S významným životním jubileem se sluší bilancovat. A pokud máte archiv plný zajímavého a ještě ke všemu nevydaného materiálu, nemůže taková oslava sedmdesátin dopadnout špatně. Jan Vodňanský ji zvládl na jedničku a nezbývá než věřit, že to nebylo naposled.
8/10
Jan Vodňanský - Vzpoura kocourů
Vydáno: 16.5.2011
Celkový čas: 72:47
Skladby: Irian, Už nocí jede mašina, To vaše alibi, Samota v expresu, Pozdrav z Titanicu, Horké letní odpoledne, Vánoce ve Špindlu, Juice Blues, Už není to co bývalo, Bonton, Žena se dívá do ulice, Izáku Newtone, Už kočovníci táhnou pokojem, Předčasně probuzený sex, Lidojed, Signora Rumba, Ani na krok milé dítě, Persona non grata, Kyčel, Měsíc couvá a dorůstá, To je ta rotace, Tasemnice ta se má, Rada na nudu, Milé slečny zvu vás k lunchi, Od Madridu k Madridu, Jsem déšť, Vzpoura kocourů
Vydavatel: Supraphon
"Už kočovníci táhnou pokojem / Já vidím je a tak jsem spokojen / Vždyť oči mají vášní opité / prach dálných stepí na svých kopytech," zpívá v jedné z archivních písní Jana Vodňanského ledově klidný, monotónní a odevzdaný Jiří Štědron. Strhuje nás atmosféra doby, vzpomínáme na okupaci spřátelenými vojsky, i když jsme osmašedesátý rok nezažili.
Jan Vodňanský, mistr neuvěřitelného ohýbání českého jazyka, kabaretiér i ironik, perfektně vystihuje závažnost a beznaděj této situace.
Na albu pojmenovaném po kankánu "Vzpoura kocourů" sesbíral svých sedmadvacet písní, které jsou v první řadě, víc než cokoliv jiného, autentickým svědkem doby, v níž vznikaly. A ať už jde o písně
rozpadlé dvojice Vodňanský & Skoumal, nebo jde o písničky ze spolupráce s Přemyslem Rutem (to jsou ti nejdvornější, ale jako autoři hudby se na albu podíleli také Petr Frischmann, Petr Fleischer, ale i sám Vodňanský), mají společnou atmosféru a fungují vedle sebe. A to i přes (z logických důvodů) velmi rozdílnou kvalitu záznamu nebo dobu jejich vzniku.
Vodňanský, který je znám díky celé řadě písní, vtipných skečů a schopnosti převrátit v textu všechno naruby a přitom se neztratit a logicky se z něj vymotat, tady ale jen tak mimochodem představuje velmi důležitou věc. Totiž že i písně, pro které známý není, fungují stejně dobře jako ty první. Jsou výborné, nestárnoucí a pořád velmi půvabné. Bez problémů přežily rok 2000 a zůstává jim nadčasová duše. V řadě druhé jsou tedy podstatně víc než jen artefakt své doby.
Z desky si můžete v klidu vychutnávat různé bonbónky. Třeba raritní skladbu "Juice Blues" z roku 1964, zpívanou Evou Olmerovou, nebo písničky z pořadu "Výchovný koncert", který dal Vodňanský dohromady s Přemyslem Rutem po ukončení zákazu vystupování na konci osmdesátých let minulého století.
Jan Vodňanský - "Pozdrav z Titanicu"
"Vzpoura kocourů" tak přináší kompilaci neprávem zapadlých písní, které se nedopatřením, dobou nebo nepřízní osudu neobjevily na deskách, i když si to dávno zasloužily. Teď je můžeme pěkně pohromadě poslouchat a užívat si jejich nonsensovou poetiku. A s radostí konstatovat, že Jan Vodňanský je i v sedmdesáti slušnej kocour.