Jedná se o příběh, který plyne bez větších vzruchů a zádrhelů. Jádro Obituary, tedy bratři Tardyové a Trevor Peres, zůstává pevné od začátku - tihle dva soudržně táhnou deathmetalovou káru dál.

Parta navíc naprosto přirozeně boří neprávem rozšířenou představu o tom, že když hrajete drsnou muziku, musíte být drsní i v osobním životě. Ze stránek publikace vycházejí členové skupiny jako zábavní sympaťáci, které to, co už tolik let dělají, pořád baví.

David E. Gehlke, mimo jiného autor v českém překladu nedávno vydané biografie Paradise Lost, volí chronologický způsob vyprávění. Kombinuje citace zúčastněných s osobními postřehy o jednotlivých nahrávkách.

Zbytečně se nerozbíhá, kontext - záležitosti kolem floridského death metalu, boční projekty typu Six Feet Under nebo Andrew W. K. - řeší jen do míry nezbytné pro pochopení celé historie Obituary. Ta v knize končí v období po covidové pandemii a před vydáním nahrávky "Dying Of Everything".

Jak už to u hudebních biografií chodí, nejsilnější bývají na začátku, v nadšeneckých, garážových letech. To podstatné, co dělá kapelu kapelou, se totiž odehrává předtím, než muzikanti zapadnou do standardního kolotoče deska - turné - deska - turné. A jakkoliv Obituary dělají, co mohou, aby ke své práci přistupovali s větším nadhledem, platí to i v jejich případě.

Gehlkův způsob vyprávění to navíc poněkud umocňuje. Můžeme tak sledovat, kterak partička floridských teenagerů objevuje hudební svět a hledá svůj vlastní výraz, jehož originalita spočívala mimo jiné v tom, že nepotřeboval texty, ale vystačil si pouze se zvuky a náhodnými slovy. Dočteme se také, jak se chlapci potýkali s nevýhodnou smlouvou s vydavatelem i stoupajícím věhlasem.

"Turned Inside Out: Oficiální příběh Obituary" není titulem, který by žánr kapelního životopisu obracel na hlavu nebo testoval nové koncepty. Vyznačuje se ale pečlivou prací a poctivým přístupem k materiálu. Fanoušky death metalu, metalu obecně a muziky jako takové nezklame. A pokud hudební literatura podnítí při čtení k tomu, že si tvorbu, o které se píše, pustíte, dobré dílo se podařilo. Zde to jednoznačně platí.