Na Prodigy jako na horské dráze - v dobrém i zlém

Britská breakbeatová úderka The Prodigy měla být hlavní hvězdou prvního dne Rock For People. A byla. Maxim, Keith a Liam předvedli velkolepou show, hráli na jistotu a hráli všechny hity. Pařilo se, chvílemi až moc. Kotel se tak občas měnil v živoucí přístroj na lidskou tlačenku.

Live: The Prodigy

místo: Rock For People
datum: 4. července 2010
setlist: World's On Fire, Breathe, Omen,Poison, Thunder, Warrior's Dance, Firestarter, Run With The Wolves, Voodoo People, Omen, Invaders Must Die, Diesel Power, Smack My Bitch Up, Přídavek: Take Me To The Hospital, Their Law, Out Of Space

© facebook interpreta

Prodigy byli hlavní hvězdou prvního festivalového dne. Jenomže jít na Prodigy po excelentním výkonu Skunk Anansie bylo trošku jako jít do McDonalda po večeři u Zdeňka Pohlreicha. Nebo spíš jít od Pohlreicha ke Gordonovi Ramseymu, očekávat dvoukilový rump steak, a dostat nedopečené kuře a ještě na něj stát frontu.

Na tuhle kapelu byl takový nával, že veškerá organizace šla do kytek. Security drželi zábrany stylem, že jednou nohou byli zapřeni o pódium a rukama tlačili oproti železným plotkům. Sám zpěvák Keith musel opakovat: "Everybody please one step back, one step back," protože dav se dostával do extatických stavů a začal platit zákon džungle. Jasně. Prodigy jsou tanční kapelou a k té drogy neodmyslitelně patří. Jenomže octnout se uprostřed takto nabuzeného davu je asi stejně dobrý nápad jako vrazit hlavu do zdechliny. Záchranka pracovala o sto šest a neustále vytahovala z davu bezvládná těla, která tak tak unikla ušlapání.

© facebook interpreta

The Prodigy jsou jedna z kapel, která už si nemůže dovolit experimentovat a musí sázet na jistotu. Na ně se prostě chodí nostalgicky vzpomínat na sweet nineties a na nadvládu taneční scény a zaházet si hlavou na "Breathe", "Smack My Bitch Up" nebo "Firestarter". Průšvih ale je, když kapela rozjede písničku a pak zaplácne veškerou energii pětiminutovým hulákáním typu: "Having fun?", "Rock For The Peopleeeeeee", "Are you heeeeeeeeere?" a tak dále. A to po každé druhé písničce. Vaše nálada se potom pohybuje jako sinusoida. Pán vedle mě po koncertě pronesl: "Hm, příště se na ně budu muset asi taky zfetovat." Což tak nějak vyjadřovalo náladu celého koncertu.

© facebook interpreta

Takže shrnuto podtrženo, The Prodigy byli v devadesátkách super kapela. Show to byla velkolepá. Zahráli "Breathe". Před pódiem byl neskutečný kotel. Maxim, Keith i Liam vypadají už dvacet let stejně. Ale jestli to funguje jako celek, těžko říct. The Prodigy se prostě stávají kapelou na efekt, a jo, dá se na to pořád dobře zapařit. Ale musíte se tak nějak víc "snažit".

• smack my bitch up (Petr Soukup, 05.07.2010 15:24) Reagovat

  To je renonc... správný název této kapely je: Pro židy! Já se nechal obřezat hned! :)
  
  

• ... (Adamicz, 06.07.2010 06:43) Reagovat

  Hezky napsaný. Ne se všim souhlasim, ale to "5ti minutové hulákání", pod to bych se podepsal :) Maxim už neni takovej MC jako býval, přesto by bez něj byly i dneska živáky poloviční.
  
  

• V podstatě nemám článku co vytknout, (fx, 06.07.2010 18:50) Reagovat

  odpovídá to realitě.. Mně to tedy nepřišlo moc dobré, a to jejich alba mám opravdu hodně rád.. Nakousnou písničku, lidi se rozpaří a oni to utnou, aby všem oznámili, jací jsou oni kingové a lidi ho*na.. Možná by pomohlo, kdyby na těchhle pózách, které se naučili před dvaceti lety, trochu ubrali.. Začíná to působit poněkud komicky.. Ale jinak jo, vzpomínky při koncertu super :-)
  
  

• musím nesouhlasit.. (Patrik, 06.07.2010 21:57) Reagovat

  S tou obrovskou tlačenicí máte svatou pravdu. Myslím že takové "pogo" k této hudbě (zvlášť poslední album), neodmyslitelně patří, ikdyž to někteří lidé velmi přeháněli. Na druhou stranu, každý prostě chtěl být co nejblíže k podiu. Problémy způsoboval hlavně všudypřítomný prach, který se záhy rozvířil a lidé měli problémy s dechem..Teď ke koncertu. Podle mě to byla skvělá show, plná energie a kdo chtěl, tak si ji mohl patřičně užít. Zahráli staré i nové pecky (dokonce poison, diesel power,..). Hulákání "do you want more?!" apod. mi vůbec nevadilo, ba naopak. Rozhodně nebylo "pětiminutové". Mě, jako velkého fandu The Prodigy koncert velice potěšil a zfetovaný jsem nebyl!!
  
  

  • Re: musím nesouhlasit.. (Patrik, 06.07.2010 21:58) Reagovat

    *fandovi
    
    

8/10

Recenze: "Premena" Simy Magušinové je přirozená, čistá a krásná Lidský život připomíná cestu, která postupně dotyčného nuceně i přirozeně mění. Všechny její zatáčky a křižovatky na vlastní kůži poznává i Sima Magušinová. Svým vlastním způsobem všechny tyto změny vtěluje do svých... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Majerovy brzdové tabulky nabízejí na koncertu ze studia "Úplněk" nejlepší možný vhled do svého kouzelného světa Čas dokázal na hudbu Majerových brzdových tabulek otisknout pečeť jedinečnosti. Kapelu s nepřehlédnutelným názvem spoluzaložil v roce 1986 písničkář Petr Linhart a nyní, po téměř čtyřiceti letech a šestici alb, přišel čas se... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 15:30 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Řeka tekoucí mezi "Břehy" Vladivojny La Chii je svěží a hluboká Vladivojna La Chia se snaží objevovat stále nové světy. Natáčí pestré desky. Nebojí se hutného rock-metalu, popu, psychedelického rocku, já ji vnímám hlavně jako indie písničkářku. Má zkušenosti s filmovou i scénickou hudbou.... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 08:00 v sekci Recenze

7/10

Hudba v tisku: Poutavě psané "Příběhy za písněmi KG" zasazují Gottovy hity do zajímavých souvislostí Už pět let uběhlo 1. října od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Podle množství nosičů a knih, které nadále vycházejí, se však zdá, jako by tu s námi stále zůstával. Ne všechny tituly jsou povedené, některé může... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 16:30 v sekci Recenze | Hudba v tisku

10/10

Recenze: "Zázračná písně krajina 20 LET Symfonická" Anety Langerové nabízí dokonalou esenci všeho, co hudba přináší V dnešní době je čím dál vzácnější, když při poslechu jakéhokoliv nosiče zažíváte mrazení v zádech. Trojvinyl "Zázračná písně krajina 20 LET Symfonická" od Anety Langerové ovšem tento pocit navozuje. Nadšení navíc... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 08:00 v sekci Recenze