"Mám tady poslední dva kousky," odpověděla mi na dotaz barmanka u kasy v kavárně Paláce Akropolis. Dal jsem se s ní do řeči a mimochodem se zeptal na stav prodeje lístků na večerní koncert. Vlastně mě to ani nepřekvapilo. Kapely okolo hudebního lahůdkářství s nápisem Compost Records ve štítu nade dveřmi to v Česku měly vždycky dobré. Když pak v průběhu večera hudebníci z Jazzanovy roztančili našlapaný sál, v mém názoru mě jenom utvrdili.

Před akcemi podobného typu už dopředu tak nějak tušíte, jaká sorta lidí se tam sejde a koho ze známých a přátel potkáte. Berlínští Jazzanova nejsou lovci trendů, na to hrají už příliš dlouho a na svém kontě mají příliš mnoho desek. Místo vystajlovaných hipsterů se tak v Akropoli sešla společnost lidí, kteří od muziky chtějí víc než jen chvilkový módní výstřelek, který za pár měsíců splaskne a vystřídá ho jiná nafouknutá bublina. Společnost, která o muzice přemýšlí a pro kterou je nedílnou součástí života.

"Jazz je poslední šance pro muzikanty bez talentu," letěla mi hlavou replika z oblíbeného filmu, když jsem se až po uši ponořil do hudebního příboje balancujícího na hranici elektronické hudby, funku a zmíněného jazzu. Musel jsem se usmát, protože ačkoliv tento citát s oblibou používám, tentokrát jsem nemohl souhlasit. Nemluvě o tom, že ačkoliv jazzových prvků v hudbě party z Berlína bylo víc než dost, nebyly to jediné hudební ingredience, které se daly rozpoznat.

Jazzanova na pult svého obchodu začali vykládat sortiment jenom velmi pozvolna, jako by nechtěli publikum zasytit hned ze začátku. Teprve postupem času tempo zrychlovali, stupňovali a vůbec škálu chutí vrstvili, spřádali a skládali místy až do nečekaných rozměrů. Když pak show několik minut po desáté hodině skončila, měli na svém kontě stovky hudebních labužníků, kteří odcházeli ze sálu nadmíru spokojení.

Vydavatelství Compost Record jednou za čas někdo osočí, že už hudbě dalo všechno, co mohlo, a že nic přínosného se od nich svět už nedočká. Možná. Na druhou stranu žánrová různorodost, nadčasovost a přetrvávající schopnost mít stále co říct jsou faktory, které budou s berlínským labelem navždy spjaty. Kdo ve čtvrtek dorazil na koncert Jazzanovy, se ostatně mohl přesvědčit sám.