Pozdní noci, brzká rána a Jane Birkin nahoře bez, takové inspirační zdroje přiznává na svém MySpace.com Lykke Li Zachrisson. Ví moc dobře proč. Její muzika je taneční, ale zároveň tak trochu ospalá, ospale roztomilá právě jako křehká kráska Jane Birkin. Křehká jako hlas této jedenadvacetileté Švédky, jejíž nenápadné tažení začalo jak jinak než šeptandou mezi bloggery. Na ostrovech vyšla již v březnu, ale podzim její folkové tančírně sedne stejně dobře.

Pokud už jste měli co do činění s tvorbou Peter Björn And John, představte si, kdyby se snažili svým retro způsobem tvořit beaty, jaké se linou z desky Robyn, která naši blonďatou princeznu, jak si čtenáři musicserveru mohli přečíst, doporučovala. Deska sice snese označení elektro pop, ale elektronikou se tady hodně šetří. Taneční kousky tak zní spíše jako unplugged disco. Ačkoli stojí na výrazném rytmu, zaslechnete cello, harmoniku, mandolínu nebo cembalo, všeho spíše méně než více, aby patřičně vynikl roztomilý hlásek hlavní hrdinky alba, která se podílela na hudbě i textech všech písní.

Název "Youth Novels" je narážkou na Bildungsroman, literární žánr, který se rozvinul v době německého osvícenství. Takzvaný vzdělávací román ztvárňuje cestu z chlapce k muži či v tomto případě proměnu dívky v ženu. A protože čerpá z mýtu, následují různá úskalí a boj, protože vývoj postavy je těžký, postupný a plný komplikací. A tak nám schopná textařka Lykke předkládá, jak překonává trable tancem ("Dance, Dance, Dance") či jak bude pryč, až si vzpomene, že ji potřebuje, protože má svou hrdost ("I'm Good, I'm Gone"). Úsměvně žensky vykreslí terapii pláčem, protože miluje, jak se její slzy vyjímají na její líci, jak jí sedí k tváři ("Let It Fall"). Nejkouzelnější moment přijde se singlovkou "Little Bit" - "I think I'm little bit, little bit, little bit in love with you" zpívá, téměř šeptá, v jednom z nejromantičtějších tanečních kusů tohoto roku. V kombinaci s její sladkou tváří ve videoklipu se málokterý muž či chlapec nenechá ve čtyřech a půl minutách svést. Přitažlivost či alespoň charizma zkrátka patří k dobré zpěvačce a nejen popové.

Chytrý a přirozeně působící pop, který nese srovnání se soukmenovkyněmi, jako jsou Robyn, Annie, Imogen Heap nebo s Brittou Persson, to vše nabízí debut Lykke Li. Originální i trochu povědomý, což je u popu jenom plus. Jediné mínus lze najít paradoxně v sice chytlavých, ale na celé ploše alba unavujících popěvcích, které většinou skotačí na několika tónech. Postrádají tak vývoj či nějakou emocionální klenbu. Člověk pak má pocit, že Lykke Li chce až příliš zůstat dívkou a přerod v ženu odkládá třeba na druhý díl svého bildungsromanu. Jenže mějte jí to za zlé, když nejsilnější momenty její desky jsou jak deníček ze švédské vyšší dívčí.