Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze "Dlouhohrajících děcek" J.A.R.

Makrorecenze "Dlouhohrajících děcek" J.A.R.

Vydáno: 07.10.2011 09:28 v sekci Makrorecenze - Redakce

Vycizelovaný zvuk, hravé texty, nadhled, humor, pěvecké i muzikantské umění. To jsou J.A.R. To jsou J.A.R. v podstatě již dlouhá léta. Je to dost, nebo málo? Ustrnutí na místě, nebo vlastní ksicht? A koho to zajímá? Jáři prostě vydali album "Dlouhohrající děcka" a my máme makrorecenzi.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
J.A.R. - Dlouhohrající děcka
Když vydají nové album J.A.R., můžete si být jistí, že se o tom bude hodně mluvit. Každá nová deska ale staré řeči přináší. Schválně, kolikrát jste v souvislosti s aktuální nahrávkou "Dlouhohrající děcka" slyšeli/četli/viděli něco ve smyslu: "Jáři, nuda, furt to stejný dokola," nebo naopak: "Jáři, super, dobří jako vždycky"? Co to znamená? Že si tahle sebranka mydlí to svoje fonkianz tak, jak chce ona, a komu se to nelíbí, ať si... však vy víte co. Je tak jasné, že kdo má rád "starý dobrý Járy", bude nadšen i z "Děcek", a kdo je rád nemá, toho ani J.A.R., update 2011 nepotěší. Tereza Vavroušková patří evidentně k té první skupině. V hlavní recenzi o kapele mluvila jako o jedné z nejpodceňovanějších skupin v Česku a desce udělila pochvalnou osmičku. "I když album postrádá výraznější hit a jeho dramaturgie je lehce nedotažená, J.A.R. si udrželi svůj brand a štafetu ještě nehodlají předávat," napsala a zpečetila tím celý tento odstavec. A co na to pět dalších zástupců a zástupkyň redakce? Pečetí ho taky, i když spíš z té druhé strany - 66 procent.


Petr Balada - Jsem s vámi, děcka! (8/10)
Vztah ke kapele: ... genitálně postpubertální...

Číst si recenze na tuhle desku je skoro stejně zábavné jako ji poslouchat. Vlastně můžete napsat cokoliv a vždycky nebudete daleko od pravdy. Ať už čtenář kapelu miluje, nebo nenávidí. Je novinka J.A.R. přeceňovaným albem? Bezpochyby. Je jejich další nedoceněnou deskou? Jistě. A teď si do obou otázek dosaďte Holého a Bártu. Následně si stejnou hru zahrajte ohledně textů, hudby, Viktoříka, Klempíře či použité barvy na obalu. Jenom odpovědi nechte vždy ty původní. Důležitou roli hraje v hodnocení i fakt, zda Roman Holý pisatele pustil do svého nahrávacího studia či pozval k sobě na chatu. A přestože (a protože) mě nepustil a nezval, dovolím si napsat, že "Dlouhohrající děcka" patří po hudební stránce k tomu nejlepšímu, co u nás letos vyšlo. Že posun J.A.R. ke klidu nakonec nedopadl tak přesvědčivě jako posun do neklidu u Tata Bojs, je pak vinou textů, které aniž by dospěly, staly se rovnou zastydle infantilní. Čest a sláva náleží výjimce "Nové vize mužů". David Drábek už v tom není sám. Stejně jako desítky recenzentů "Dlouhohrajících děcek". Jsem s vámi, děcka!

Honza Průša - J.A.R. = Nightwork (7/10)
Vztah ke kapele: Slyšel jsem každou desku, něco baví, něco ne. A nejvíc jsem ujížděl hned na "Frtce" v době vydání.

