Jak to vypadá, když za anglicky zpívající kapelou přijde slavný režisér a nabídne jim psaní hudby pro českou literární klasiku?

Hynek Toman: Ze začátku nás to zaskočilo. Že bychom my, anglicky zpívající kapela, měli dělat hudbu k české klasice... Ale byla to pro nás výzva.
Kryštof Michal: František se na schůzku s námi připravil. Věděl, že nás to zaskočí. Byl připravenej to uvést, nějakým způsobem to obhovořit, takže si na to nejdřív připravil půdu a pak při vhodném okamžiku řekl, že si vybral nás.

Jak jste reagovali?

Kryštof: V první chvíli jsme nebyli ani tak zaskočeni jako spíš to, že já jsem se spíš usmíval. Tušil jsem, že to znamená zpívat česky. Vzpomněl jsem si, jak dostáváme otázky, jestli uděláme někdy něco českého. A "Máj" je na to skvělá odpověď! Řekli jsme si, že kdyby se i v budoucnu naskytla podobná příležitost, nebudeme se tomu prvoplánově bránit. Ale sami nic česky vymýšlet nebudeme, protože jsme anglicky zpívající.

Bylo to vaše první setkání s "Májem" od maturity?

Kryštof: Hynku, četls to?
Hynek: Nečetl...
Kryštof: Takže jo. První setkání po dvaceti letech.

Jak jste se vyrovnávali s českým jazykem devatenáctého století?

Hynek: S tím se vyrovnáš velice snadno, protože ty ten text nepíšeš. Máš předlohu, což je Karel Hynek Mácha. Reprodukuješ klasiku, coolovou záležitost ze začátku devatenáctýho století a tohleto nemusíš řešit.
Kryštof: Je důležité říct, že jsme dělali hudbu k filmu "Máj" na motivy stejnojmenné básně od K.H. Máchy. Nezhudebňovali jsme báseň, ale dělali soundtrack. Když slyšíš píseň "Máj" v rádiu, je vytržená z atmosféry a hudby, která v tom filmu je. Je to vidět na soundtracku. Ten obsahuje osmadvacet tracků, krásně plyne. Píseň "Máj", která je zařazena na třetím místě, je třeba zkrátka vnímat v kontextu celé nahrávky.

Jaké máte na "Máj" reakce?

Kryštof: To, co jsem teď říkal, je reakce na to, že někteří lidi posuzovali písničku, aniž by viděli film. To ani nemohli, protože rádia ji nasadila prvního května a film měl premiéru až 21. srpna. Je to přirozené, protože když něco uděláš, nemůžeš lidem odebrat právo na reakci. Často si ale lidi neuvědomovali, že jde o filmovou píseň. To není song pro rádia, kterej teď Support Lesbiens udělali proto, aby byli v rádiu. Odpovědně ji můžeš hodnotit jedině potom, co uvidíš film. Bez něj je ta písnička zavádějící.

Jo, kamarád se mě ptal, co to dostali Support Lesbiens za nápad natočit "Máj".

Kryštof: Stejně tak bych se ptal asi i já, když by mi nikdo neřekl, že to dostali jako nabídku od režiséra filmu. Najednou je to úplně o něčem jiným. Je to pravej opak jako když se ve filmu "Godzilla" objevila stejnojmenná píseň od skupiny Jamiroquai. Ano, písničku samozřejmě můžeš posuzovat, aniž bys sledoval film, protože vychází z Jamiroquai a není dělaná fyzicky pro ten film. Jenže tohle je dobovka a ta si vyžaduje jinej hudební přístup. Já tam nemůžu řezat do naboostrovanejch kytar, když tam stojí Vilém dvě století zpátky.

Jen několik dní po premiéře "Máje" vám vyšla nová řadová deska. Pracovali jste na obou projektech zároveň?

Kryštof: Plánovali jsme dovolenou a pak desku. Bohužel když jsme začali plánovat dovolenou, přišel si s náma dát schůzku František.
Hynek: Takže jsme do konce března udělali soundtrack a pak jsme přepnuli a začali pracovat na desce. Tu jsme odevzdali pětadvacátého července.

