shop.musicserver.cz

Level se nezvýšil, ale ani neklesl

Vydáno: 17.11.2008 19:08 v sekci Naživo - Eva Samšuková | foto: facebook interpreta

Nebýt arogantních šatnářů, vklouzli bychom do Paláce Akropolis úplně hladce. Nicméně i přes různé nástrahy jsme se za kapelou The Levellers dostali do útrob klubu úspěšně. I kapela se po jistě náročné cestě z Českých Budějovic, kde hrála o den dříve, objevila 16. listopadu na pražském pódiu v plné kráse.

Levellers
© levellers.co.uk
Skupina The Levellers je v podstatě stejně stará jako já, mohla by být mým vrstevníkem. Jenže její kořeny sahají výrazně hlouběji než ty mé, které naráží na tvrdý asfalt pražských ulic. Rhizoidy (rozuměj kořeny) hudby The Levellers nasávají inspiraci ze starodávné keltské tradice. Keltové svá sídla zakládali po celé Evropě i u nás, a tak se není čemu divit, že právě zde mají dost slušnou fanouškovskou základnu. Ovšem velkou část základny si kapela zajistila také vystupováním s domácím Divokým Billem.

Při vstupu do sálu jsem se nejprve lekla, že někdo brečí. Levellers nebudou?? Ne - to jen dostal prostor osamělý folkový kytarista James Harries, který už asi jedenáct let žije v Praze. S akustickou kytarou si hrál pěkně, občas do éteru přihodil nějaký ten zdrsňující efekt. U lidí měl jeho podmanivý sedmdesátkový hlas úspěch, nicméně když téměř neslyšně zmizel na konci svého setíku do backstage, nikomu to příliš nevadilo a zraky všech se upřely na plátno za pódiem, pomalovaným zlověstným panáčkem a slibujícím nástup tvrdého folku. Mě ovšem spíš překvapilo zjištění, že "Na stagi je ženská!" Moc často se takový úkaz nevidí - zvukařské řemeslo (na rozdíl od muzikantského, samozřejmě) se totiž drží spíše jedinců mužského pohlaví.

Levellers
© levellers.co.uk
Co se týče prostoru pod pódiem, sem tam se mezi diváky v Akropoli zavlnila keltská sukně a občas se ve vzduchu mihl spletený copánek. Jinak ovšem obecenstvo vypadalo vcelku civilně. Jen moje mladší sestra zklamaně poznamenala: "Samý starý lidi nad třicet," a dodala, že myslela, že by tu třeba náhodou mohla někoho sbalit. Nene, koncerty The Levellers nemají sloužit ke společenské konverzaci, ale spíš k společné tancovačce. S prvními tóny libě znějících houslí na mě dýchla atmosféra festivalu Beltine, kde čtyřiadvacet hodin v kuse zní irské a skotské lidovky a kde se nožky neustále kmitající do rytmu keltských trylků téměř nezastaví. Stejně tak vypadala masa vlnící se a poskakující před zraky muzikantů.

Ale ani dvanáctinohé těleso The Levellers nezůstávalo s pohybem pozadu. Hlavně poletující prošedivělé dredy basáka Jeremyho Cunninghama se neustále cukaly ve víru folk-rocku a v turbanu, který si Jeremy občas umně zapletl, zůstaly většinou jen pár sekund, než se jeho hlava rozhodla, že by to chtělo v Akropoli vytřít dreďáckým mopem prkna znamenající svět. Chlapíci, kteří jsou vesměs stejně staří nebo jen o málo mladší než můj taťka, dokázali v Akropoli s přehledem vytvořit akční scénu. Mou pozornost ovšem nejvíc upoutával Jonathan Sevink, který - na rozdíl od mého táty - má v nose piercing a kterého si, s cudnou skromností, dovolím nazývat svým kolegou, jelikož stejně jako já obhospodařuje smyčcový nástroj.

