Nikdy mě nijak zvlášť nebraly "holky s kytarou" jako Alanis Morissette nebo Sheryl Crow, jejich desky sice obsahují docela dobré písničky, ale že by mě nějak zvlášť nadchly, to ani ne. Čirou náhodou jsem se však dostal k debutu britské zpěvačky Dido "No Angel", který mě naprosto ochromil. Jak může vyjít tak skvělá deska a přitom o ní u nás nikdo neví? Snad se to v blízké budoucnosti změní.

Dido rozhodně není v hudebním businessu žádným nováčkem, jejím bratrem je totiž Rollo Armstrong z Faithless, pro které také natočila mnoho vokálů na jejich alba. Časem se ale rozhodla skupinu opustit a natočit vlastní sólovou desku. S tou jí pomohl kromě jiných právě i Rollo, který s ní napsal a produkoval více než polovinu alba. Cesta desky je vůbec zajímavá. "No Angel" totiž vyšlo už v polovině roku 1999 v USA, kde Dido také velmi pilně koncertovala. Album se trošku prodávalo, ale velký průlom nastal poté, co byl úvodní singl "Here With Me" vybrán jako znělka pro úspěšný televizní seriál "Roswell High" a Eminem její další skladbu "Thankyou" vysamploval do svého hitu "Stan". A Británie se najednou nestačila divit, že nějaká britská zpěvačka, o které nikdo nic neslyšel, zachraňuje čest ostrovů v americké albové hitparádě, kde jinak v poslední době výrazněji zabodovali snad jen Radiohead. V současné době už v Americe prodala přes milion kusů svého alba a to konečně na sklonku minulého roku vyšlo v Británii i zbytku Evropy.

Tohle všechno (kromě jejího sourozeneckého vztahu s Rollem) jsem však ve chvíli, kdy jsem album poprvé držel v rukou, nevěděl a od desky jsem nic zvláštního nečekal. O to více mě překvapila jeho soudržnost, dotaženost a po všech stránkách perfektnost. Zcela bez nadsázky mohu říci, že album nemá ani jedinou slabší písničku, od začátku do konce je naprosto skvělé. Asi vás ale zajímá, proč jsem z Dido tak u vytržení a proč se mi tak líbí, co?

Největším plusem desky je Didin hlas, který vytváří pozoruhodné spletence z emocí, které vás naprosto uchvátí. Po hudební stránce se jedná o mix akustických kytar, smyčců a v podhoubí tepající elektroniky, to vše však jen podepírá výborné písničky, které jsou vůbec nejlepší devízou alba. Didin projev je natolik strhující, že byste jí věřili vše, i kdyby její texty byla jen samá "I love you". Ty jsou sice povětšinou o lásce, ale naplněné zvláštní trpkostí (...my lover's gone, his boots no longer by my door, he left at dawn, and as I slept I felt him go..." / "My Lover's Gone"), která vás téměř přinutí plakat. Pokud chce naopak Dido vyjádřit, jak moc miluje, stačí jí k tomu jen pár slov a je v nich řečeno naprosto vše, o co se všechny chlapecké kapely marně snaží na ploše celých alb (...I'd like to watch you sleep at night, to hear you breath by my side, and although sleep leaves me behind, there's nowhere I'd rather be" / "All You Want").

Dido vás prostě unese do svého světa, kde s ní budete strašně rádi. Pokud ovšem jste naladěni na stejnou vlnu a chcete v písničkách hledat to, co je v nich ukryto. Pak budete stejně nadšeni jako já.

PS: Recenzi na album jsem si troufl napsat až více než po měsíci, protože jsem nevěřil tomu, že bych jí dal s jistým odstupem 10/10, což byl můj prvotní pocit z poslechu. Ani po tak dlouhé době jsem svůj názor nezměnil. Lepší desku jsem už dlouho neslyšel.

CD k recenzi poskytla firma BMG.

Album: Dido - No Angel
Hodnocení: 10/10
Celkový čas: 51:52
Skladby: Here With Me, Hunter, Don't Think Of Me, My Lover's Gone, All You Want, Thankyou, Honestly OK, Slide, Isobel, I'm No Angel, My Life, Take My Hand