Tři členové, tři období. Do stejného počtu, jaký členové norského uskupení tvoří, se dá etapově rozdělit jejich společná hudební kariéra. V prvním období, odehrávajícím se ve druhé polovině osmdesátých let a na začátku devadesátek, platili A-ha za boyband. Diskotékový synth-pop, tolik příznačný pro svoji dobu, je vynesl na vrchol popularity. Singl "Take On Me" je dodnes často jediným, který se lidem při vyslovení názvu skupiny vybaví. Po debutu "Hunting High and Low" (1984) vydali A-ha v tomto období desky "Scoundrel Days" (1986), "Stay On These Roads" (1988), "East 0f The Sun, West Of The Moon" (1990) a "Memorial Beach" (1993). Po výběrovce s novinářským titulem "Headlines And Deadlines - The Hits Of A-ha" se Morten Harket (zpěv), Paul Waaktaar - Savoy (kytara) a Magne Furuholmen (klávesy) v roce 1994 vydali na odpočinek, tedy alespoň co se společného hraní týče. Až do roku 1998 ty tři nikdo neviděl pohromadě.

Vše se změnilo ve chvíli, kdy skupina dostala nabídku zahrát na udílení Nobelovy ceny za rok 1998. Paul Waaktaar-Savoy k té příležitosti napsal jeden z nejdůležitějších songů A-ha "Summer Moved On" a skupina se skutečně sešla, aby novinku nacvičila. Přestože samotné živé předvedení neproběhlo bez chyb, odstartovala ona noc v norském hlavním městě nový začátek. Seveřané se zavřeli do studia, aby za sebou v roce 2000 zavřeli jeho dveře s albem "Minor Earth Major Skye". To následovaly desky "Lifelines" (2002), "Analogue" (2005) a konečně novinka "Foot Of The Mountain" (2009).

Pro účely tohoto článku jsme tedy vybírali z devíti studiových desek, to znamená více než ze stovky písniček. Které z nich se dostaly na první místa?

---

10. Foot Of The Mountain (2009)
ukázka

Elitní desítku songů norské trojice otevírá pilotní singl z aktuální desky. Ten si prošel zajímavou, ale v případě téhle party vlastně nepříliš nezvyklou genezí. A-ha totiž mají ve zvyku vracet se k songům ze sólových projektů jednotlivých členů a některé z nich tu a tam přepracují. Tím vzniknou zcela nové písně jako v minulosti např. "Cosy Prison". V případě "Foot Of The Mountain" jde o předělávku Furuholmenovy "The Longest Night", která se objevila na jeho rok starém sólovém počinu "A Dot Of Black In The Blue Of Your Bliss".

Podle kytaristy Paula Waaktaara-Savoye je nový singl o střetu dvou principů - přírody a civilizace. "Máme rádi šum velkoměst jako třeba NYC, ale je otázka, zda bychom nebyli šťastnější někde v přírodě, obklopeni jenom loukami a horami. Jestli bychom nebyli šťastnější bez pozlátka výdobytků naší civilizace," prohlásil.

Věděli jste, že… singl nestihl ani uniknout na internet? Skupina jej totiž dokončila 23. dubna večer a hned druhý den ráno vypustila do éteru.

---

9. The Summers Of Our Youth (2005)
ukázka

Balada "The Summers Of Our Youth" z předposlední desky "Analogue" drží v rámci našeho výběru dva primáty: jako jediná nevyšla na singlu a jako jediná je zpívána Magne Furuholmenem. Zpěvák drtivé většiny písní A-ha Morten Harket se ke klávesákovi (a mimo muziku také básníkovi, sochaři, výtvarníkovi...) Furuholmenovi přidává, resp. jej střídá pouze v refrénech. Písnička "The Summers Of Our Youth" zároveň ilustruje, nakolik jsou A-ha propojeni s vlnou post-britpopu. Song jako by svojí strukturou, zvukem i atmosférou vypadl z některé ze čtyř desek Coldplay, jejichž baskytarista Guy Berryman je mimochodem častým hostem na Furuholmenových sólových projektech.

Píseň má zároveň bilanční charakter. Jako by se v ní A-ha vypořádávali se svým životem, hodnotí, vzpomínají, ale pozor - jsou daleci patosu: "Our life's a precious gift / you've felt it once or twice / how everything comes once / but once a million times."

