Kořeny NVÚ sahají až do první poloviny 80. let ke kapelám Ježkovy zraky, kde zpěvák Štěpán Málek hrál na saxofon a klávesy, a pozdější Manichinaci, kde kromě Málka hrál také kytarista Pavel Pafka Doležal. Novovlnná Manichinace se transformovala na punkovější Kmitací adaptér, pod tímto názvem vydali NVÚ své první demo "… že je magor", definitivní přejmenování na NVÚ alias Nepřipadá V Úvahu přišlo záhy. První oficiální album "14 dní" vyšlo po dalších dvou demosnímcích v roce 1994, v té době měla kapela již poměrně velkou fanouškovskou základnu. V současnosti patří NVÚ se svým pogo-rock’n’rollem k nejoblíbenějším českým punkovým skupinám.

Tributní deska k dvaceti letům kapely vznikala pod taktovkou bubeníka NVÚ Jyřýčka a basáka Houby Martíčka poměrně dlouho, nakonec vyšla až letos v květnu, přičemž původně ohlášení Visací zámek, Zóna A nebo Plexis se jejího natáčení nezúčastnili. I tak ale seznam kapel slibuje pestrou poslouchanou nejen z oblasti punku, stejně tak playlist, který obsahuje skladby napříč historií envéúček.

Jak už to tak ale u podobných výběrů bývá, ne vždy je cizí invence ku prospěchu věci. Třeba stará "Tetička" v podání Brutusu se s originálem nemůže vůbec rovnat, industriální kabát, který dodali Dark Gamballe pecce "Pogo, punk a rock’n’roll", sice slušně tepe, ale k textu mi příliš nesedí. "Sestro" zase jakoby kozlíkovským zpěvem Goldy ze Znouzectnosti ztratila něco ze své původní nálady, na druhou stranu krátké houslové sólo tu příjemně překvapí. Nechápu dvojí zařazení "Spoutáni svobodou", obzvláště když verze od Benjaming Bandu v porovnání se svěží hopsandou Heebie Jeebies dost ztrácí.

K nejlepším momentům desky patří úvodní "Hej vy!" v podání slovenských ExTip, slibně našláplá navíc s roztomilou slovenskou češtinou, pak příspěvek od party Zničehonic "Nechtějte po nás" a závěr, který palbou "Anarchistická lidová" obstarávají ruští punkeři The Pauki, byť se od originálů nijak závratně neliší. Za zmínku také stojí ska verze "Já vím" od Tleskače, která si sice z původní verze vzala typický pochodový začátek, ovšem záhy přejde v klasické ska, bohužel s nepříliš výrazným refrénem, aby skončila punkovo-dechovou jízdou. Anebo pomalejší "Pátrám" od Sputniku.

Třičtvrtěhodina ve společnosti písní NVÚ v cizí interpretaci nakonec není takovou ztrátou času, jak mi kdosi avizoval a jak se mnohdy od tributů čeká. Kolekce je to stylově pestrá, zvukově vyvážená, pro fanoušky NVÚ jistě zajímavá, pro kapelu samotnou jde zase o pěkný dárek k narozeninám. Pro českou punkovou scénu ale nepřináší nic nového, snad jen upozornění na některá jména, i když country-rockové Hadry z těla nebo ska-punkoví Heebie Jeebies nejsou už žádnými nováčky. A potvrzuje fakt, že i punková píseň jde udělat trochu jinak.