Velká podívaná se špatnou atmosférou

Potřetí v Česku, poprvé v Ostravě. Francouzský elektronický mág Jean Michel Jarre odehrál ve vítkovické aréně druhý koncert svého In Doors World Arena Tour 2009 - 2010. Vystoupení mělo vynikající momenty i rozpačité chvíle - byla to velká podívaná s nepříliš dobrou atmosférou.

Live: Jean Michel Jarre

místo: ČEZ Aréna, Ostrava
datum: 5. května 2009

© myspace.com

Jen pár měsíců po loňském pražském koncertu v rámci Oxygene Tour jsme měli možnost vidět Jeana Michela Jarreho opět v České republice a to hned na začátku rozjíždějícího se světového turné. Vítkovická aréna byla druhou zastávkou po úvodní štaci v maďarském Debrecínu. Diváky (i z okolních zemí) lákala nejen možnost spatřit legendu elektronické hudby na vlastní oči, ale i příslib nevídané spektakulární show. Těžko odhadovat, kolik se nechalo zlákat lidí, nicméně v hale byla dobrá třetina kapacity neobsazená. Další rozpaky budily skupinky diváků odcházejících ještě před přídavkem.

Jarre na sebe nechal čekat tři čtvrtě hodiny a publikum se jeho příchodu nějak zvlášť bouřlivě nedožadovalo. Na scéně, která díky rozestavěným nástrojům (ano, nejvíc místa zabíraly analogové "staré dámy" z dob "Oxygene") vypadala spíše jako laboratoř nebo servrovna, se Jean Michel se svými třemi spoluhráči objevil coby kouzelník v bílém, vynořil se v laserovém světle. Na svůj věk (letos mu bude šedesát jedna!) vypadá velmi mladistvě a s posluchači v rámci možností celkem živě komunikoval, přičemž jeho proslovy byly překládány do češtiny s efektem "ztraceno v překladu".

© thequicky.net

Protože Jarreho vystoupení nejsou běžné koncerty, ale spíše multimediální show, velmi očekávaná byla zvuková a obrazová stránka večera. Co se týče ozvučení, možná si málokdo z návštěvníků všiml unikátního systému, kdy zvuková aparatura prakticky nebyla vidět. To je pro diváka obrovské plus, protože scéna působila velmi vzdušným dojmem. Vynikající byly lasery a světla (pobavení vzbudily kulaté reflektory, když na sebe vzaly podobu kukadel z "Equinoxe"), došlo i na Jarreho specialitu, laserovou harfu, ale i na teremin a akordeon.

Zvuk se po pár minutách usadil a byl výtečný, lasery úchvatné, avšak nepříjemným překvapením byla absence avizované HD projekce. Přitom za pódiem bylo olbřímí plátno, které však sloužilo pouze na vytvoření barevného pozadí, jednobarevného nebo přechodu dvou barev. Možná i to, že jsem se velmi těšil na obrazové kejkle a nedočkal jsem se, nakonec přispělo k mírnému zklamaní z koncertu.

Pohled na pódium skýtal obraz čtyř geniálních šílenců, zvukových inženýrů pobíhajících mezi svými klávesami, čudlíky a dalšími udělátky. Vypadalo to, jako by chtěli elektrickými výboji vytvořit umělého člověka, homunkula, co by se vynořil z laserových paprsků. I když Jarre odehrál koncert, který mohl být pro leckoho přehledem jeho "největších hitů", nemohl jsem se zbavit dojmu chladu. Nevím, zda to bylo trochu studenými diváky nebo samotnou strojovou podstatou Jarreho hudby, kdy je těžké navodit to, co je na koncertech nejlepší: vzájemné propojení umělce s publikem, oboustranný proud energie, co nabíjí silnými emocemi.

• Dobrý koncert (KuzbaKuzbič, 06.05.2009 14:48) Reagovat

  Jean Michel zahrál dobře, laserové efekty byly boží. Zvuk byl ovšem slabší, znalec odhalil i pár výpadků a kiksů, dělalo to dojem, že Jean Michel není ve své kůži. Trapní byli sekuriťáci, kteří šli tvrdě po foťácích. Nemám ani jednu vzpomínkovou fotku :-( . Já vím, byl zákaz focení, ale to byl 13.11. v Praze taky, byl ale ochrankou tolerován. Ostraváci to nějak žerou.
  
