Krása v radosti z hudby

Dávání jednotlivých skladeb, ípíček či celých desek k downloadu zdarma není už v dnešní době nijak ojedinělé. Kapely vědí, že se jejich výtvoru stejně moc neprodá, a alespoň takto dostanou svou hudbu k více lidem a ti třeba/snad/možná/doufejme dorazí ve větším počtu na koncerty. U Prince Of Tennis to ale jako promo na živá vystoupení neplatí, protože žádný koncert ještě ani neabsolvovali (jak se svěřili v našem žebříčku nových kapel, kde obsadili třetí příčku). U nich tedy beze zbytku platí, že svou hudbu dělají pro radost a pro radost posluchačů. A dělají ji sakra dobře.

David Volenec a Honza Čechtický za sebou mají pro dnešní třicátníky a až čtyřicátníky úžasnou hudební minulost. Deska "Blue By" Sebastians je pro mnohé kultovní stejně tak jako debut Colorfactory, na nichž se oba podíleli. A i když to je pojato hodně zeširoka, někde tam začíná i zvuk aktuální nahrávky "Urbi And Orbi" jejich nového společného projektu.

Před rokem a něco vydali EP "Camping In North Ikea" se čtyřmi skladbami, ty posléze doplnili dalšími šesti kousky a album je na světě. "Urbi And Orbi" zní jako splněný vlhký sen třiatřicetiletého otce tří dětí, pro něhož byly skupiny v odstavci výše zásadní pro formování vkusu. A nabízejí i patřičný vývoj. Kytar zní jen minimálně (třeba v "Mind Meanders" nebo "MILF Island"), všemu vévodí elektronika a vypiplaný zvuk. Volencův zpěv je po většinu času různě zdeformovaný, takže člověku hodně často přijdou na mysl třeba takoví Röyksopp, jen o trochu méně taneční a více písničkoví. Dají se poslouchat v noci se sluchátky, kdy můžete naplno vychutnávat detailně prokreslená aranžmá ("Failure Is Art If You're Robot"), stejně jako je pustit na večírku a pořádně si na ně zatančit ("Huntelaar"). I když povětšinou v poněkud klidnějším tempu.

Je až s podivem, že se veteránům české scény podařilo jen tak pro radost nahrát desku, která zní svěžeji a moderněji než většina hudby opravdu mladých domácích skupin. Sice není nijak objevná, ale zaleze tak do uší, že by člověk klidně namlsaný downloadem zdarma vyplázl tisícovku za limitovanou luxusní edici, kterou by si vystavil na čestné místo na poličce.

P. S.: Myslím, že v chystané makrorecenzi dostanou Prince Of Tennis i lepší známku, než je moje objektivní osmička.