Po tematické předloňské desce "Sváteční", jejíž tracklist tvořily koledy ze střední Evropy, spíše neznámé než obecně známé, se Čechomor vrhl na další zajímavý projekt. Ze zamýšlené trilogie pověstí z hradů a zámků již loni na podzim vyšla kolekce méně známých pověstí z panských sídel na Moravě, české pověsti vznikly letos v červnu, na slezské hrady a zámky by mělo dojít do konce letošního roku.

Čechomoru, který v současnosti platí za jednu z nejoblíbenějších tuzemských formací, se však na jednotlivých deskách dosyta nenabažíte. Spíše jsou pánové patrony projektu, který by bez jejich jména neměl na trhu takovou váhu. Přece jen lidí, kteří znají třeba pověsti týkající se hradu Hazmburku, bychom kromě těch žijících v podhradí ve zbytku země napočítali sotva na prstech jedné ruky a těžko říct, jestli bychom uspěli i v onom podhradí...

Jednotlivé díly lze zařadit spíše do kategorie mluveného slova než mezi hudební desky, nosnou část totiž tvoří vyprávěné pověsti. Na předchozí "moravské" desce se slova ujal Miroslav Vladyka, jehož hlas mám dodnes zafixován jako průvodce dřívější "Cestománií" České televize, Báru Hrzánovou, která vypráví pověsti z hradů a zámků českých, jsem si sice už tak dobře nedokázal zařadit, nicméně jako vypravěčka je příjemná a umí dodat pověstem spád i vtip, v pověsti "Tři havrani" dokonce zpívá. Celkový dojem ovšem občas kazí nepříliš věrohodné zvuky v pozadí, které mají dokreslovat atmosféru - třeba "zlí" psi v pověsti "Kacafírek" mi zní spíš jako zblázněné slepice.

Hudební složka desky (potažmo desek celé trilogie) je spíše věcí podružnou, i když nikoliv nekvalitní. Písně jsou vybrány tak, aby dějem souvisely s vyprávěnou pověstí, Karel Holas a František Černý jim dodali typické čechomoří aranže, tedy lidový základ s prvky moderní populární hudby, rocku či world music. Výsledek není vůbec špatný, takové písně jako "Hadí korunka", ve které si Černý zazpíval s manažerkou kapely a zároveň folkovou zpěvačkou Terezou Švecovou-Terčovou, nebo "Střevíce z těsta" by se jistě dobře vyjímaly i na "běžné čechomoří" desce, natožpak v koncertním repertoáru, ale právě třeba zmíněná "Hadí korunka" jako by končila nějak nečekaně, jako by jí chyběla další sloka. A stejně to mám u téměř všech zhudebněných pověstí, možná je to však tím, že mluvené slovo si pustím málokdy, a tak mi zkrátka přijdou písně oproti pověstem až moc krátké. Zajímavé také je, že ač vyprávění "Vinný sklep" končí smutně, melodie písně se tváří docela vesele, i Černého "Umřete, umřete, do týdne sám umřete" působí dosti nevážně.

To jsou ale jen takové osobní drobky, které rozhodně nemají za cíl odlákat potencionálního posluchače od roztočení CD v přehrávači. Ať už patříte mezi věrné fanoušky Čechomoru či obdivovatele regionální historie, vězte, že album za nejeden poslech stojí, a to už jen kvůli zajímavému nápadu, který ještě navíc dostal milou, zábavnou a zároveň poučnou tvář. Nezbývá, než se těšit, co Čechomor přinese ze slezských lesů, hor a strání.