Skupinu Outsiders tvoří šestice ostravských muzikantů v čele s půvabnou zpěvačkou Kristýnou Mikulovou. Celkem v sestavě jsou hned tři dámy, ale na pódiu najdete jen dvě, ta třetí totiž vládne mixážnímu pultu a dotváří zvuk. Tento nesporný fakt je nejspíš důvodem, proč Outsiders znějí odlišněji než většina mladých rockových kapel. Ženský element je tu prostě jasně cítit. Kapela by se žánrově dala zařadit někam do alternativně rockové britské scény. Přízvisko alternativní tu není jen tak pro nucené odlišení. Ono je tu opodstatněné. Jaká rocková kapela si dovolí ve svých skladbách používat klavír, flétnu či housle? A přitom neznít jako béčkový kabaret? Zprvu jsem měl obavu, že přesně sem Outsiders spadnou. Nikoliv, dostavilo se příjemné překvapení a já se mohu radovat, neboť mohu sledovat další zajímavou kapelu na české scéně.

Hned na úvod vytasili zbraně ostře nabité a vypálili pěkně svižnou rockovou pecku "Svou cestou," ve které do posluchačů praží sakra svižný rock'n'roll. Můžete tak hned zkraje ochutnat příjemný, silný hlas zpěvačky Kristýny. Jedná se asi o největší hit na albu. Na druhou stranu celý zásobník nevyplýtvali, příjemných a pro mě možná ještě sympatičtějších kousků se dočkáte i nadále. Druhá "Nejsem tím, kým se stávám" začíná tajemně klavírem, později se přidá i flétna a není snadné nepošlapovat do rytmu. Právě tyto prvky hudbu krásně koření. Tím řízné skladby na nějakou dobu ustupují. Následující pomalá popová "I viděl jsem anděla", opět provázená klavírem, je výjimečně trošku kýčovitá a nudná. Po několika posleších ji nejspíš budete opětovně přeskakovat. "Nezapomeň říct" se sice zase line ve středním proudu, avšak zde je vše na správném místě a můžete si tak užívat příjemný zpěvaččin hlas i zvuk flétny. "Moře ztrát" opět nastaví vyšší rychlostní stupeň a hned vás napadne, že rychlejší kousky jim prozatím sedí lépe. První, českou půli uzavírají "Fragmenty" doplněné recitací. Možná si tenhle prvek mohli s klidným svědomím odpustit. Na druhou stranu obdivuji chuť experimentovat a zpestřovat.

Druhá, anglická půlka začíná opět s rockovejší a asi nejsilnější peckou "Monsters, Inc.". Ta jakoby vypadla ze zahraniční MTV hitparády vedle takových skupin jako Paramore či The Pretty Reckless. Oproti tomu následující dvojice "Again" a "Friend" je málo výrazná a oproti zbytku alba nezapamatovatelná. Punková "People Watching" vás ale dozajista probere a proudem vlije krev do žil. Nádherně odzpívaná, zajímavá píseň "Pros'n'Cons" je také ozdobou druhé půlky. Jinak pro zajímavost v překladu to znamená klady a zápory. A dostáváme se na úplný konec. "Quiet" je poslední skladbou. Nejdříve si možná budete myslet, že je myšlena doslova a že z přehrávače už nic nezazní, po několika sekundách si ale budete moci oddychnout. "Quiet" je zřejmě nejslabší písní a i přes krásný citlivý zpěv ho nemuseli přes síto do nahrávky propustit.

V souboji obou polovin vítězí ta první, česká a značí, že se skupina vydala správným směrem odzpívat alespoň některé své skladby rodnou řečí. To však neznamená, že druhá půlka je vata. Naopak, nejméně tři kusy jsou zajímavé a vzhledem k české scéně nadprůměrné. Zajímalo by mě, jak zní skupina naživo. Dle mého to musí být zatraceně pěkný zážitek. Už kvůli děvčatům, ze kterých je cítit nadšení pro dobrou hudbu. Outsiders nejsou autsajdři ani omylem, a pokud budete mít pár korun po kapsách, neváhejte a jejich novinku si upalujte koupit, litovat nebudete.