Věděli jste, že... "The Summers Of Our Youth" A-ha na koncertech nehrají? Budete-li ji chtít slyšet v živém provedení, musíte si počkat na přídavky v samostatném koncertu jejího autora.

---

8. Stay On These Roads (1988)
ukázka

S malým náskokem před "The Summers Of Our Youth" se na osmé příčce sluní rovněž balada - "Stay On These Roads" - z roku 1988. Norové v ní stojí rozkročeni nad dvěma cestami, dvěma možnostmi. Dá se říci, že píseň symbolizuje mírný odklon kapely od syntetického popu prvních dvou desek, který je dovršen alby na přelomu milénia. "Stay On These Roads" bývá pravidelně jedním z vrcholů koncertního vystoupení A-ha, což ostatně ukazuje i přiložené video.

Věděli jste, že... kromě singlu "Stay On These Roads" se ze stejnojmenné desky v rozhlasovém éteru svého času uchytily i písně "The Living Daylights" (viz šestá příčka), "Touchy!" nebo "The Blood That Moves The Body"?

---

7. Manhattan Skyline (1987)
ukázka

Při psaní "Manhattan Skyline" spojili síly Waaktaar-Savoy s Furuholmenem. První jmenovaný přišel s rockovým refrénem, druhý zase s vyklidněnými slokami. Song, který střídá tempo i atmosféru, patří mezi nejlepší, jaké Norové v osmdesátých letech stvořili. Magne Furuholmen šel ještě dál: "Možná jde o vůbec nejzajímavější věc, jakou jsme kdy s Paulem natočili," nechal se slyšet. Každopádně "Manhattan Skyline" pasujeme na sedmé místo.

Věděli jste, že... coververzi "Manhattan Skyline" nahrála v roce 2001 jiná norská kapela, Kings Of Convenience? Jejich akustické provedení songu můžete zhodnotit například zde.

---

6. The Living Daylights (1988)
ukázka

Píseň "The Livig Daylights" napsali A-ha ve spolupráci s producentem a skladatelem Johnem Barrym speciálně pro stejnojmenný bondovský film. Norská kapela byla vybrána proto, že se od ní očekávalo zopakování hitparádového úspěchu hitu "A View To A Kill" Duran Duran. Právě vzhledem ke komerčnímu potenciálu dostali A-ha přednost před původně zvažovanými The Pretenders. Přestože se úspěch songu Duran Duran vyrovnat nepodařilo, vznikla pro A-ha jedna z nejdůležitějších písní vůbec.

Věděli jste, že... skupina se s producentem Berrym nesnášela? Spolupráci brzdily nejprve rozdílné představy a později už i osobní averze. Berry, pro nějž bylo "The Living Daylights" labutí písní v rámci filmů o agentovi 007, přirovnal později členy skupiny A-ha k Hitlerjugend. S podobným slovníkem by dnes Berry bez problémů našel uplatnění v české politice.

---

5. Shadowside (2009)
ukázka

Nová deska "Foot Of The Mountain" ukázala Seveřany opět ve formě. A-ha překvapili a vrátili se tam, kde v osmdesátých letech začínali. Novinka je prosycena syntetizátory a zní až nečekaně svěže. Morten Harket a spol. si zároveň drží střízlivý odstup a vnímají se se sympatickým nadhledem. Vrcholem desky je asi pomalá "Shadowside", která ukazuje, že nadhled není v rozporu s touhou řešit vážná témata. V songu najdeme klasický osmdesátkový "zvedáček", dětský sbor á la Sigur Rós a krásný klenutý refrén. Jestliže někdo pochybuje o schopnosti napsat silnou píseň po dvaceti letech v hudebním byznysu, odpovědí nechť mu je "Shadowside" - pátá skladba našeho žebříčku.

Věděli jste, že... "Shadowside" byla jednou z prvních písní, jež vznikly pro novinkové album? Kapela ji živě představila už loni v květnu.

