V letech 2002 až 2004 vyšla postupně péčí dědičky odkazu Karla Kryla, jeho manželky Marlen, a vydavatelství tehdy zvaného Sony Music / Bonton tři alba: "Bratříčku, zavírej vrátka", "Rakovina" a "Maškary". Zvuk byl sice remasterován, leč k původním deskám nebyl přidán žádný bonus, a to ani co se týče obsahu CD samotných, ani v bookletech. Poté došlo (jak jsem slyšel, nemám to ověřeno) k jakýmsi rozporům mezi Marlen Kryl a labelem, načež bylo vydávání reedic ukončeno. Naštěstí se loni věci chopil Supraphon a jeho emise "Karavany mraků" (původně vyšlo v roce 1979 v exilovém Šafránu '78) již přinesla oproti původnímu albu devět dalších písní vzniklých ve stejném období, tedy v polovině sedmdesátých let. Letos máme možnost doplnit si sbírku o "Plaváčka" (původně z roku 1983 opět v péči Šafránu '78).

Začnu tím, co nové vydání povyšuje. Je to bezesporu zajímavý bonus - záznam Krylova koncertního vystoupení v Mnichově v roce 1986, tedy tři roky po vydání původní desky. Je vcelku logické, že některé skladby zaznějí na cédéčku dvakrát, nicméně to ani v nejmenším nevadí, neboť jsou pouze dvě, navíc obě patří k největším perlám: "Plaváček" a "Číslo na zápěstí". Šest písní je proloženo čtyřmi krátkými básněmi ("Do sněhu vryty úzké stopy lyží / Orient Express skřípe topením / prabába zírá čechrajíc si fiží / na bílou zimu za sklem okenním / na bílou plochu sedlák močku lije / tekuté napřed, tuhé později / věz, že i hnůj je někdy poezie / naopak leč je tomu častěji..."), z nichž někdy velmi vystupuje obraz tehdejší doby ("Sleduji líně novotvary mračen / tělo by chtělo horizontálu / popíjím vínka nejsa nijak nadšen / kvalitou moku, konec kvartálu / vzduch plný včel a kouřového spadu / a tučný krčmář nese nový chod / opilé mraky letí od západu / emigrujíce - blbci - na východ...").

Původní album o dvanácti skladbách je sice v Krylově díle považováno za slabší kus, ale rád bych zdůraznil fakt, že mám na mysli právě kontext Krylova díla. "Plaváček" možná ještě více než "Karavana mraků" doplácí na poněkud násilnou kombinaci písní vážných, filozofických, s tragickým podtextem a vtipných rozmarných popěvků. V nich je sice začasté také obsažen moudrý a poučný druhý (třetí, čtvrtý...) plán, ale přeci jen skoky z tragična do rozverna a zpět jsou poněkud násilné a rušivé.

Tím nijak nemíním snižovat kvalitu jednotlivých skladeb samotných, jen neseznávám šťastným řazení, případně výběr skladeb. Napadla mne dokonce kacířská myšlenka, že právě z dvojice alb "Plaváček" a "Karavana mraků" mohla by se poskládat dvě výtečná alba: jedno vážné, druhé plné vtipu a legrácek. I tak ale několik písňových skvostů (krom již zmíněné dvojice také "Hlas", "Jaro desáté", "Lilie" či "Tisící rok míru") činí z "Plaváčka" stále jednu z nejlepších kolekcí folkových písní, jaká u nás vyšla. Nezbývá než doufat, že tato bohulibá reediční činnost bude pokračovat. Bohatý Krylův archiv skýtá ještě mnohé poklady, které by neměly zůstat skryty.