Nový výběr největších hitů Madonny "GHV2" (rozuměj "Greatest Hits Volume 2") bude určitě jedním z největších trháků letošních předvánočních nákupů, vždyť která jiná zpěvačka či vůbec skupina nebo zpěvák se jí může v současné době rovnat. Přesto mám však z výběru velmi rozporuplné pocity.

Nejdříve tedy pozitiva, která jsou naprosto jasná - skvělé písničky. Vybíráno bylo z čtyř posledních řadových alb (období před nimi zachycuje výběrovka "Immaculate Collection" z roku 1990), a to následovně, z alba "Erotica" dva kousky, z "Bedtime Stories" čtyři, z přelomového "Ray Of Light" čtyři a z dosud poslední řadovky "Music" tři skladby. Do patnáctky je doplňují dvě soundtrackové písničky "Don't Cry For Me Argentina", u které bych dal osobně přednost taneční verzi, jež se hrála i na českých rádiích, a "Beautiful Stranger". Všechny písničky bez výjimky jsou výborné a jak už je jasné z názvu výběru, byly velkými hity. Člověk si ale možná až nyní uvědomí, že skladby z "Eroticy" a hlavně "Bedtime Stories" byly mnohem více experimentálnější než její (super)comebackové "Ray Of Light". Taková "Bedtime Story" je snad pro rádia nezkousnutelná i dnes, "Human Nature" se svým nepříjemným samplem taky. Až se mi zdá, že "Music" je v podstatě umírněná písnička, jakkoli ve své době (což bylo před rokem a něco) vyvolala obrovské pozdvižení. Nemá ale cenu jednotlivé skladby vyjmenovávat (osobně za ty úplně nejskvělejší považuji "Secret", "Frozen" a "Drowned World"), stačí si přečíst jejich soupisku a poznáte, že tady se psal kus hudební historie.

Negativa se netýkají samotných písniček, které jsou výborné, ale "GHV2" jako celku. Není žádným tajemstvím, že samotná Madonna výběr chtěla vydat až příští rok, protože chtěla ještě dále propagovat album "Music", ale když si firma dupne, tak asi ani ona nic nezmůže. Výsledkem však je skutečnost, že kolekce neobsahuje žádný bonus v podobě nových skladeb či alespoň remixů, zpěvačka ani nenafotila nové fotky, takže všechny použité pocházejí ze starších fotosessions. Výhrady bych měl také k seznamu skladeb, protože chybí dost velkých hitů a přitom na cédéčku zbylo deset minut volného prostoru, z čehož opravdu nedovedu pochopit, proč místo ticha album neobsahuje třeba takové hity jako "Fever", "Nothing Really Matters", "American Pie", "I'll Remeber", či skvostný "Rain". A neobstojí u mně ani názor, že dvě poslední se objevily už na výběru balad "Something To Remember" z roku 1995, protože to písnička "Take A Bow" také a na "GHV2" je přesto znovu. Je mi jasné, že některé písničky nemohly být zařazeny, ale ta zbytečná desetiminutová díra mi prostě nejde na rozum.

Pokud se ale na "GHV2" dívám jako na desku plnou skvělých písniček, musím samozřejmě hodnotit dost vysoce. I tak mi ale vadí, že je výběr udělán tak podivně a necitlivě k fanouškům, kteří si jej koupí i přesto, že stačilo málo a mohl být mnohem lepší.