---

4. Analogue (All I Want) (2006)
ukázka

Našlápnutá kytarová hitovka, to je "Analogue (All I Want)" z předposlední desky. Vlastně je to reprezentativní zástupce alba, jež bylo oproti předchozím obecně více kytarové. Singl "Analogue (All I Want)", který se dostal do první desítky UK Singles Chart, vznikl přepracováním původní verze, jež měla název "Minor Key Sonata (Analogue)". A-ha ve spolupráci s producentem Martinem Terefem ve finální fázi změnili bridge a refrén, který dostal dokonce zcela nový text. Původní klíčové slovo textu, analogue, v songu nakonec vůbec nefiguruje. Přesto byla podle něj dokonce pojmenována celá studiová deska. Původní verzi písničky naleznete jako bonus na b-straně singlu "Analogue (All I Want)". Klip, jehož režii svěřili A-ha Howardu Greenhalghu, je vyveden černobíle. Stejně jako klip ke druhému singlu z této desky "Celice".

Věděli jste, že... právě sesterský videoklip "Celice" se setkal s nepřízní ze strany médií a části fanoušků? Ti skupině vytýkali, že se v klipu objevuje "drogově-popularizační, masochistický, alkohol propagující, sebevraždy akceptující a sexuální podtext". Ostatně není divu, že klip k "Celice" vyvolal debaty - jeho autor Jörn Heitmann byl už v té době znám ze spolupráce s německými provokatéry Rammstein.

---

3. Hunting High And Low (1986)
ukázka

A jsme mezi nejlepšími třemi. Debutové album "Hunting High And Low" bylo komerčně velice úspěšné - jen v USA se ho prodalo více než 1,8 milionu nosičů. A-ha byli za svůj debut nominováni na Grammy (konkrétně v kategorii nováček roku) a stali se tak prvními Nory, kterým se podařilo proniknout alespoň do nominace této ceny. Z alba vzešlo hned pět singlů, přičemž titulní píseň byla vybrána jako poslední a na SP vyšla až v roce 1986. Singlová verze byla oproti verzi z desky obohacena o orchestrální vložku a dodnes patří k základním stavebním kamenům koncertního playlistu A-ha. Ve videoklipu se pak zpěvák Morten Harket mění ve zvířata. Coby orel a žralok tedy doslova loví vysoko a nízko. Bronzová pozice!

Věděli jste, že... pro název "Hunting High And Low" mají zřejmě severské kapely slabost? Stejně totiž svůj singl pojmenovali v roce 2000 finští metalisté Stratovarius.

---

2. Summer Moved On (2000)
ukázka

V roce 1998 byli A-ha v rozkladu. Bezmála čtyři roky se mezi sebou nebavili a pravděpodobnost, že by Morten, Paul a Magne spolu ještě něco natočili, byla asi tak velká, jako je šance zelených na vítězství v podzimních volbách. Dostalo se jim však nabídky zahrát jeden koncert u příležitosti předávání Nobelovy ceny za rok 1998. A-ha souhlasili. Paul Waaktaar-Savoy k té příležitosti napsal nový song "Summer Moved On" s výmluvnou částí textu "Friendships move on / until the day / you can't get along". Úspěch předvedené písně byl takový, že z jednorázového koncertu vzešlo zakopání válečné sekery a posléze natáčení nového alba.

Věděli jste, že... zpěvák Morten Harket díky "Summer Moved On" drží evropský rekord? Dokázal totiž udržet hlas 20,2 vteřiny v kuse (čas studiové verze písně 2:50 - 3:10:2).

---

1. Lifelines (2002)
ukázka

Skladba "Lifelines", jejíž název je v češtině rovněž výrazem pro záchranná lana, vyšla na stejnojmenné desce A-ha v roce 2002. Norové tehdy spojili síly s řadou producentů (za všechny jmenujme Martina Landquista a Stephena Haguea) a stvořili víceméně odpověď na tehdy dva roky staré "Parachutes" Coldplay. Melancholický post-britpop je tu zatažen do mlhavých úžin fjordů severského moře. Platí to i pro titulní song z pera Magne Furuholmena.

Píseň, jíž dominují výrazné smyčce (při živém provedení navíc podpořeny dvěma kytarami), může být skutečně soudtrackem pro vaši cestu napříč Skandinávií. "Lifelines", to je návštěva katedrály v Trondheimu, toulání se po trolích stezkách norských hor i kafe na některém z náměstí Osla. Atmosféru songu dokresluje videoklip založený na krátkém filmu "A Year Along The Abandoned Road" norského režiséra Mortena Skalleruda. Ukazuje členy skupiny v jednotlivých ročních obdobích a patří ke špičce toho, co v souvislosti s A-ha kdy vzniklo.

Věděli jste, že... videoklip k písni otevírá báseň norského krále Olava V. (1903 - 1991)?

---