Ač mi to z desek vždy přišlo lehce proti srsti, Muse jednoduše jsou stadionovou kapelou. A potvrzují to i tímto úchvatným záznamem. Premiérový koncert ve fungl nové londýnské Wembley jim loni spadl do náruče bez nějakých větších rozporuplných reakcí a když za několik dní bylo jasné, že Muse mají na oba dva dny vyprodáno, už se jen čekalo, s čím přijdou. Přišli s nabitým programem, který nemá hluchá místa. S programem, který je neuvěřitelnou barevnou fontánou pro oči a hudební lahůdkou jak pro vyznavače deathmetalu, kotlíkáře od Sázavy, jazzmany, tak pro obdivovatele Giuseppe Verdiho či fanynky Tokio Hotel. Tohle se musí líbit všem a bez výjimky.

Pompézní nástup z nitra obrovské scény za asistence konfet a brutálního symfonického nádechu dává tušit, že tohle asi nebude klasický a suchý anglický čaj o páté. Začíná se ještě za světla a končí se za tmy. Za tu dobu se však stane tolik věcí, že by mohli závidět i ty největší kapely dneška. Jsem přesvědčen, že skvělé efekty dvou obrovských točících se satelitů, megagiga LED stěny, na kterou se v jednu chvíli promítá obrazec, který vzdáleně připomene Pink Floyd v době největší slávy, gymnastky zavěšené na obrovských balónech, kterým Muse hrají nádherně něžnou "Blackout", a mnoho dalších naprosto vychytaných detailů vám nedá zamhouřit oči. Jenže tohle všechno ještě nedělá skvělý koncertní záznam.

Ten dělá až bezchybný výkon muzikantů, především pak zpěváka Matta Bellamyho, který odbíhá od kytary ke klavíru a který předevím na kytaru umí mistrovsky a netradičně. Muse jsou sehraní, šlape jim to neuvěřitelně a mají vynikající zvuk. Když chtějí, jsou špinaví jak olejová kaluž před vaší garáží, a když nechtějí, jsou jemní, precizní a technicky do detailu vymydlení. Jednoduše nedělají chyby. Vůbec si neumím představit, kolik energie a úsilí musí stát něco takového vymyslet a především zorganizovat. Přes hodinu a půl trvající show, při které se nudíte v celkovém čase zhruba minutu? To už je prostě masakr. Může za to i výtečný střih. Za prvé byly kamery snad všude a za druhé jsou záběry skvěle napojovány a stříhány, přesně ve stylu, jaký je příjemný očím, ale zároveň o nic nešidí. Pokud je třeba, je dynamický, ale má meze a v pravý čas ubere. Prakticky jakýkoli záběr by se dal zastavit a šel by z něj udělat screen na fotografii. A ta by byla nádherná, barevná, ostrá a originální.

V bonusech najdete cestu Muse na pódium, kam byli dopravováni vleže uzounkým výtahem, který technik tahal po zemi doprostřed scény. Na tyto záběry navazuje euforická pokoncertní cesta do šatny. K vychytanému dévédéčku, kterému nechybí nic, je ještě přibalen audio nosič. To snad kdybyste si chtěli nadšeně zpívat i mimo vaše nabušené domácí kino, které konečně bude moci plně využít 5.1 zvuk. Cédéčko obsahuje navíc originálně provedenou skladbu "Micro Cuts", o kterou je DVD chudší.

Ještě nikdy jsem nedal plné hodnocení. Nicméně u tohoto dílka bych snad sáhl i po jedenáctce. Je to opravdu ryzí dokonalost. Vůbec bych se nedivil, kdybych už nikdy v životě po plném hodnocení nesáhl. Vybroušený záznam, ze kterého mrazí i u televize. Nemá cenu hledat mušky, všechny pochcípaly při čistce ve studiu. Velmi špatně se "Haarp" popisuje slovy, výsledek je prostě krása. To je hudební briliant, který se povede jednou za život. To je totiž konečně ten pravý orgasMuse!!!