I obětem Michaela Jacksona nakonec vybují chmýří

Když jím guláš, zahýbám snad svíčkové? Zobou snad myšky pouze orlové? Sámere, víš že až o tři stupně je teplejší brunety vagína? Proč není žádná žena Viktorka Kožená? Takové i další otázky si pokládají Čokovoko na svém druhém albu a prvním regulérním CD "Hudba".

7/10

Čokovoko - Hudba

Vydáno: 1.4.2011
Celkový čas: 41:34

Skladby: Intro, Sebevražda, Monogamie, Štěstí, Brno, Perioda, Dredař, Sláva, Autostimulace, Dresing, Dědovo desatero, Třídní sraz, Etapy v životě ženy

Vydavatel: Mamka records

Ohodnoť toto album

Čokovoko buď berete, nebo vám jsou odporné. Těžko něco mezi tím. Brněnská dívčí dvojice právě vydala své první regulérní (fyzické) album a pokračuje v rozbíjení stereotypů, šokujících textech a naivním projevu, který vás absolutně odzbrojí. Nedokonalost povyšují na nejvyšší ctnost, nebojí se ani se neštítí žádného tématu. Jejich album "Hudba" rozhodně není o hudbě, ale to od nich dnes už nikdo nemůže čekat. Zuzana a Adéla ale nastavují zrcadlo drsným hiphopperům, maloměšťákům i konzumní společnosti.

Moralisté budou Čokovoko odsuzovat za jejich drsné a hrubé texty. Pokud ale přidáte dostatečnou dávku nadhledu (uznávám, že pro někoho může být těžké ho tolik najít), pochopíte, že brutalita, která se v textech nachází, není bezúčelná, používaná na efekt. Zuzana a Adéla se snaží rozbourat stereotypy všemi dostupnými prostředky. Ten básnický underground, který v jednom verši plivne na Michaela Jacksona a v následujícím krutě glosuje Rwandskou realitu dětí bez rukou, odráží současnou společnost, dělá si legraci z všech těch klišé namakaných a prázdných hiphopperů se zlatými řetězy na krku.

Čokovoko, to jsou tedy hlavně texty a hudba je tu až druhořadá. Ať už jde o samply brněnské legendy Synkopy 61 (třeba "Bytost podivná"), hrůzy toho nejprimitivnějšího discopopu 80. let, nebo alternativně znějící orientální rytmy, vždy se jedná jen o zasazení textu do správného kontextu a nálady. Naivita textová si podává ruku s naivitou hudební a opět tu potřebujete další zásobu nadhledu. Člověk zvyklý na virtuózní a dokonale hudebně propracované nahrávky klidně může při poslechu kapely i zvracet (to je metafora).

Čokovoko

Kapela vznikla v roce 2006 a dle vlastních slov je "nejsyrovější a nejznámější z hudebně nenadaných kapel v Brně". O dva roky později umístily Adéla a Zuzana na svůj web první album "Best Of" volně ke stažení. Z dvojice se stává kultovní fenomén s image postavenou na jednoduchých a bezprostředních holkách s oblečky ze sekáče. Fyzické CD "Hudba" vychází v roce 2011, o hudební složku a produkci se postaral Tomáš Kelar, někdejší člen anglických The Mountaineers.

Přesto jsou Čokovoko výrazným oživením naší hudební scény. Na stejnou vlnu se s nimi nejlépe naladí lidé stejné generace, dnešní třicátníci, a to díky podobným prožitým zkušenostem a reáliím stejné prožité doby. A tak třeba "Dresingu" těžko může rozumět ten, kdo kdysi nesledoval seriál "Beverly Hills 90210".

A i když je životnost "Hudby" jen velmi krátká (sám jsem zvědav, zda se k desce budu významněji vracet) a koncept dvou brutálně upřímných a naivních hubatých holek těžko vydrží déle - už teď se zdá, že je těžké se nějakým směrem vyvíjet a ještě těžší nastavovat tuto nezvykle chutnající kaši na hypotetických dalších nahrávkách -, tomuto albu to nevadí. Originalita se počítá a fakt, že deska vyšla regulérním způsobem, je vskutku povznášející.

• hlavně to nebrat vážně (TOmas, 20.04.2011 15:03) Reagovat

  Nejvíc jsem se smál při nektěrých diskuzních reakcích na minulé album, ty vážně recenze, hovořící o tom, kam až dospěla populární hudba, jak tohle je na úrovni Michala Davida apod. Já osobně si myslím, že Čokovoko strčili se svou recesí 90 procent hip-hopovejch kapel do kapsy. Všichni ti Rytmusové, James Cole, Supercroo, v jejich textech nenajdete nic, jen ego a beefování ostatních. Přitom mám pocit, že i v tom beefu by je tyhle holky dostaly na kolena, protože tak vtipné zápychy jako: "Večer vypadá jak Metallica po turné" nebo "Zaplať mi soudní výlohy a budeš mít abonmá do mý dělohy"
  jsem od oněch slovutných mistrů rapu nikdy neslyšel. Já si naopak myslím, že holky můžou dál vydávat alba a jejich styl je životnější než celý ten Macho hip-hop. Podívejte se jak znějí třeba PSH na svém posledním albu vyčerpaně, prostě rapovat o tom , že rapuju, a o naší crew ,to se dá jednu, dvě desky, ale pak už to nudí. Holky samozřejmě mají témata, která se poněkud opakují, ale nebojí se přijít s něčím novým: Čundrácká, nebo děda reflektující svůj život , takže pokud budou mít holky dál nápady, tak mě to bude rozhodně bavit víc, než celá ta slavná hoperská scéna. Navíc, hudební podklad je dost variabilní a ty samply starejch válů mě fakt baví (viz Monogamie, už týden si zpívám: Já chci děvče stálý!)
  
  

  • Re: hlavně to nebrat vážně (ian69, 26.04.2011 15:33) Reagovat

    Srovnávat Rytmuse s Colem jako macho hip hop? To do věci asi moc nevidíš... Nejhorší je, když se nějaké recese chytí "intelektuálové" a začnou svoje kázání na téma hip hop.
    
    

• jo (bgt, 21.04.2011 08:30) Reagovat

  Videl bych to podobne jako TOmas. Je to chytre a vtipne. O cem to dnes muzeme rict ?
  BTW zajimalo by me, jestli jsou holky vdane...Mit za zenu raperku z Čokovoko - to chce mit asi fakt koule :)
  
  

  • Re: jo (J., 21.04.2011 11:16) Reagovat

    Pokud vím, tak minimálně jedna vdaná je - četl jsem to v jednom rozhovoru. Jinak naprostý souhlas - pro mě je to jedna z nejvtipnějších domácích "kapel" a testuju si na nich schopnost nadhledu u svých známých.
    Můj oblíbený verš je mimochodem "umřeli mi rodiče / komunisti přišli o dva hlasy / do piče"
    
    

    • Re: jo (Student, 08.05.2011 22:25) Reagovat

      "pro mě je to jedna z nejvtipnějších domácích "kapel"" - tak pokud vy na tom testujete úroveň nadhledu, tak já jsem právě otestoval, že máte nulový rozhled v domácích "vtipných" kapelách...
      
      

8/10

Recenze: 50m Znak debutují deskou "Nadechnout se". Naděje tu vítězí nad temnými myšlenkami Punk, který nezapře své hardcoreové kořeny, ale zároveň neseká a nekope kolem sebe, naopak se obrací do nitra? I takový, jakkoliv to nebývá zrovna běžné, se může občas urodit. Touto cestou se vydala formace 50m Znak, v níž se... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2024 09:23 v sekci Recenze

8/10

Recenze: "Výlet do bájí" Aleše Brichty je zpěvákovým doposud nejlepším výběrem Tak nějak potichu a mimo světla ramp oslavil letos své půlkulatiny Aleš Brichta. Dřív zásadní osobnost domácí rockové scény dostala od vydavatelství Supraphon lehce opožděný dárek v podobě pokračování trojalbové "Zlaté... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2024 15:00 v sekci Recenze

Naživo: "Jesus Christ Superstar" je tak výjimečný, že ho nezabije ani nabubřelé popové pozlátko Kamil Střihavka, Bára Basiková a Dan Bárta tvořili ústřední trojici nejlegendárnější verze muzikálu "Jesus Christ Superstar", který se od roku 1994 hrál v Divadle Spirála. Myslím, že už nikdo nedoufal, že "Ježíše" v této... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2024 17:00 v sekci Naživo

7/10

Recenze: Ravenoir ve svém doomovém lese "Nocturne" místy trochu bloudí Studiový projekt Aleše "Aleshe AD" Dostála, bývalého kytaristy Root, s názvem Ravenoir si zřejmě potrpí na přesný časový rozvrh. Rok se s rokem sešel a opět, příhodně v dušičkovém čase, vyšel jeho další počin. Na do modra... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2024 08:00 v sekci Recenze

9/10

Recenze: "Anatomy Of Shadows" předkládá systematickou revizi současnosti pohledem Autumnist Vlado Ďurajka ke každému albu Autumnist přistupuje striktně ve svých vlastních intencích perfekcionismu. "Anatomy Of Shadows" jde v tomto aspektu možná nejdále a nabízí exponenciální pohled na realitu okolo nás, jež místy chladně... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2024 08:00 v sekci Recenze