Jmenuje se "Lick It". Co to znamená?

Kryštof: "Lick It" znamená lízej.

Jasně, ale co konkrétně lízej?

Kryštof: Lízej obecně. Máme jazyk, o kterým nikdo v zásadě nemluví, a přitom je to žláza, bez který by byl život možná daleko smutnější, než kdyby ti usekli ruku. Je to spíš taková historická záležitost, kdy se třeba za krádež sekaly ruce a nohy. Ale zkus si to jenom představit, že bychom neměli jazyk. Já bych nezpíval a sex by byl asi o trošku méně zajímavej. Nevim jak ty, ale já při tom jazyk používám docela rád. A ani jídlo bych si nevychutnal. To znamená, že dva největší požitky v lidský populaci by byly úplně pasé a kapela Support Lesbiens by asi těžko existovala. Asociací je tam víc, ale první, co nás napadlo, bylo Support Lesbiens - lick it. Podporuj lesby a lízej. To zní supr.

Máš recht, je to geniální.

Kryštof: No to si myslím taky! (smích)

Na obalu je vyobrazen jazyk a... je to ledňáček, nebo druhý - zmrzlý - jazyk?

Hynek: To je nanuk! Nám se to graficky strašně líbilo. Je to symetrický, podobný a ještě se to líže.

Byla velká změna nahrávat desku s živým bubeníkem, respektive s navrátivším se Sváťou Čechem?

Hynek: Ani bych neřekl, protože celá deska vznikala rozdílně než ta předchozí. Natáčeli jsme ji analogově, vše co jsme mohli točit živě, včetně smyčců a piana, jsme tak i točili. Tím pádem i bicí. Sváťa je jinej bubeník než Tomáš, takže hraje trošku jinak. Ale rozdíl byl v celým tom postupu, od vybírání skladeb až po mix.

Všichni hudebníci říkají, že jejich poslední deska je nejlepší. Je to tak i u vás?

Hynek: Říkají to všichni, no... Nebudu vychvalovat desku, že je nejlepší, boží, že je to to nejlepší, co jsme kdy udělali. Řeknu to sám za sebe: myslím si, že je na ní cítit posun aranžérskej, hudební, zvukovej. Můžu říct, že ji všem vřele doporučuju k poslechu, protože je dobrá a stojíme si za ní.
Kryštof: Taky nebudu říkat, že je to nejlepší album, co jsme udělali. Ale je to jednoznačně naše nejlepší nahrávka.

Vaše manažerka byla překvapená, že po šesti nebo sedmi novinářích, kteří dnes přišli na rozhovor, se mi jako jedinému novinka příliš nelíbí. Připadá mi, že je na ní méně tažných hudebních nápadů a že se opakujete. Třeba z "The Beach" cítím snahu navázat na "English Stereo"...

Hynek: Taky ji napsal stejnej autor. A každý má nějaký svůj rukopis. Když si poslechneš jakýkoliv kapely, maj to podobně. Ale podle mě to není o tom, jestli se opakujeme nebo ne, ale jestli se ti to líbí.

V recenzi jsem jí dal 6/10. Právě kvůli absenci výraznějších nápadů.

Kryštof: Já si za ní stojím. Líbí se mi melodie i to, jak je to celý postavený. Samozřejmě tvůj názor respektuju, sto lidí má sto názorů.

Kryštofe, nesouvisí to s tím, ale na novince máš stejně jako na předchozím albu jen jeden song - "God On The Go", u zbylých jsi podepsán jen pod texty. Čím to je?

Kryštof: Tentokrát to bylo daný tím, že film "Máj" byl na desku příliš nalepenej. Nechci říkat, že tři měsíce jsou málo, ale na to, abych se mohl výrazněj zapojit do desky, bych potřeboval ještě tak o dva měsíce víc. Psaní textů mi zabere tolik času, že na melodie už mi moc nezbývaj myšlenky.