Levellers
© levellers.co.uk
Druhý kytarista, překvapující střídáním několika druhů mandolín, se odvázal hlavně po vstupu dalších dvou nohou na pódium. Lýtka v podkolenkách a stehna v keltské sukni (nevím, jak ostře vypadalo prostředí pod ní) patřily šotkovi Stephenovi. Jako první jsem si ale všimla obrovské mega didgeridy, kterou držel oběma rukama a pusou. Pokryta jemným plyšem nesmlouvavě rozechvívala v songu "One Way" nebo "Death Loves Youth" hlubokým hlasem srdce posluchačů. A tím nemyslím citové, nýbrž zcela fyzické chvění. Doslova od kosti ke kosti.

The Levellers prořízli na pražském koncertě svou dosavadní tvorbu skrz naskrz, představili pár kousku z nové desky a předvedli kvalitní vystoupení s několika silnějšími momenty, které i mě občas (jen občas) donutily si výsknout. Ačkoli trochu uražená, že nezahráli mou oblíbenou "Confess", odešla jsem se spokojeným pocitem, že jsem si dokázala opsat celý playlist, ale hlavně, že se na mě usmál klávesista! Dvakrát, heč!

Setlist: 15 years, Burn America, Burn, The Fear, The Road, Before The End, Fight Or Flight, Together All The Way, Death Loves Youth, Sell Out, Behold The Pale Rider, Carry Me, One Way, Belaruse, Life Less Ordinary, The Cholera Well, Rivaflow, Far From Home, Dirty Davey, Liberty Song

The Levellers, James Harris, Palác Akropolis, Praha, 16.11.2008

  • fht (JJ, 18.11.2008 10:44) Reagovat

    To je ale vtipná recenze. A člověk se dozvěděl hodně o redaktorce. Jo!

  • vzkaz pro redaktorku (Kucinka, 08.01.2009 03:25) Reagovat

    na na mě se usnál třikrát heč a to nepočítám úsměvy z Českejch Budějic :) každopádně já byla strašně nadšená po mrtvejch letech Levellers který jsou stejně starý jako já jsem si ten koncert hrozně užila a poznala spoustu zajímavejch lidí (třeba postarší punkerský pár kde Ona měla růžovou hlavu a on zelenou) jen mě mrzelo že nepadla má oblíbená This garden a What a beautiful day s Wild as angel

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
4 Rockeři a Monika Sommerová, Beseda, Moravské Budějovice, 7.1.2025
Naživo: 4 Rockeři podpořili přístavbu Domu sv. Antonína senzačním vystoupením Řeči o tom, jak se hudebníci a zpěváci mají dobře, se vedou stále. Spousta z nich ale nezapomíná ani na lidi potřebné. Jsou mezi nimi i 4 Rockeři, kteří svým vystoupením před zaplněnou moravskobudějovickou Besedou přispěli na... čtěte zde
Vydáno: 08.01.2025 12:00 v sekci Naživo
Mad Velvet - The Dreamshape Mirror 8/10
Recenze: Pro Mad Velvet, boční projekt frontmana Madhouse Express, se nahrávka "The Dreamshape Mirror" stala svobodnou laboratoří Rok 2024 byl pro Madhouse Express dobrý. Poctivou koncertní aktivitu završili velkolepou oslavou desátého výročí založení a k tomu stačili vydat rovnou tři videoklipy. Do toho všeho si ještě frontman Maxmilián Hruška - coby Mad... čtěte zde
Vydáno: 08.01.2025 08:00 v sekci Recenze
Roxette - Crash! Boom! Bang! (reedice 2024) 8/10
Recenze: Roxette vzpomínají reedicí desky "Crash! Boom! Bang!" na doznívající zlaté časy Zatímco se pomalu chystá minimálně koncertní comeback kapely, Roxette společně s vydavatelstvím nezapomínají ani na svou minulost. V roce 2021 vyšlo po třiceti letech v reedici album "Joyride" a na konci roku 2024 došlo po té samé... čtěte zde
Vydáno: 07.01.2025 08:00 v sekci Recenze
Saint Etienne - The Night 8/10
Recenze: "The Night" Saint Etienne přináší zvukomalbu intimity konce dne Jedenáctá řadovka Saint Etienne "The Night" je zvukový experiment, jenž se odehrává v momentech zahalených tmavou nocí, v přesně nespecifikovaný čas. Svým způsobem jde o hudební báseň, jež se noří do ambientních iterací a nikam... čtěte zde
Vydáno: 06.01.2025 00:00 v sekci Recenze
Karel Vepřek - Písně ze dvora krále Magora 9/10
Recenze: Karel Vepřek se na albu "Písně ze dvora krále Magora" dokázal obdivuhodně napojit na básně Ivana Martina Jirouse Písničkářský samorost Karel Vepřek se k tvorbě českých básníků coby podkladu pro své písně obrací docela často. V minulosti zhudebnil texty Bohuslava Reyneka (věnoval mu skvělý počin "Blázen jsem jen ve své vsi"), Jiřího... čtěte zde
Vydáno: 05.01.2025 10:36 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Divokej Bill vsadil na akustického "Baziliška" (08.01.2025 15:02)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2023 podle musicserveru (15-11) (25.01.2024 21:00)
- Naživo: "Zapalte pod kotlem a ať se dostaneme do varu!" Divokej Bill završil oslavy 25 let ve vyprodané O2 areně (20.01.2024 21:39)
- Olivia Rodrigo debutuje v českém albovém žebříčku těsně pod vrcholem (21.09.2023 18:00)
- Naživo: Divokej Bill v Praze oslavil novou desku a čtvrt století na scéně (30.06.2023 15:25)
- Fotogalerie: Divokej Bill slaví čtvrt století! V pražské Troji pokřtil desku a roztančil dav (29.06.2023 12:59)
- Rozhovory: Divokej Bill - Teď už víme, kde je sever (26.06.2023 16:10)
- Naživo: Finále Metronome Prague obstaraly hity M83, Tove Lo nebo White Lies (25.06.2023 18:53)
- Naživo: Divokej Bill v Dačicích rozeskákal publikum a bavil (10.06.2023 11:04)
- Video: Divokej Bill se ve vzpomínkovém klipu "Nostalgie" ohlíží za svou kariérou (24.05.2023 15:58)

ALBUM TÝDNE 01/2025

Saint Etienne
The Night

Jedenáctá řadovka Saint Etienne "The Night" je zvukový experiment, jenž se odehrává v momentech zahalených tmavou nocí, v přesně nespecifikovaný čas. Svým způsobem jde o hudební báseň, jež se noří do ambientních iterací a nikam nechvátá, naopak nechává naplno vyznít daný okamžik. Jen nezapomeňte vždy zhasnout.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 09.01.
Silent Stream of Godless Elegy (CZ) (Kabinet Múz, Brno)
Pá 10.01.
Silent Stream of Godless Elegy (CZ) (Barrák, Ostrava)
Čt 16.01.
Silent Stream of Godless Elegy (CZ) (Rock Café, Praha)
Pá 17.01.
Silent Stream of Godless Elegy (CZ) (Pod lampou, Plzeň)
Ne 19.01.
The Music of the Wall in Concert (Kongresové centrum, Praha)
Ne 26.01.
G-Eazy (US) (Forum Karlín, Praha)
Pá 31.01.
Lisa Gerrard & Jules Maxwell (US) (Kongresové centrum, Praha)
So 01.02.
Pantera (US) (Ostravar Arena, Ostrava)
Út 04.02.
Royal Republic (SWE) (SaSaZu, Praha)
So 08.02.
Silent Planet (US) (Rock Café, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Justin Bieber The Prodigy Prince Ewa Farna Coldplay Linkin Park Lady Gaga Madonna Lucie Vondráčková Beyoncé Karel Gott Queen Kabát Vypsaná fiXa Viktor Sheen Mirai Ed Sheeran Lucie Pink Floyd
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe