Young Knives jsou, kromě živelných smrští ze svých vystoupení, pověstní také zálibou v tvídovým oblecích. Upozornili na sebe poměrně zdařilým a nadějným, rok a půl starým albem "Voices Of Animals And Men". Aktuální dvojka (počítáme-li jen dlouhohrající desky) "Superabundance" ale oproti debutu zaostává hlavně v chybějícím nasazení či energii, kterou se kapele podařilo zakonzervovat do předchozího počinu. Od alba nic extra přínosného nečekejte.

"Superabundance" je typickým příkladem druhé desky kapely, která neví kudy kam. Práce na ní je slušně řemeslně odvedena, jenže skupina ničím nepřekvapí. Jede si v zajetých kolejích, trochu obrousí hrany a pomalu začíná sázet na jistotu. Je to deska, kterou si párkrát pustíte, ale pak zůstane ležet na polici, kde funguje jako lapač prachu, a její místo v přehrávači zaujme zase jiná, novější a nadějnější hvězda britpopu.

Kromě toho mají Young Knives docela divné texty, většinou neveselé, poukazující na mizérii všedního dne. Vrcholí skladbou "Counters". V té již nemůžete frontmanovi Henrymu Dartnallovi vytýkat, že by ubíral plyn, alespoň co se slov týče. Píseň o sebevraždě výfukovými plyny s refrénem "Sitting on the front seat / Turning on the motor / Sucking on the hosepipe / Keep it turning over" jen umocňuje pocit, který celá deska vyvolává.

Album ale ve své šedi obyčejnosti přináší několik vydařených momentů, třeba odlehčenou taneční věc, třetí singl "Turn Tail" nebo lehce experimentální skrytou hříčku "Long Cool Drinks By The Pool". Rozhodně jich tu ale není nadbytek, jak by se mohlo, vzhledem k titulu desky, zdát.

Závěrečný verdikt je tedy více než předvídatelný. YK příliš splývají s nepřeberným množstvím další britské kytarové hudby, jejíž oceán dokáží zajímavě zčeřit jen párkrát. Ze "Superabundance" by se dalo vybrat skvělé EPčko, jako dlouhohrající deska je ale bohužel příliš obyčejné.