Svěrák s Uhlířem to před lety pojmenovali jako Nové děti, děti-nové, J.A.R. do toho dospěli o poznání dřív a říkají tomu "Dlouhohrající děcka". Ve skutečnosti jde o vypořádání se s tím, že už mají věk seriozních pánů, ale pořád nepřišel ten zlom, na nějž od dětství čekají. Dospělost se nedostavila (existuje vůbec?). A tak se na novém albu odkazuje do vlastního dětství a dospívání (těch reálií, kterým nemůžou dnešní teenageři rozumět, tu je moře: vitacit, umakart, jablka Jonatán, mrkváče, barevný burizóny ale i třeba Helen Fibinger), kýbly milé infantilnosti. Tolik k děckům. A pak je tu to dlouhé hraní. Kapela tak nějak už všechno, co na desce slyšíme, dělala v minulosti. Trošku jinak, přesto podobně a žádné osvícení se nekoná. Nepřekvapuje. A tak, pokud jste do vlaku J.A.R. nasedli někdy v minulosti, povezete se s ním dál. Jestli ne, neposlouchejte to. A když se nakonec zamyslíte, dojde vám, že J.A.R. jsou v podstatě něco podobného jako dnes Nightwork. A to, že si první kapelu poslechnu rád a druhou ne, je jen kontextem doby, v níž jsem žil.

Petr Adámek Sranda, nebo umění? (6/10)
Vztah ke kapele: Zcela lhostejný (bez pejorativního podtextu).

J.A.R. - Oto Klempíř
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz
S J.A.R. mám trochu problém. Ne osobní, vždyť Vrtulník mě chtěl před pár měsíci s přátelským úsměvem pozvat na brko (pak mu ovšem došlo, že vlezl do špatného lounge a že mě vlastně vůbec nezná...) a Ota se pár let zpátky v jiném baru (sice neochotně, ale přece) nechal vyfotit na mobil pro moji tehdejší přítelkyni, JARožroutku. Jak říkám, nic osobního. Těmhle "Dlouhohrajícím děckám" zkrátka nerozumím. "Táhni, Štěpánko!", "Bez vokolků"; v tom mám jasno. Posledních cca patnáct let už ale ne. Jestli chtějí být sranda-kapelou (sorry, bylo tady "Superpéro", tak proč "Kosti minulosti"?), ať u toho nehrají tak dobře. A jestli chtějí hrát tak dobře, ať při tom nejsou infantilní. Umění a sranda mi k sobě prostě nesedí. Na druhou stranu ale nemusím rozumět všemu a nakonec musím uznat, že tahle Jednotka je u nás - v tomto ohledu - jediná a stále poměrně originální (otvírák "Zlejch starejch dědků je plnej svět" v rytmu jive, jakýsi etno-funk v "S Hamasem" atd.). Vlastně docela věřím, že pokud se člověk správně naladí, klidně u téhle desky i vyndá svýho ptáka ven.

Kristina Bílá - Jeden poslech nestačí (6/10)
Vztah ke kapele: Velice vstřícný.

Tak ti nevím, Oto. Kdybys nepodal výklad ke každé písni vaší novinky, byla bych nejspíš dost zmatená. Jste jako chameleoni, neustále se proměňujete. Jedna část desky totiž s nadhledem vystihuje to, o co tady na tý planetě běží, a druhá zase poletuje totálně mimo realitu. Ale chápu, že právě to je jedna z vašich výsad. Taky nevím, Dane, jestli je ta vaše infantilita v "Kostech minulosti" ještě zábavná. Takový "Stability" sednou celýmu ksichtu kapely rozhodně líp. "Optimistický toxikoman" je, Michaeli, zase pohodová a trefná záležitost, za což vděčíme tvojí propisce. Jakkoliv ale přemýšlím, uniká mi třeba smysl "Nové vize mužů", i když existuje vysvětlení. Taky by neuškodilo ubrat pár tracků, jelikož mam z celý tý "patnáctistopovky" hlavu v pejru. Není sporu, Romane, že jste všichni vynikající hudebníci. Teď už jde o to, jestli posluchačům "Dlouhohrajících děcek" sedne spojení nových melodií a textů. Vaše místo na scéně je i v opačným případě nezpochybnitelný. Ale já s tím albem ještě chvíli bojovat budu.

Radek Londin - "Lesem se nese skepse" (6/10)
Vztah ke kapele: Nasedl na Maksimig a od té doby letí.

