému bulváru přiznal, že jí ukázal cestu k tvrdým drogám. Cestu, která se nakonec ukázala jako konečná a definitivní: 23. července 2011 byla nalezena ve svém bytě v Londýně mrtvá. Oficiální zdůvodnění bylo otrava alkoholem, neboť ho měla v době smrti v krvi 4,16 promile.

I když stihla za svého života vydat pouhá dvě alba, její odkaz je nesmazatelný. Masivní tetování, uhrančivý pohled, obří účes i extravagantní kostýmy zanechaly v divácích velký dojem ať už v pozitivním, tak negativním smyslu. Její hlavní doménou totiž vždycky byl nástroj, který ke své práci nejvíce potřebovala - hlas. Hluboký, temný, procítěný těžkým životem, který si ještě sama komplikovala. Proto její nahrávky zněly tak uvěřitelně a po její smrti se o ně strhla obrovská vlna zájmu.

Na sklonku roku 2011 vyšlo posmrtně její třetí album "Lioness: Hidden Treasures" s dvanácti do té doby nevydanými skladbami a v současnosti točí režisér Asif Kapadia film, který by měl obsahovat i dosud nezveřejněné archivní záběry této legendy. Její odkaz tak bude pokračovat i nadále.