Pokračovala při psaní textů spolupráce s rodilým mluvčím Alexem Limbourgem?

Kryštof: Ano, ta spolupráce pokračuje od minulé desky. Myslím, že se texty posunuly kvalitativně výrazně dopředu. I co se týče srozumitelnosti pro anglicky hovořícího člověka. Alex se kolem kapely pohybuje patnáct let, takže v podstatě od začátku její existence. Taky je to náš dobrej kamarád, takže texty dáváme dohromady spolu. U týhle desky jsme do toho byli ponořeni natolik, že už mi nezbylo třeba čtrnáct dní na to, abych vymýšlel nějaký svoje pecky. Ale nespatřuju to jako nějakou velkou chybu, jsem spokojenej s melodiemi, který kluci napsali. A ta pecka, kterou jsem přispěl já, je zase jiná, obohacuje desku tím, že ji odlišuje od zbytku písní. Autoři písní jsme na "Lick It" čtyři, což ji dělá pestrým a rozmanitým.
Hynek: Prostě jsme si rozdělili práce, protože jsme věděli, že na desku máme tři měsíce. Vybírali jsme z iks nápadů. Nejdříve jsme si je zahráli ve zkušebně, abychom věděli, jestli je budeme moct zahrát i naživo. Celej ten technologickej postup byl ve srovnání s "Euphony..." obráceně. Tu jsme dělali celou ve studiu a pak se ji teprve učili hrát.

Pilotním singlem se stala balada "Twice Shy". Proč ona?

Hynek: "Twice Shy" byl vybranej lidma, který dělaj rádia. Od tohohle my dáváme ruce pryč. Každý z nás by chtěl dát na singl jinou pecku, takže vždycky pošleme písničky příslušnejm lidem, který vyberou jednu.
Kryštof: My si stojíme za všema písničkama na desce a je nám v podstatě jedno, co si nějakej rádiotik vybere, aby mu to jako pasovalo do jeho formátu. Vždycky je to nějakej konsenzus rádiotiků, který se raděj, co by hráli. A my samozřejmě chceme, aby nás v rádiu hráli. Pokud tohle povede k výsledku, že nás spíš hrát budou, tak proč ne? Postavit si hlavu a říct jim, že pokud nebudou hrát tohle, tak nebudou hrát nic, je nesmysl. Komu bych prospěl? Sobě? No ani sobě vlastně ne, protože je pro mě dobrý, aby to lidi slyšeli.

Od novinky se očekávají relativně slušné prodeje. Co vám říkají moderní trendy v distribuci hudby?

Hynek: Digitální distribuce je u nás v plenkách a dlouho ještě bude. Minimálně do té doby, dokud všichni nebudou mít kreditní karty a přístup k internetu. Znám iks lidí, který nemaj ani běžnej účet. V tomhle to vázne. Na druhou stranu mají skoro všichni mobilní telefony, takže operátoři tomu můžou pomoct. Otázka je, jestli formát mp3 zůstane, nebo se lidi budou snažit poslouchat kvalitnější formáty, jako je wav nebo wma. Na některejch rádiích už se třeba nehraje z empétrojky, ale z wavu, takže ta tendence tady je. Harddisky se zvětšujou a když máš v iPodu osmdesáti gigovej prostor, už tam můžeš mít wavy namísto empétrojek.

Je digitální download cesta, jak zvýšit desek?

Hynek: Neřekl bych zvýšit, ale spíš zachovat. Cédéčka u nás nějakou dobu ještě vydržej. Co jsem slyšel, tak v Americe se zase začaly prodávat, protože lidi ty přehrávače prostě maj. Ale nakupujou je přes internet, ne v kamennejch obchodech. Je to daný tím, že ta technologie je tam usazenější delší dobu. Všichni mají platební karty, systém funguje. Tady je to prostě v plenkách, lidi jsou nedůvěřivý k tomu, že by měli poslat někomu virtuálně peníze a dostat za to zboží. Ale když budou vydavatelství pružný a budou zakládat svoje donwnloadovací e-shopy, tak si myslím, že to nějakým způsobem může do budoucna fungovat. Je to o tom zachovat prodej hudby, protože někdo ji musí vytvořit, nahrát a zpropagovat. Všechno něco stojí, takže ve výsledku nula od nuly pojde. Labely, co u nás zbyly, vydělávaj na licencích ze zahraničí, přežívaj a snaží se nějak zareagovat na trend, kterej je ale strašně rychlej.

Jedna z reakcí je ta, že by hlavní labely měly zlevňovat CDčka pod tři sta korun...

Hynek: To podle mě není cesta. Cédéčko by mělo stát od dvě sta padesáti korun do čtyř stovek. Lidi už tohleto podle mě neřešej. Buď si to chtěj koupit, nebo ne. Vždyť je to jeden oběd v hospodě. Euro jde dolů, dolar jde dolů, zahraniční desky stojej pomalu tolik co český.
Kryštof: Je hrozně zvláštní, že byla doba, kdy prodeje desek strašně vylítly a přitom byly neúměrně drahý. Dneska naopak stagnujou už deset let, všechno ostatní cenově dojíždí, ale všem se zdají drahý. Přitom za oběd často vyplázneš víc než za to cédéčko.
Hynek: To samý s lístkama na koncerty. Za zahraniční kapelu se lidi nebojej dát od šesti set do pěti tisíc korun a za domácí se vošívaj dát dvě sta korun. Přitom náklady na koncert jsou stejný! Na druhou stranu jsme malá země a český kapely tady pořád koncertujou. Ale přesto si myslím, že by lístek na samostatný koncert v rámci turné měl stát od dvou do čtyř set korun.

Svého času vyhrála vaše hitovka "Cliché" hitparádu evropské MTV. Očekáváte, že byste se někdy v budoucnu mohli znovu umístit na prvním místě?

Kryštof: "Cliché" sice vyhrálo World Chart Express, ale byly tam i jiný pecky, "Englich Stereo", "Nothing Is Something", všechno tam docela úspěšně rotovalo.
Hynek:Víš co je zajímavej paradox? Že "Cliché" vyhraje na evropský MTV a v Čechách po něm neštěknul pes.

To bych neřekl.

Kryštof: Bylo běžný na rádiích, to jo, ale videoklip? Tehdy vyhrál "On My Head", kterej byl sestříhanej z filmu "Snowboarďáci". To jenom ukazuje, co máme za Akademii, že to vůbec dovolí, ale to je jedno.

Hlavní událostí léta, během kterého jste pracovali na desce, byla olympiáda v Číně. Jaký na ni máte názor?

Hynek: Já jsem čekal, že se něco stane a díky bohu se nic nestalo. Že by třeba sportovci vyjadřovali nějak svoje politické názory. Olympiáda je od toho, aby se sportovalo. Pořadatelství vyhrála Čína, ta olympiáda tam proběhla, sešlo se na ní několik tisíc sportovců ze všech zemí světa a tak to má bejt. Politika do toho nepatří. Zároveň díky olympiádě bylo vidět víc na Čínu jako takovou a spousta lidí si mohla uvědomit, co se tam děje. Což si myslím, že je v pořádku.
Kryštof: Můj názor je ten, že v Číně olympiáda bejt neměla. A když už tam byla, nebudu ji přece využívat k tomu, abych vykřikoval svoje protikomunistický názory. Taky nesouhlasím s okupací Tibetu a tak dále, ale je to především sportovní svátek. Stejně jako my odlučujeme politiku od našeho hudebního světa, tak by měl být i sport mimo politiku. Že někdo za sportovce rozhodl, že olympiáda bude v Pekingu, to se nedá nic dělat. Ale měla by na to tahle generace sportovců doplatit? Vždyť je to sportovní svátek, nic jinýho. Že je to o penězích a tak dále, to je všechno pravda, ale to už nesouvisí s Čínou. Protože kdyby to bylo kdekoliv jinde, bylo by to o penězích stejně tak.