Jáři jsou hardcore kapela pro hardcore fanoušky, jen ten core už je trochu rozměklý, ale pojďme si o tom povídat... Člověk má z nové desky pocit, že doplácí více než kdy dříve na syndrom "si zablbnem", na jakýsi únik do zóny výstředností. Novinka je sice po zvukové stránce tradičně dotažená a ukazuje, že i z provařených postupů se dá pořád navařit slušná šumavská groovy bramboračka, ale jinak je spíše kolekcí tref a omylů. Všechno už jsme od nich slyšeli... a lépe. Texty jsou tentokrát konkrétnější, což bohužel odhaluje, že jde často jen o rýmovánky, vytrácí se tajemství a dada rozměr, kterým naopak útočí v nesmyslně nakupených skitech v závěru alba. Kromě tradiční falické hymny "Kosti minulosti" dojde samozřejmě na stárnutí (jedna z nej věcí "Stability"), robotičnost vrcholového sportu nebo "Eko bio green dia". Bohužel jsou tady i vyloženě intoxikované debility jako "S Hamasem" nebo "Vývoj hňupa", podobné vtípkům z desky "Mein Kampfunk", jen zbavené kouzla funky-mžiku. Zatímco každá nahrávka bártovského období kapely se dala nějak uchopit - třeba předchozí "Armáda špásu" jako sonda temným městským labyrintem - ta nová je zřejmě nejvíce o tom, jak být i v pokročilejším věku radostným toxikomanem... senilita k tomu asi patří.


Album: J.A.R. - Dlouhohrající děcka
Průměrné hodnocení: 6,6/10
Celkový čas: 53:17
Skladby: Zlejch starejch dědků je plnej svět, Stability, Vidět Boha konec světa, Moc not, S Hamasem, Optimistický toxikoman, Credo, Vývoj hňupa, Kosti minulosti, Eko bio green dia, Nové vize mužů, Pokora Hitlera, Mick Hucknall, Generál Lauda, Promiň holka

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Tesat do kamene (ian69, 09.10.2011 14:02) Reagovat

    "J.A.R. jsou v podstatě něco podobného jako dnes Nightwork. A to, že si první kapelu poslechnu rád a druhou ne, je jen kontextem doby, v níž jsem žil." O tom přemýšlím dlouho, proč právě Nightwork bych kopal do prdelí a J.A.R. mi přitom nevadí. Autor má bod! A mimochodem, jedna z mála makrorecenzí, kde mě zajímají víc positivní ohlasy!

  • Děcka (Firll, 09.10.2011 14:41) Reagovat

    Děcka nemaj chybu,je to silně návyková věc.

