Mňága a Žďorp je další z kapel, co poctivě a neúnavně objížděly kluby, a tak nějak jim to vydrželo už pětadvacet let. Svou hudební pouť nechali zdokumentovat kolegy muzikanty na tribute albu "Dáreček". Na dvou cédéčkách (plus dévédéčku s dokumentem o vzniku celé této kolekce) tu najdete třicet reakcí na to, jak Petr Fiala s kapelou působí na své okolí.

"Dáreček" je díky různorodosti muzikantů nesmírně pestrým albem (kdyby to byl best of sestavený z klasických verzí skladeb, bylo by to jiné a asi by mě to tolik nebavilo poslouchat). Ve svých skoro sto minutách střídá nálady, pohledy na svět, vynikající i možná odbyté covery. Většina z nich má ale společný jednak vztah nových interpretů k dnes již klasice tuzemské hudební scény, jednak také otisk samotného nového interpreta. Skoro by se až albu nabízel podtitul "Zahraj mi písničku od Mňágy a já ti povím, jaký jsi muzikant".

A tak, když se albem proposloucháváte, nemůžete si nevšimnout některých jasných a typických vlastností daných hudebních uskupení. Tři sestry jako by písničku vzali, na první dobrou zahráli svým stylem a bylo hotovo. Vznikla klasická sesterská hospodská odrhovačka. Nebo Čechomor, který se v dokumentu vyznává ze svého nekritického obdivu k Mňáze a který docela vtipně přepoužil již jednou přepoužitý Fialův riff (nejdřív Plíhalova "Nagasaki, Hirošima", pak Nohavicova "Mladičká básnířka"), který teď zabalil "Pro tebe" do svého sterilního folklorečku. Z opravdové písničky s duší se stala zmalovaná barbie bez vlastní tváře.

Přesto se v řadě verzí povedlo najít ducha skladby, pracovat s ním, ale neznásilnit jej. Zůstala silná atmosféra, tak typická a důležitá pro valmezskou partu. Příkladem jsou skladby "Ve 4 ráno", "Ve skutečnosti" a "Člověk nového typu" přepracované od Priessnitz, Květů a Už jsme doma. Zadařilo se také Znouzectnosti. Ta dostala do "Psů pana Pavlova" až hororovou, hodně těžkou náladu, s níž klasickou fialovskou bezvýchodnost (tu z doby, kdy svět byl jenom hodinový hotel) udělali ještě hmatatelnější a surovější. Hodně zábavní jsou i Monkey Business, kteří jednu z nejslabších věcí Mňágy posunuli do smyslné a tělními tekutinami provoněné verze.

Překvapivě mdle dopadla práce našich písničkářů, kteří většinou pohořeli. Ani Xindl X ani Michal Hrůza ani NiceLand nedokázali uchopit písničky tak, aby se z nich nevytratila duše a náboj. Naproti tomu Tomáš Klus svým patetickým projevem ukázal, že ať zazpívá cokoliv, bude to půsubit jako velká slova a obrovské myšlenky. A ačkoliv "Salám banán" posunul do docela jiných vod, než v jakých se kdy pohyboval, zní to přesvědčivě a funguje to. Tou nejopravdovější poctou je ale fascinující skladba "Pete Best" od skupiny MIDI LIDI. Ač ji sice Mňága a Žďorp nenazpívala ani nenapsala, přesto přesně vystihuje její duši, poetiku i muzikálnost. Stejně tak i frázování a pěvecký projev Petra Fialy.

I přes všechno výše napsané je "Dáreček" výborným albem. Je zábavné, pestré a dobře se poslouchá. Funguje a je pravým tributem pro nejslavnější skupinu z Valašského Meziříčí. Bylo by skvělé, kdyby se i další kapely nechaly inspirovat a nechaly si připravit podobné dárky. Tak jako v minulosti třeba Janota, divadlo Semafor nebo Olympic.