shop.musicserver.cz
Makrorecenze "Dlouhohrajících děcek" J.A.R.

Makrorecenze "Dlouhohrajících děcek" J.A.R.

Vydáno: 07.10.2011 09:28 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: facebook interpreta

Vycizelovaný zvuk, hravé texty, nadhled, humor, pěvecké i muzikantské umění. To jsou J.A.R. To jsou J.A.R. v podstatě již dlouhá léta. Je to dost, nebo málo? Ustrnutí na místě, nebo vlastní ksicht? A koho to zajímá? Jáři prostě vydali album "Dlouhohrající děcka" a my máme makrorecenzi.

J.A.R. - Dlouhohrající děcka
© facebook interpreta
Když vydají nové album J.A.R., můžete si být jistí, že se o tom bude hodně mluvit. Každá nová deska ale staré řeči přináší. Schválně, kolikrát jste v souvislosti s aktuální nahrávkou "Dlouhohrající děcka" slyšeli/četli/viděli něco ve smyslu: "Jáři, nuda, furt to stejný dokola," nebo naopak: "Jáři, super, dobří jako vždycky"? Co to znamená? Že si tahle sebranka mydlí to svoje fonkianz tak, jak chce ona, a komu se to nelíbí, ať si... však vy víte co. Je tak jasné, že kdo má rád "starý dobrý Járy", bude nadšen i z "Děcek", a kdo je rád nemá, toho ani J.A.R., update 2011 nepotěší. Tereza Vavroušková patří evidentně k té první skupině. V hlavní recenzi o kapele mluvila jako o jedné z nejpodceňovanějších skupin v Česku a desce udělila pochvalnou osmičku. "I když album postrádá výraznější hit a jeho dramaturgie je lehce nedotažená, J.A.R. si udrželi svůj brand a štafetu ještě nehodlají předávat," napsala a zpečetila tím celý tento odstavec. A co na to pět dalších zástupců a zástupkyň redakce? Pečetí ho taky, i když spíš z té druhé strany - 66 procent.


Petr Balada - Jsem s vámi, děcka! (8/10)
Vztah ke kapele: ... genitálně postpubertální...

Číst si recenze na tuhle desku je skoro stejně zábavné jako ji poslouchat. Vlastně můžete napsat cokoliv a vždycky nebudete daleko od pravdy. Ať už čtenář kapelu miluje, nebo nenávidí. Je novinka J.A.R. přeceňovaným albem? Bezpochyby. Je jejich další nedoceněnou deskou? Jistě. A teď si do obou otázek dosaďte Holého a Bártu. Následně si stejnou hru zahrajte ohledně textů, hudby, Viktoříka, Klempíře či použité barvy na obalu. Jenom odpovědi nechte vždy ty původní. Důležitou roli hraje v hodnocení i fakt, zda Roman Holý pisatele pustil do svého nahrávacího studia či pozval k sobě na chatu. A přestože (a protože) mě nepustil a nezval, dovolím si napsat, že "Dlouhohrající děcka" patří po hudební stránce k tomu nejlepšímu, co u nás letos vyšlo. Že posun J.A.R. ke klidu nakonec nedopadl tak přesvědčivě jako posun do neklidu u Tata Bojs, je pak vinou textů, které aniž by dospěly, staly se rovnou zastydle infantilní. Čest a sláva náleží výjimce "Nové vize mužů". David Drábek už v tom není sám. Stejně jako desítky recenzentů "Dlouhohrajících děcek". Jsem s vámi, děcka!

Honza Průša - J.A.R. = Nightwork (7/10)
Vztah ke kapele: Slyšel jsem každou desku, něco baví, něco ne. A nejvíc jsem ujížděl hned na "Frtce" v době vydání.

Svěrák s Uhlířem to před lety pojmenovali jako Nové děti, děti-nové, J.A.R. do toho dospěli o poznání dřív a říkají tomu "Dlouhohrající děcka". Ve skutečnosti jde o vypořádání se s tím, že už mají věk seriozních pánů, ale pořád nepřišel ten zlom, na nějž od dětství čekají. Dospělost se nedostavila (existuje vůbec?). A tak se na novém albu odkazuje do vlastního dětství a dospívání (těch reálií, kterým nemůžou dnešní teenageři rozumět, tu je moře: vitacit, umakart, jablka Jonatán, mrkváče, barevný burizóny ale i třeba Helen Fibinger), kýbly milé infantilnosti. Tolik k děckům. A pak je tu to dlouhé hraní. Kapela tak nějak už všechno, co na desce slyšíme, dělala v minulosti. Trošku jinak, přesto podobně a žádné osvícení se nekoná. Nepřekvapuje. A tak, pokud jste do vlaku J.A.R. nasedli někdy v minulosti, povezete se s ním dál. Jestli ne, neposlouchejte to. A když se nakonec zamyslíte, dojde vám, že J.A.R. jsou v podstatě něco podobného jako dnes Nightwork. A to, že si první kapelu poslechnu rád a druhou ne, je jen kontextem doby, v níž jsem žil.

Petr Adámek Sranda, nebo umění? (6/10)
Vztah ke kapele: Zcela lhostejný (bez pejorativního podtextu).

J.A.R. - Oto Klempíř
© Daniel Hlaváč / musicserver.cz
S J.A.R. mám trochu problém. Ne osobní, vždyť Vrtulník mě chtěl před pár měsíci s přátelským úsměvem pozvat na brko (pak mu ovšem došlo, že vlezl do špatného lounge a že mě vlastně vůbec nezná...) a Ota se pár let zpátky v jiném baru (sice neochotně, ale přece) nechal vyfotit na mobil pro moji tehdejší přítelkyni, JARožroutku. Jak říkám, nic osobního. Těmhle "Dlouhohrajícím děckám" zkrátka nerozumím. "Táhni, Štěpánko!", "Bez vokolků"; v tom mám jasno. Posledních cca patnáct let už ale ne. Jestli chtějí být sranda-kapelou (sorry, bylo tady "Superpéro", tak proč "Kosti minulosti"?), ať u toho nehrají tak dobře. A jestli chtějí hrát tak dobře, ať při tom nejsou infantilní. Umění a sranda mi k sobě prostě nesedí. Na druhou stranu ale nemusím rozumět všemu a nakonec musím uznat, že tahle Jednotka je u nás - v tomto ohledu - jediná a stále poměrně originální (otvírák "Zlejch starejch dědků je plnej svět" v rytmu jive, jakýsi etno-funk v "S Hamasem" atd.). Vlastně docela věřím, že pokud se člověk správně naladí, klidně u téhle desky i vyndá svýho ptáka ven.

Kristina Bílá - Jeden poslech nestačí (6/10)
Vztah ke kapele: Velice vstřícný.

Tak ti nevím, Oto. Kdybys nepodal výklad ke každé písni vaší novinky, byla bych nejspíš dost zmatená. Jste jako chameleoni, neustále se proměňujete. Jedna část desky totiž s nadhledem vystihuje to, o co tady na tý planetě běží, a druhá zase poletuje totálně mimo realitu. Ale chápu, že právě to je jedna z vašich výsad. Taky nevím, Dane, jestli je ta vaše infantilita v "Kostech minulosti" ještě zábavná. Takový "Stability" sednou celýmu ksichtu kapely rozhodně líp. "Optimistický toxikoman" je, Michaeli, zase pohodová a trefná záležitost, za což vděčíme tvojí propisce. Jakkoliv ale přemýšlím, uniká mi třeba smysl "Nové vize mužů", i když existuje vysvětlení. Taky by neuškodilo ubrat pár tracků, jelikož mam z celý tý "patnáctistopovky" hlavu v pejru. Není sporu, Romane, že jste všichni vynikající hudebníci. Teď už jde o to, jestli posluchačům "Dlouhohrajících děcek" sedne spojení nových melodií a textů. Vaše místo na scéně je i v opačným případě nezpochybnitelný. Ale já s tím albem ještě chvíli bojovat budu.

Radek Londin - "Lesem se nese skepse" (6/10)
Vztah ke kapele: Nasedl na Maksimig a od té doby letí.

Jáři jsou hardcore kapela pro hardcore fanoušky, jen ten core už je trochu rozměklý, ale pojďme si o tom povídat... Člověk má z nové desky pocit, že doplácí více než kdy dříve na syndrom "si zablbnem", na jakýsi únik do zóny výstředností. Novinka je sice po zvukové stránce tradičně dotažená a ukazuje, že i z provařených postupů se dá pořád navařit slušná šumavská groovy bramboračka, ale jinak je spíše kolekcí tref a omylů. Všechno už jsme od nich slyšeli... a lépe. Texty jsou tentokrát konkrétnější, což bohužel odhaluje, že jde často jen o rýmovánky, vytrácí se tajemství a dada rozměr, kterým naopak útočí v nesmyslně nakupených skitech v závěru alba. Kromě tradiční falické hymny "Kosti minulosti" dojde samozřejmě na stárnutí (jedna z nej věcí "Stability"), robotičnost vrcholového sportu nebo "Eko bio green dia". Bohužel jsou tady i vyloženě intoxikované debility jako "S Hamasem" nebo "Vývoj hňupa", podobné vtípkům z desky "Mein Kampfunk", jen zbavené kouzla funky-mžiku. Zatímco každá nahrávka bártovského období kapely se dala nějak uchopit - třeba předchozí "Armáda špásu" jako sonda temným městským labyrintem - ta nová je zřejmě nejvíce o tom, jak být i v pokročilejším věku radostným toxikomanem... senilita k tomu asi patří.


Album: J.A.R. - Dlouhohrající děcka
Průměrné hodnocení: 6,6/10
Celkový čas: 53:17
Skladby: Zlejch starejch dědků je plnej svět, Stability, Vidět Boha konec světa, Moc not, S Hamasem, Optimistický toxikoman, Credo, Vývoj hňupa, Kosti minulosti, Eko bio green dia, Nové vize mužů, Pokora Hitlera, Mick Hucknall, Generál Lauda, Promiň holka

NÁZORY
  • Tesat do kamene (ian69, 09.10.2011 14:02) Reagovat

    "J.A.R. jsou v podstatě něco podobného jako dnes Nightwork. A to, že si první kapelu poslechnu rád a druhou ne, je jen kontextem doby, v níž jsem žil." O tom přemýšlím dlouho, proč právě Nightwork bych kopal do prdelí a J.A.R. mi přitom nevadí. Autor má bod! A mimochodem, jedna z mála makrorecenzí, kde mě zajímají víc positivní ohlasy!

  • Děcka (Firll, 09.10.2011 14:41) Reagovat

    Děcka nemaj chybu,je to silně návyková věc.