  • paráda (má vynikající plas ti ku) (ToP, 21.08.2012 00:13) Reagovat

    neskutečnej zvuk.... fenomenální.... Credo, Vidět boha a Vývoj hňupa jsou moji favoriti. :)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Márdi (Vypsaná fiXa) - Když nemáš plán, tak se dohaduješ
Rozhovory: Márdi (Vypsaná fiXa) - Když nemáš plán, tak se dohaduješ Vypsaná fiXa letos slaví 25 let. K narozeninám si nadělila desku "Kvalita", na níž se spojili producenti Ondřej Ježek a Dušan Neuwerth. O tomto spojení, o tom, jak se členům kapely ze San Piega hraje v oblecích, nebo o turné, které... čtěte zde
Vydáno: 12.12.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Voxel & Spol. - Nanovo 7/10
Recenze: Voxel začal novou éru. Nanovo a pěkně od podlahy V posledním roce došlo u Václava Lebedy alias Voxela k hudebnímu obratu o sto osmdesát stupňů. Po dvou sólových albech, se kterými moc velkou díru do světa neudělal, vyměnil kytaru a looper za mandolínu, dal dohromady kapelu, se kterou... čtěte zde
Vydáno: 11.12.2019 08:13 v sekci Recenze
0
Skindred, Blood Command, Lucerna Music Bar, Praha, 8.12.2019
Naživo: Pražský koncert Skindred nebyl dlouhý, ale o to byl lepší Skindred a jejich crossover asi deseti různých hudebních žánrů už léta letoucí patří ke spolehlivým jistotám na nejednom festivalu. Naživo pod přímým sluncem byli vždycky skvělí, otázka tedy zněla, jak si poradí v přítmí... čtěte zde
Vydáno: 10.12.2019 13:59 v sekci Naživo
0
Josef "Czenda" Urbánek (POST-IT) - Těžit jen z dob minulých nejde věčně
Rozhovory: Josef "Czenda" Urbánek (POST-IT) - Těžit jen z dob minulých nejde věčně V roce 2017 se POST-IT zkusili vrátit na scénu comebackovým koncertem. Chuť hrát však přerostla v dlouhodobější aktivitu - po oslavě dvaceti let od založení se nakonec rozhodli natočit nový materiál v podobě EP. Právě o něm, ale i... čtěte zde
Vydáno: 10.12.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
1
Hm... - Nevadí 9/10
Recenze: Dospělým Hm... už nic "Nevadí" Po šesti letech se s novým albem "Nevadí" vrátila alternativní formace Hm..., složená z hudebníků působících dříve v Tata Bojs, v oblasti filmové hudby či v úspěšných dětských projektech Pískomil se vrací a Bombarďák. Hm...... čtěte zde
Vydáno: 09.12.2019 00:00 v sekci Recenze
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Pánbůh zaplať za ty Jary! (18.11.2019 23:50)
- Rozhovory: J.A.R. - Byli jsme na správným místě ve správný čas (13.11.2019 17:30)
- Fotogalerie: Jak festival Rock for Churchill slavil 20 let existence (02.09.2019 11:53)
- Nové desky 22/2019 - od Stinga přes Morrisseyho po J.A.R. (29.05.2019 06:28)
- Rozhovory: Monkey Business - Naším úkolem je občanská neposlušnost (31.10.2018 12:10)
- Fotogalerie: J.A.R. si naprosto podmanili pražský Lucerna Music Bar (20.04.2018 08:17)
- J.A.R. pokračují JARní sérií koncertů v rámci "Eskalace dobra tour 2018" (05.04.2018 17:11)
- J.A.R. v září vydají desku remixů "Eskalace bobra" (23.03.2018 17:52)
- Ceny Anděl oznámily první vystupující. Zazpívají J.A.R., Mirai či Anna K., dojde i na netradiční spojení (07.03.2018 09:51)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2017 podle musicserveru (10-6) (07.02.2018 09:20)

ALBUM TÝDNE 49/2019

Hm...
Nevadí

Po šesti letech se s novým albem "Nevadí" vrátila alternativní formace Hm..., složená z hudebníků působících dříve v Tata Bojs, v oblasti filmové hudby či v úspěšných dětských projektech Pískomil se vrací a Bombarďák. Hm... prosluli zejména zhudebněnými texty českých básníků, nově ale vsadili zejména na ty autorské.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 13.12.
Low Roar (ISL) (Café V lese, Praha)
Pá 20.12.
J.I.D (USA) (Roxy, Praha)
Ne 19.01.
Anti-Flag (USA) (Roxy, Praha)
So 25.01.
Michael Malarkey (USA) (Roxy, Praha)
So 25.01.
Devendra Banhart (USA) (Palác Akropolis, Praha)
Ne 26.01.
The Murder Capital (IRL) (Underdogs', Praha)
Ne 26.01.
Beacon (USA) (Café V lese, Praha)
Út 28.01.
James Arthur (UK) (Forum Karlín, Praha)
Ne 02.02.
Keane (UK) (Forum Karlín, Praha)
Po 03.02.
Melanie Martinez (USA) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Ewa Farna Adele Coldplay Kryštof Lady Gaga The Cure Beyoncé Rihanna Sia Karel Gott Metallica Madonna Ed Sheeran Marek Ztracený David Stypka Disturbed Britney Spears AC/DC Lenny Chinaski
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver