Metalovou seanci hostil tentokrát Exit Chmelnice. Nepochybně jde o klub rozporuplný. Místní akustika a především pan zvukař již mnohokrát přesvědčili, že dokážou dokonale zaříznout tuzemské i zahraniční formace. Majitelé klubu si naštěstí tuto skutečnost uvědomili a usilovně zapracovali na nápravě. Výsledek se skutečně dostavil. Jestliže před akcí panovaly obavy o kvalitu zvuku, byly rozptýleny již s nástupem první kapely Darkrise. Švýcaři se zhostili své úlohy rozehřát publikum se ctí, nicméně jejich death metal v současnosti naprosto zapadne do průměru až podprůměru. Mnohem zajímavější set předvedli následující Švédi Zonaria. Atmosférický black/death nepředstavoval nic nového, pódiová prezentace kapely však byla naprosto suverénní a profesionální. Zonaria sklidila také zasloužené ovace zhruba tří stovek návštěvníků.

První větší jméno představovali němečtí thrasheři Dew Scented. Jejich set byl dokladem, že naši západní sousedé jsou i nadále thrash metalová velmoc. Zvuková kvalita šla bohužel trochu dolů, nicméně za to je nutné vinit především samotné pány kytaristy a jejich snahu o "žiletkový" zvuk. Všechny nástroje však byly stále dobře čitelné. Němci se prezentovali rychlým, agresivním thrashingem, a jak už bývá zvykem u podobných německých kapel, nechyběl ani lehký "pivní" nádech. Oporou kapely byl jednoznačně Marc-Andrée Dieken za bicí soupravou. Dew Scented se za léta své existence řádně vyhráli, a jejich vystoupení tak bylo mnohem přesvědčivější než minulé zastávky v Čechách.

První vrchol večera se měl dostavit s izraelskými epic-black metalisty Melechesh. Bohužel se tak nestalo. Na vině byl nepochybně ne příliš vhodně zvolený setlist a pochybný zvuk. Kapela působila nesehraně, což se nejvíce projevilo v rychlých skladbách jako „Rebirth Of Nemesis“ z aktuálního alba "Emissaries“. Středním východem nasáklé melodie podpořené nekompromisními bicími sypačkami tentokrát spíše zanikaly. Vystoupení zachraňoval charismatický frontman Melechesh Ashmedi, který přes nepříliš přesvědčivý hudební výkon dokázal dostat diváky do varu.

"Všichni se bojí času, jen čas se bojí pyramid.“ Známé rčení by se tento večer mělo upravit. Death metalová konkurence by se měla bát egyptologů Nile. Po vynikající desce "Those Whom Gods May Detest“ kapela suverénně potvrdila formu i naživo a dala zapomenout na dva roky staré rozporuplné vystoupení v pražském Futuru. Jestliže tenkrát se snažil zvukař vybudit zvuk až do výše Chufuovy pyramidy, což mělo za následek úprk více než poloviny diváků ze sálu, tentokrát bylo vše v nejlepším pořádku. V Nile došlo ke změně na pozici frontmana, kam se přesunul basák Chris Lollis. Tato výměna kapele jednoznačně prospěla. Lollis dostal více vokálního prostoru, ve starších skladbách přebral téměř veškeré growlingy po obtloustlém Karlu Sandersovi. V kombinaci s perfektním frázováním kytaristy Dalase Toler-Wadea vokální dvojblok opravdu táhne. Mozek kapely, kytarista Karl Sanders, známý svou cholerickou a agresivní povahou, působil tentokrát maximálně uvolněně a koncert si patřičně užíval. Diváci dostali přesně to, co dělá z Nile veličinu svého žánru. Kytarovou ekvilibristiku podpořenou neuvěřitelným výkonem basáka, jehož techniku by mohli závidět i ti nejlepší jazzmani, neskutečnou bicí artilerii řeckého válečníka George Kolliase, brutální, ale precizně poskládané vokální linky a v neposlední řadě samply evokující slávu říše na Nilu. Hrálo se pochopitelně především z poslední desky, avšak setlist nevynechal ani jedno album z bohaté historie kapely.

Podtrženo sečteno, akce se velice vydařila. Nile demonstrovali svou pozici v současném death metalu. Diváci dostali za své peníze opravdu kvalitní porci extrémní muziky. Obscure promotion předvedli opět ukázkovou organizaci, vyšla i sázka na Exit Chmelnice. Nezbývá než se těšit na další metalovou smršť, kterou do Prahy přinese za necelý měsíc Bonecrusher Fest.