Jedna z nejzásadnějších desek poslední dekády "Attack Decay Sustain Release" měla být měřítkem nového alba Simian Mobile Disco, jenže komparace není na místě. Britské elektronické duo je dnes v úplně jiné situaci než před dvěma lety, kdy bojovalo o holé přežití. Hlavní postavou Simian Mobile Disco je James Ford. Ano, ten Ford, který ovlivňuje současnou britskou hudební scénu, o čemž svědčí producentská spolupráce s Klaxons, Arctic Monkeys, Mystery Jets, The Last Shadow Puppets nebo Test Icicles. Simian Mobile Disco se v konkurenci těchto jmen jeví jako vedlejší projekt Jamese Forda a právě to by mělo být měřítkem náhledu na desku "Temporary Pleasure".

Jako bokovka je album nesmírně kvalitní, koncepční a především konkurenceschopné. Použité beaty totiž nejsou recyklované a jejich originalita spočívá ve schopnosti zaujmout komerčního i alternativního posluchače, ať již kytarovek nebo ryzí elektroniky. A právě v tom je kouzlo Simian Mobile Disco, kteří albem "Temporary Pleasure" staví most mezi oběma tak rozdílnými světy.

Na desku "Temporary Pleasure" si James Ford (společně s Jasem Shawem) přizval řadu známých jmen - Beth Ditto z The Gossip, Alexis Taylor z Hot Chip nebo newyorské synthpopové duo Telepathe -, což dodává finálnímu produktu na atraktivitě.

Receptem na úspěch bývá schopnost v konkurenci hvězd nezaniknout a Ford se Shawem se rozhodně neztratili. Vytvořili barevnou desku, která v dnešním světě sice působí poněkud nepatřičně, zároveň ho však obohacuje. Nejde jen o příjemné melodie a výtečnou závěrečnou skladbou "Pinball", jde i o jistou statečnost, s jakou Simian Mobile Disco na trh s novinkou přišli. Techno set totiž nahradili opravdovými písničkami.