Populární američtí deathmetalisté The Black Dahlia Murder se v pondělí představili spolu s Němci War From A Harlots Mouth a českými supporty Godless Truth a The Blackstone Chronicles v olomouckém U-klubu. Všechny kapely předvedly skvělé výkony, a to navzdory mizerné návštěvě.
© www.myspace.com/blackdahliamurder
Ani tak zkušeným pořadatelům, jako jsou Obscure production, se občas nevyhne pořádný fail s nešťastně zvoleným místem konání koncertu, a tak se o tom mohli přesvědčit všichni návštěvníci pondělního olomouckého koncertu deathmetalových
The Black Dahlia Murder. Na druhou stranu si sice jistě zaslouží uznání odvaha zkoušet dělat akce zahraničních hvězd jinde než v prověřených pražských destinacích, bohužel však opakované provary v Brně a teď i Olomouci asi dlouhodobě nepřipouští jinou alternativu.
Je otázkou, nakolik se na tom podepsala nevhodná volba klubu, kdy byl koncert místo dočasně zavřeného výstavního S-klubu přesunut do nedalekého U-klubu, a dojmy všech prvních příchozích tak musely být asi velmi podobné - klasický komunistický kulturák jak z Horní Dolní, velká okna zadělaná přehozy, bílé stěny, sloupy z mramoru, všechno strohé, nepřátelské a vyloženě antimetalové. K tomu nepřidalo ani malé pódium, kdy odposlechy musely byt posazeny na přistavených stolcích (!). Výsledný vidlácký dojem dotvořil chlapík, který přišel k merch stánku headlinera a držíc pětikorunu v ruce suverénně na amerického merch guye spustil:
"Já si sem hodím bundu, jo?“ Opravdu, na takovém místě asi Dahlia hodně dlouho nehrála...
Jako první otevřeli večer kolem půl osmé pražští deathcoristé
The Blackstone Chronicles. Během svého půlhodinového setu předvedli maximálně profesionální moderně metalovou nálož vysoké technické úrovně, bohužel klasický předkapelový zvuk a vlažná reakce těch v tu chvíli asi padesáti přítomných diváků výrazně snížili celkový dojem z jinak kvalitního vystoupení.
Jako druzí se představily domácí legendy
Godless Truth. Ti začínali už před dlouhými roky jako klasická deathmetalová kapela, ale současná sestava prezentuje moderní progresivní technický death, čímž ale rozhodně nemyslím deathcore pro malé kids. Ačkoliv se prezentovali podobnou hudbou jako předcházející mlaďoši TBC, v přímém souboji generací dali pražským hodně za vyučenou. A to přiznám i přesto, že já osobně preferuji spíše moderní deathcorovou odnož současného extrému. Především musím vyzdvihnout výkon bubeníka (ten se mimochodem před vystoupením rozcvičoval na
Meshuggah, což už samo osobě o něčem svědčí), který, ač už na metalové poměry pán v letech, vyučoval všechny okolo v rychlosti i technice. Pro mě velké překvapení večera, neb jsem je předtím neznal, teď to chce jenom víc koncertovat, pánové, současná podoba vaší hudby má lidem hodně co říct.
Jako co-headliner se v Olomouci představili němečtí šílenci
War From A Harlots Mouth a zase trochu jiným způsobem, přesto rozsekali vše živé ve svém dosahu. Ďábelský frontman Nico, excelentní neposedný bubeník Paul i všichni ostatní předváděli zběsilou show a není divu, že největší moshe a circle pity (pokud se to tedy při dané návštěvnosti dá vůbec tak nazývat) se strhly právě při jejich setu. Stejně jako před pár dny v Bratislavě a stejně jako kdykoliv kdekoliv jinde výkon, který do kotle dostane i mrtvého.
© www.myspace.com/warfromaharlotsmouth The Black Dahlia Murder v čele s charismatickým frontmanem-dřevorubcem, nosícím v občance typicky anglosaské jméno Trevor Strnad, docela překvapivě spustili o deset minut dřív, než bylo avizováno, a začali dávkovat do lidí svou řádně špinavou old schoolovou a maximálně autentickou verzi deathmetalu s buldočím odhodláním. Zatímco u předchozích kapel byl zvuk v sále opravdu nic moc, během Dahlie vše běželo jako z CDčka. Hlavně bubeník, jedoucí nejen kopáky zcela přesně a v maximálním tempu po celou hodinu vystoupení, mně zůstane ještě dlouho v paměti. Obecně, jak už jste si asi všimli z řádků výše, to byl večer hlavně o špičkových bubenících, a i když bicmen TBC patří určitě k těm lepším na české scéně, s následnou trojicí světové úrovně se prostě ten den měřit nemohl. Dahlia se dočkala vřelého přijetí, lidi reagovali a bylo vidět, že mají naposloucháno.
Kapela projela většinu svých alb včetně aktuální novinky "Ritual", playlist byl složen ze samých prověřených hitovek. Všichni museli být spokojeni, ačkoli se přiznám, že na můj vkus začne i sebelepší hoblovačka po takových čtyřiceti minutách být monotónní, ale to je jen můj problém. Tohle v sále určitě nikomu nevadilo. Celkově musím pochválit výkony všech kapel, ale k návštěvnosti čítající pouze kolem stovky hlav se raději vyjadřovat nebudu. Jak už jsem uvedl v úvodu, takhle se můžou spálit i zkušení. Pro Olomouc jakožto jedno z největších měst v republice je to ale velká ostuda.