Jedna z nejlepších zpěvaček, jeden z nejlepších kytaristů a jeden z nejlepších producentů americké nezávislé scény se konečně sešli ve studiu, aby natočili třetí díl do diskografie modly Yeah Yeah Yeahs. A Animal Collective tak konečně mají konkurenta v souboji o album roku: "It's Blitz!".
Od
"Show Your Bones" uplynuly již téměř tři roky a jen
jedno épéčko, takže hlad po
Yeah Yeah Yeahs byl. A když i kmotr a
tvotr Dave Sitek našel v kalendáři okno, byla základní sestava pro "It's Blitz!" navíc kompletní. Výsledkem je pak přesně to, co se dá očekávat, když se ve studiu potká nejgeniálnější producent a nejadorovanější kytarista zkurvené generace:
"Off with your head / Dance 'til you're dead!" Proletářská kytarová modla kašle na struny a míří dobýt taneční parkety.
Pokud je Carrie Bradshaw a trojice jejích povrchních kamarádek ze seriálu "Sex ve městě" důvodem, proč New York nesnášet, Karen O symbolizuje vše, co je na něm sexy. Za prvé není úplně Američanka, protože její matka byla Korejka a otec Polák, za druhé je art a za třetí punk. Lépe řečeno: Byla.
Yeah Yeah Yeahs totiž při práci na třetím studiovém albu "It's Blitz!" potkala srážka s evolucí. Pivem zmáčené kostýmy garážových ikon i superhrdinovské převleky zachránců rokenrolu tak tentokrát zůstávají zamčené ve skříni.
"It's Blitz!" čerpá hodně z diskotékových hitů, které hýbaly newyorskými kluby v sedmdesátých letech - je o beatech, syntezátorech a o tom, že nebýt
TV On The Radio, tak
Yeah Yeah Yeahs nemají na newyorské scéně konkurenci. O tom, že si mohou dovolit cokoli. Například vystříhat z rokenrolu rock a přidat
New Order,
Pet Shop Boys a
Blondie. Ptáte se
wtf? Kdepak. Funguje to stejně dobře jako pop podle
Animal Collective na "Merriweather Post Pavilion".
Třetí řadovka
Yeah Yeah Yeahs je definitivně o Karen O. Její hudební sex-appeal, totální hlasové charisma vytáhli
David Sitek a Nick Launay zcela do popředí, takže je nejdříve ona a až potom syntezátorové orgie Nicka Zinnera. A když se už se konečně dostane Zinner výrazněji ke kytaře, jde opět jen o druhé housle, navíc proložené hutným elektronickým základem.
Yeah Yeah Yeahs jdou touhle deskou na ruku, tohle je totiž zvuk, o kterém rok 2009 bude. Neutápí se v nostalgii, vyvíjí se s dobou. Jen nejsilnější přežijí? Darwin by měl radost.
Pokud bylo největším omylem roku 2006 to, že album "Show Your Bones" nevystřelilo
Yeah Yeah Yeahs mezi absolutní celebrity americké hudební scény, pak "It's Blitz!" je v tomto ohledu šach, mat do tří singlů. Kluby, které v New Yorku nebudou po zbytek roku dokola točit "Zero" a "Heads Will Roll", budou jednoduše
out.
Především je ale třeba akceptovat fakt, že
Yeah Yeah Yeahs tady už nejsou od toho, abyste s bráchou založili
band, v tátově garáži odvařili tři zesáky a nasrali všechny sousedy v okruhu dvou kilometrů, ale proto, aby Carrie Bradshaw a trojice jejích povrchních kamarádek měly u čeho balit metrosexuály a popíjet margaritu. "It's Blitz!" není deska, na kterou jste čekali, ale právě v tom je její kouzlo. Prostě berte, nebo nechte být. Všemi deseti.
PS: Celou desku si můžete aktuálně poslechnout na MySpace.com profilu skupiny.