  • paráda (má vynikající plas ti ku) (ToP, 21.08.2012 00:13) Reagovat

    neskutečnej zvuk.... fenomenální.... Credo, Vidět boha a Vývoj hňupa jsou moji favoriti. :)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Různí interpreti - Soft Rock Line (2CD) 8/10
Minirecenze: Dvojalbum "Soft Rock Line 1969 - 1989" nabízí to nejlepší z bigbítových balad i něco navíc Supraphonský náhrdelník "Line edition" letos navlékl v tradičním čase poloviny prvního měsíce roku devátý korálek. Kolekce "Soft Rock Line 1969 - 1989" je tentokrát tematicky zaměřena na rockové balady a autor Karel Deniš měl co... čtěte zde
Vydáno: 20.02.2024 20:45 v sekci Recenze | Minirecenze
Vampire Weekend - Capricorn 8/10
Video: Vampire Weekend jsou zpět. Klipy "Capricorn" a "Gen-X Cops" jsou prosáklé osmdesátkami Americká indierocková partička Vampire Weekend v polovině února potěšila fanoušky informací o tom, že chystá páté album. Ponese název "Only God Was Above Us" a vyjde 5. dubna. Upíří se nejspíš vyžívají v napětí, a tak tuto... čtěte zde
Vydáno: 20.02.2024 08:08 v sekci Audio / Video | Video
Brittany Howard - What Now 8/10
Recenze: Druhá sólovka od Brittany Howard "What Now" je příběhem o uvadající lásce zabaleným do neobvyklých zvuků Brittany Howard má za sebou kariéru kytaristky a frontwoman blues-rockové skupiny Alabama Shakes. Na svém sólovém debutu "Jaime" z roku 2019 pracovala se širším hudebním plátnem zahrnujícím prvky soulu, elektroniky, jazzu a popu. A po... čtěte zde
Vydáno: 19.02.2024 00:00 v sekci Recenze
Battle Beast, MeetFactory, Praha, 16.2.2024
Naživo: Klub MeetFactory byl finským Battle Beast už malý Češi metal milují. A zvlášť ten melodický. Finská úderka Battle Beast se sice pomalu dere mezi žánrovou smetánku, ale vyprodat dva velké klubové koncerty, a to dva roky od poslední desky, to je slušný výkon. První vyprodané... čtěte zde
Vydáno: 18.02.2024 18:24 v sekci Naživo
Tomáš Klus - Chci si tě vzít 8/10
Video: Tomáš Klus v klipu "Chci si tě vzít" rozdává lásku a něhu Tomáš Klus na letošek plánuje novou desku. Ta má zatím pracovní názvy "Batůžek" či "Osmička" a oblíbený písničkář se na ní prý vrátí ke svým kořenům a albům jako "Racek"... Mezitím na nás Tomáš vyskakuje i z... čtěte zde
Vydáno: 18.02.2024 11:47 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Rozhovory: Robert Balzar (Robert Balzar Trio, Illustratosphere, J.A.R) - Muzika se začne dít ve chvíli, kdy pominou sportovní kritéria (09.02.2024 18:00)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2023 podle musicserveru (5-1) (01.02.2024 19:00)
- Nejvíce šancí na Anděly mají Viktor Sheen, Calin, Anna K., J.A.R. nebo Jelen (01.02.2024 10:21)
- Video: J.A.R. bijí na poplach jako "Poslední rváč" (09.11.2023 11:19)
- Olivia Rodrigo debutuje v českém albovém žebříčku těsně pod vrcholem (21.09.2023 18:00)
- Naživo: Jak J.A.R. pokřtili album "Jezus Kristus neexistus?" (18.08.2023 17:28)
- Fotogalerie: J.A.R. představili Praze nové album (17.08.2023 23:34)
- Rozhovory: Roman Holý (J.A.R.) - Bez víry není život. Je to velmi osvěžující být nekorektní (10.08.2023 08:00)
- J.A.R. debutují v top desítce české albové hitparády, na mladé rappery ale nevyzráli (30.06.2023 08:08)
- Nové desky 24/2023 - od Queens Of The Stone Age přes J.A.R. po Toma Grennana (21.06.2023 19:30)

ALBUM TÝDNE 08/2024

Brittany Howard
What Now

Brittany Howard má za sebou kariéru kytaristky a frontwoman blues-rockové skupiny Alabama Shakes. Na svém sólovém debutu "Jaime" z roku 2019 pracovala se širším hudebním plátnem zahrnujícím prvky soulu, elektroniky, jazzu a popu. A po této hluboce osobní desce se vrací s její následovnicí "What Now".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 21.02.
Holly Humberstone (UK) (Rock Café, Praha)
Čt 22.02.
Depeche Mode (UK) (O2 arena, Praha)
Čt 22.02.
James Athur (UK) (Forum Karlín, Praha)
So 24.02.
Depeche Mode (UK) (O2 arena, Praha)
Čt 29.02.
Shawn James (US) (Forum Karlín, Praha)
St 06.03.
Zara Larsson (SWE) (Forum Karlín, Praha)
Čt 07.03.
DJ Shadow (US) (Roxy, Praha)
Ne 10.03.
Madison Beer (US) (SaSaZu, Praha)
Po 11.03.
Idles (UK) (SaSaZu, Praha)
St 13.03.
Avatar (SWE) (SaSaZu, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Prince Justin Bieber The Prodigy Lucie Vondráčková Viktor Sheen Dua Lipa AC/DC Taylor Swift Madonna BTS Mirai Ed Sheeran Michal Prokop Billie Eilish Lady Gaga Adele Queen Beyoncé The Weeknd
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu