Ratatat, to jsou Daft Punk pro otrlé

Newyorská dvojka Ratatat asi nikdy nebude patřit mezi bourače hitparád nebo nějak extrémně adorované projekty. Vlastně se o tom dá dočíst v mnoha textech o ní, takže všechno je asi v pořádku - karty rozdány, spokojenost na všech stranách. Ratatat si prostě jedou to svoje, jedou si to podle sebe a posluchači, kteří jejich tvorbu dokážou ocenit, ji oceňují.

A oceňují ji i napočtvrté, kdy vyšlo jejich pragmaticky nazvané "LP4". Mike Stroud a Evan Mast mezitím předskakovali třeba Björk, Franz Ferdinand nebo Daft Punk. S těmi posledně jmenovanými jsou taky asi nejčastěji srovnávaní a jako posledně jmenovaní taky na nejnovější desce dost znějí. Může za to kombinace electro beatů, rockových kytarových sól a hromádky samplů, na které si postavili Ratatat svůj zvuk, kterou ale zhusta tlačili do uší i Francouzi, a to zejména na své zatím stále aktuální nahrávce "Human After All".

Ratatat jsou takoví Daft Punk pro otrlé. Zároveň jsou ale přece jen jiní. Jsou hravější, do svých skladeb zamotají klidně i akustické kytary, cemballo nebo smyčcový kvartet. Ne všechny položky na "LP4" jsou také vyloženě electro - dojde i na vydechnutí a nasávání večerně-pohodových nálad ("We Can't Be Stopped", "Mahalo"). Všechny mají ale společné jedno - jsou ryze instrumentální (samplované průpovídky se nepočítají).

A možná proto ve výsledku "LP4" trošku nudí. A možná je to i tím, že z velké části vznikala paralelně s předchozí "LP3". Možná totiž zvuk, co byl hot v roce 2008, už v roce 2010 trošku zasmrádá. A možná ne. A má to něco do sebe, to album, to zas jo. Už proto, že je na něm jedna ze skladeb roku 2010 - singlová "Drugs".

P. S.: Ratatat se mimochodem se svým čtvrtým elpíčkem staví i v Česku. Jejich fanoušci si je budou moct vychutnat ve čtvrtek 18. listopadu v pražské Meet Factory.