"Complete Box" Miro Žbirky zachycuje třicet dva let jeho sólové dráhy od prvního alba "Doktor Sen", které bylo nahráno ještě s kapelou Modus v roce 1980, až po letošní nahrávky z legendárního londýnského studia Abbey Road. Vydání kompletu je chvályhodným vydavatelským počinem i z důvodu nedostupnosti Žbirkových řadových desek z osmdesátých a devadesátých let. Tady jsou po letech na CD v reedici. Definitivní kolekce to ovšem není, protože zde nejsou Mekyho dětské desky ("Songs For Boys And Girls" a "Songs For Children"), živé nahrávky a anglicky zpívaná alba.

Žbirkova tvorba sice dodnes vychází ze základů muziky šedesátých let, ale nevypadá to, že by někdy Meky zněl staře nebo nemoderně. Jako interpret svého vlastního repertoáru má na slovenské scéně (nebo československé, chcete-li) dost výhradní pozici - uznávají ho pamětníci i mladí. Ona image slušného nemoderného chalana v brýlích je spíše obrazem neměnnosti životních postojů a lásky k hudbě. A tu dlouhou řadu všeobecně známých hitů doplňuje spousta méně známých nahrávek, které lze považovat za skryté klenoty. V "Complete Boxu" je najdete.

Ve Žbirkově kariéře byly momenty, kdy s dlouholetým kolegou, muntiinstrumentalistou Lacem Lučeničem, reagovali na světové trendy a trochu v ČSSR předběhli dobu. Byla to dvojice desek "Nemoderný chalan" a "Chlapec z ulice" - Meky si zde poprvé napsal sám i všechny texty, místo brýlí aplikoval kontaktní čočky a z drážek desek zněly syntetické zvuky bicích. Skladba "V-klub" je zřejmě jedna z prvních hiphopových nahrávek ve slovenštině (bavíme se o roce 1984)! A na stejné desce je i nádherná nedoceněná balada "Tvár".

Dalším významným restartem Mirovy kariéry byl začátek milénia a "Modrý album". Zde svůj písňový materiál poprvé svěřil mladým producentům (Horáček, Zenkl) a výsledkem bylo hitové album s moderním zvukem (viz taneční "Milionkrát" nebo téměř triphopová "Na klzisku"). Naopak jedním z posledních počinů je symfonické album, kde se ukázalo, že Mekyho hity obstojí i v doprovodu klasického orchestru.

Pravým ternem kompletu je "Bonus CD", kde jsou shromážděny nealbové nahrávky, jež vyšly třeba na singlech a EP či jako doplňky živých záznamů (chybí zde vlastně jen Mirova verze "Follow Me" od Paula McCartneyho). Jako lákadlo pro koupi může fungovat i dvojice nových nahrávek z Abbey Road na posledním disku. Ostatně tyto nahrávací frekvence byly dalším z dárků, které Meky dostal ke svým šedesátým narozeninám, a jen za to pocítění genia loci zřejmě nejslavnějšího studia světa to jistě stálo.

Malou výtkou k jinak výtečnému zpracování kolekce jsou občasné nekalé rejdy tiskařského šotka (třeba v tracklistu alba "K.O." si pěkně zařádil) a absence textového průvodce ve formě "sleeve note" nějakého zasvěceného hudebního publicisty. K tak rozsáhlé náloži hudby by se hodil podrobnější booklet, který by doplnil informace z obalu disků. Pak by byl projekt "Complete Box" dokonalý.