I když album "Extended Play Live" Mudcrutch Toma Pettyho a jeho kumpánů vyšlo už v listopadu loňského roku, vůbec nevadí, že se k jeho recenzi dostáváme až teď. Je nezávislé na čase a nikdy nemůže zestárnout. Je cítit tím nejlepším, co přinesla 70. léta.
V 70. letech vydali pár singlů, pak si dali víc než třicetiletou pauzu.
Tom Petty rozjel své
The Heartbreakers. Přesto si
Mudcrutch před dvěma lety udělali čas na debutové, mimochodem výtečné
eponymní album složené ze starých i nových skladeb. Na jaře 2008 k němu odjeli turné a čtyři skladby pak vydali na EP "Extended Play Live".
"Extended Play Live", stejně jako řadovka, ukazuje krásný příklad toho, jak se některé věci nemění ani po desítkách let.
Mudcrutch pořád zní jako kapela ze 70. let, jsou ukázkou dokonalého skanzenu té doby, a to ukázkou kvalitní, zajímavou a velmi příjemnou.
V živém provedení skladeb (tři z nich najdete i na zmiňovaném studiovém albu) si lze vychutnat příjemný syrový zvuk a jejich další bobtnání do délky na základě jamu zkušených muzikantů. Čas opět jako by tu nehrál žádnou roli. Vznikají nenásilné a přirozené improvizace, ukázky mistrovství pětice muzikantů, kteří se tu baví a hru si náramně užívají.
Atmosféra loňských koncertů, kterou se podařilo velmi dobře přenést na album, ale nakonec velmi rychle uplyne. Album má bohužel pouhou plochu delšího EP, zatímco posluchač by bez problémů a rád vydržel poslouchat ještě alespoň jednou tak dlouho. A tak právě pro svou krátkou stopáž se deska stává spíše malým doplňkem k debutu a drobným živým zpestřením pro oddané posluchače.
"Extended Play Live" je velmi příjemnou, ale přesto téměř nepodstatnou perličkou. Hezkou raritkou, k níž se ale zřejmě nebudete příliš často vracet.
Tom Petty je fajn parťák na delší čas než necelou půl hodinu.