Plíživou internetovou šuškandou se do všech stran rozpíná zvěst, že Florence And The Machine mají velkou konkurenci. MS MR, duo ze zaoceánské betonové džungle, si zajistilo podporu velké nahrávací společnosti, aby mohlo vydat své první EP "Candy Bar Creep Show". Čtyři položky úplně stačí k tomu, aby si fandové náročnějšího popu mohli v koutku mysli postavit další oltář.

Za anonymním názvem dvojice se skrývá Paní Lizzy Plapinger a Pan Max Hershenow. Zatímco Ona se stará o vokály, Jemu mohou být posluchači libující si v opulentních a emočně vypilovaných aranžích vděční za hudbu. Úvodní srovnání s Florence Welch a její Mašinou není náhodné - obě uskupení rády nechají své poklady vybrousit do epických rozměrů a nebojí se rozehrát smyčce podpořené výraznými bicími. Jenže MS MR není jen kopií ostrovního popového baroka.

"Bones", naléhavá a zároveň a neochvějně melodická skladba, profituje z pročesávání elektrickou kytarou, která naplní veškeré vaše smyslové kapacity. Temná rozchodová hymna "Hurricane" je na tom velice podobně. Jeden by řekl, že takto by zněla Lana Del Rey, kdyby se nebála opustit od hudebně-filmového pozlátka. "Dark Doo Wop" zase ukazuje, že kapela umí i zvolnit, aniž by ale okamžitě začala nudit. Závěrečná "Ash Tree Lane" je pak tím nejlepším slibem do budoucnosti, že s nadcházejícím dlouhohrajícím debutem se máme na co těšit. Ostatně, to už potvrdil i první singl "Fantasy".

Největší chybou prvního EP této dvojice je jeho délka. Jenže vyčítejte na jaře stromu, že je zelený. První minuty posluchače bezproblémově utopí v příjemném patosu a popové líbivosti podpořené živými nástroji tak náhle, že se jim po čtyřech skladbách nebude chtít zpátky nad hladinu. "Candy Bar Creep Show" je zkrátka skvělá přehlídka možností tohoto uskupení, které budou snad jen růst. Albový debut "Second Hand Rapture" se přivalí v květnu.