Film "Falco" se stal jedním z fenoménů loňského pražského MOFFOMu, jenže tím jeho popularita v Česku zároveň dosáhla vrcholu. V kinech provázel snímek absolutní nezájem, tuzemští kritici navíc rakouské dílo také příliš nešetřili a namísto očekávané mediální vlny zájmu se dostavilo až symbolické ticho.

Hlavní parketou režiséra Thomase Rotha jsou béčkové kriminální filmy, přesto se mu při práci na "Falcovi" podařilo ukočírovat a nasměrovat talentovaného Manuela Rubeyho natolik, že řada fanoušků nepoznala mezi ním a zesnulým zpěvákem rozdíl. Rubey účinkuje ve svém životním snímku a do role Falca se vžil celým svým tělem i duší. Dokonce si musel po natáčení díla nechat ostříhat vlasy dohola, protože začínal trpět ztrátou vlastní identity. Rubey je po celý film Falcovým dokonalým dvojníkem a z jeho věrohodné gestikulace a hlasu jde při některých scénách až strach.

Falco na několik měsíců při natáčení snímku vstal z mrtvých a převtělil se právě do Rubeyho. Ten přetočil původní videoklipy a nahrál je dle stejných "notiček" a se stejnými tvůrci, jako nejslavnější bílý rapper minulosti. Rubey dokonce přezpíval Falcovy písně a vedl si (nutno podotknout, že především díky modulátorům hlasu) famózně. Oficiální soundtrack je oproti písním ve filmu ale velmi slabý, protože Rubey se v tomto případě zřekl potřebných vokodérů a s původním Falcem tak má jeho projev pramálo společného. Ve filmu je Rubeyho iniciativa plusem, nesrovnalosti se ale pro věrné fanoušky Falca objevují v dějové rovině.

Pomineme-li fakt, že jsou vynechány některé důležité scény z Falcova života nebo jsou upraveny do divácky atraktivní podoby, nastává největší kontrast při koncertech. Ty Falcovy originální měly často až punkový nádech, sám Falco byl nezkrotný živel, jeho show dávaly vzpomenout na Jima Morrisona. Ve filmu je ale Manuel Rubey dost prkenný a při vystoupeních až příliš statický. Tvůrcům se dokonale nepodařilo vystihnout ani Falcův charakter a činorodost. Ano, arogance k jeho životu neodmyslitelně patřila, jenže zároveň prováděl i jiné činnosti, než jen polehávání na gauči nebo pod stolem v klubu, šňupání lajn koksu nebo honění si pod peřinou při telefonátu se svou osudovou. Snímek vykresluje Falca jako dekadentního bohéma, který měl všechno a všechny na háku. Na divákovi ono vyprofilování jistě zanechá hluboký umělecký dojem, jenže Rubey se stal Falcem víc, než jím možná byl samotný Falco.

Falcova životní láska se ve skutečnosti jmenuje Isabella a zatímco u jiných jmen zůstala autentičnost zachována, Falcova družka byla pojmenována Jacqueline, což znalce po celý průběh snímku mate. Rozhodně také nebyla jedinou ženou v okruhu promiskuitního zpěváka, na což tvůrci pozapomněli. Největším negativem filmu je pak absolutně chybějící kapitola Falcova života z rozmezí let 1988 až 1998. Divák se sice dozví řadu zajímavostí o vyrůstání Hanse Hölzela, o jeho přerodu ve Falca a následně ve světovou hvězdu, ale celá dekáda jeho života byla vynechána. Po strmém pádu popularity totiž okamžitě nenásledovala sebevražedná mise v Dominikánské republice, ale plány k návratu v podobě přípravy alba "Out Of The Dark", což je zcela opomenuto.

DVD "Falco - Verdammt, wir leben noch!" obsahuje krom celovečerního filmu (114 minut) i bonusy ve formě čtyřicetiminutového dokumentu "Making Of" a oficiálního kinotraileru. Zvuk je nabízen v kvalitě Dolby Digital 5.1, obraz pak ve formátu 16:9. Film je v němčině, české titulky logicky chybějí.

Zatímco Vídní se dodnes ozývá "Ganz Wien" nebo "Vienna Calling", v Praze je přítomno jen vtíravé ticho. Falco je mrtev, zapomeňte. Pro českou veřejnost je snímek "Verdammt, wir leben noch!" pouhým výkřikem do tmy, pro německy mluvící země ale znamená naději, že se zase jednou objeví někdo, kdo bude výjimečný. Třeba jako Falco. Osobně se těším, až se v budoucnu natočí snímek mapující uměleckou dráhu Petera Foxe a lidé budou dál snít, tentokráte o pokračovateli samotného Falca, lišákovi Foxovi.