  

• Koncert byl výborný (Honza, 06.05.2009 22:01) Reagovat

  Ale ta recenze stojí za pendrek. Pane Parikrupo, proč chodíte na koncert, který vám nemá hudebním obsahem co říct? Píšete to jako povrchní nanynky zaměstnané někde v Blesku nebo ve Vlastě. Např. klišé jako "obraz čtyř geniálních šílenců, zvukových inženýrů pobíhajících mezi svými klávesami, čudlíky a dalšími udělátky. Vypadalo to, jako by chtěli elektrickými výboji vytvořit umělého člověka, homunkula" a stěžování si typu "absence HD projekce". Osobně jsem od toho čekal něco jako analogový minimalismus, který k té hudbě patří a byl jsem příjemně překvapen. Ostatně overturu s průchodem laserovou stěnou použil Jarre už v roce 1981 v Číně a byla tu milým anachronismem. Nedočetl jsem se od vás ani slovo o nových aranžích. Krásném zvuku 40 let starého Eminentu 310 místo dogitálních ploch v novějších tracích, zato vím, že pánové "nečekaně" pobíhali mezi čudlíky. Takhle se vyjadřovala snad má babička. Od hudebního publicisty čekám jinou úroveň obeznámenosti s recenzovanou hudbou.
  
  

  • Re: Koncert byl výborný (Kostěj Nesmrtelný, 07.05.2009 09:22) Reagovat

    Zřejmě to ale nečeká autor reportu od čtenáře. Pokud jste fanoušek, nejspíš jste tam byl, nebo jste aspoň měl být. Pokud jste tam byl, nechápu proč se navážíte do reportu zjevně mířeného na jedince, kteří sice nemají páru co je Eminent 310, ale zajímá je, jak vypadal koncert legendy žánru který je zajímá jen okrajově.
    
    P.S: viz poslední řádek - jaká recenzovaná hudba? Vy jste četl nějakou recenzi?
    
    

• výborný koncert (Paolo, 07.05.2009 08:50) Reagovat

  mínusem bylo dlouho chladné publikum a odcházení pár jedinců před přídavkem, který byl vynikající a nečekaně dlouhý. Výkon J-M byl (a nejen k jeho věku) působivě svěží a hlavně jsem byl překvapen repertoárem-opravdu "the best of" bez snahy o nesmyslné experimentování, takže si na své přišla dle mého názoru drtivá většina posluchačů. Vizuální stránka koncertu víceméně splnila očekávání, leckdo čekal HD projekci, na druhou stranu jsem se mohl více soustředit na dění na pódiu a stálo to za to. Jedna věc mě ale vytočila poměrně dost a to byl překlad - má angličtina je sice chabá, ale těch pár vět sdělující základní fráze a informace nebylo třeba překládat, připadal jsem si až trapně, snad až takový vidlákov nejsme....
  
  

  • Re: výborný koncert (corwin78, 10.05.2009 12:10) Reagovat

    Souhlasím, ten překlad byl pěkně trapný a navíc těžce mátl publikum, které pak špatně reagovalo. Jinak koncert byl výborný (až na to čekání na začátku), i když překvapilo, že nezahrál nic novějšího (což se ale dalo čekat podle nástrojů, které přivezl).
    
    

Naživo: The Branford Marsalis Quartet famózně otevřel letošní Prague Sounds Multižánrový festival Prague Sounds vstoupil do svého nového ročníku. Ve Velkém sále pražské Lucerny jej pomyslně odemkl americký jazzový saxofonista Branford Marsalis se svými třemi spoluhráči a pro řadu fanoušků žánru se na... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 19:45 v sekci Naživo

Rozhovory: Ensoul - Kdo si poslechne naši desku, začne se prý usmívat a cítí se hezky Začátkem října vydali Petr Vaněk se Sárou Bukovskou debutové album svého projektu Ensoul - "Roztáhnout křídla". Svou hudbu chtějí formou netradičního audiovizuálního konceptu představit také naživo. Povídali jsme si s nimi o... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 12:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

9/10

Recenze: Mirek Kemel koncipoval album "Mordyjé" jako sbírku povídek pro každou náladu Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje... čtěte zde

Vydáno: 04.11.2024 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Všechny barvy hudby. Dream Theater v Praze důstojně a radostně oslavili čtyřicet let na scéně Když se vloni do řad Dream Theater vrátil bubeník Mike Portnoy, řada fanoušků si ulehčeně oddechla. Znamenalo to totiž naději, že skončí více než dekáda tápání a spíše průměrných alb. Ještě než kapela v kompletní sestavě... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 16:37 v sekci Naživo

9/10

Recenze: Jacob Collier přináší na "Djesse Vol. 4" čirou radost z hudby a její pestrosti V roce 2018, ještě jako takřka neznámý hudebník, odstartoval Jacob Collier svoji albovou sérii "Djesse". Během šesti let a dalších tří dílů se z něj stal hojně vyhledávaný umělec, který může spolupracovat de facto s kýmkoli.... čtěte zde

Vydáno: 03.11.2024 13:45 v sekci Recenze