Neubauteni tentokrát bez výletů do minulosti

Předposlední dubnová sobota se zalila deštěm a přála zádumčivým povahám. Do ulic vlila melancholii a zaplnila je lidmi s kapucami a deštníky. Jako by i počasí vědělo, že do Prahy zavítali němečtí industrialisté, stále více se zklidňující, přesto neustálí experimentátoři Einstürzende Neubauten. Kapela šesti výrazných osobností s Blixou Bargeldem v čele zvolila, stejně jako v roce 2004, pro své vystoupení domácké zázemí Divadla Archa. Místa, v němž odehráli nejedno zdařilé vystoupení, místa, v němž v minulosti nedošlo k tak zásadním problémům se zvukem jako v nešťastné Lucerně v roce 2005, kdy u nás vystoupili naposledy.

Koncert v Arše byl několik týdnů dopředu beznadějně vyprodán. To mohlo znamenat přeplněný sál a nedýchatelné klima. Pořadatelé ale prodali rozumný počet vstupenek, a tak tyto obavy mohly zůstaly nenaplněny.

Při vstupu do sálu asi každý spočinul zrakem nejprve na pódiu. Pravidelný návštěvník koncertu Neubautenů nemohl být překvapen. Bylo poseté nejrůznějšími nástroji, jejichž jména znají jen členové kapely, a připomínalo něco mezi skladištěm šrotu sběrných surovin a starou fabrikou. Mohli jsme pozorovat ocelové tyče, jakýsi motor, pružiny, plastové barely a mnoho dalších zajímavostí, nad tím vším bylo pravidelně ve dvou řadách zavěšeno šest červených lustrů.

Nástup kapely sám o sobě byl famózní. Tak bouřlivý potlesk bez toho, aby zahráli jediný tón, se příliš často neslyší. Šestice seriózních pánů v tmavých oblecích (Blixa Bargeld a Alexander Hacke tradičně bez obuvi), jež měla od počátku publikum na své straně, se zjevila pár minut po osmé hodině.

Koncert začal stejně jako aktuální album "Alles Wieder Offen" gradující skladbou "Die Wellen". A i v následující "Nagorny Karabach", v níž na řadu přišel plastový barel a impozantní motor a plátno za muzikanty se zbarvilo do modra, jsme zůstali na této vynikající desce. Ostatně za celý večer byla odehrána s výjimkou titulní písně celá a nedošlo na žádné vzpomínky na staré skladby. Dnešní setlist sestavili členové kapely, jejíž historie sahá až do roku 1980, jen z písní z desek od "Silence Is Sexy" (2000) a novějších.

V důsledku toho jsme zažili ten nejkomornější koncert (dá-li se to tak nazvat), jaký kdy ENka v Česku odehrála, Archou se rozprostírala melancholie s příchutí zvuku ocelových tyčí. Stojící postavy posluchačů byly ovládány neuvěřitelně čistým zvukem (a nazvučit novodurové trubky v "Youme & Meyou", dvě křídla pětiramenného ocelového monstra z "Let's Do It A Dada" nebo vrtačku ve "Von Wegen" jistě není žádná sranda), jenž stroj pod jménem Einstürzende Neubauten vydával. Nebyl tu kotel rozvášněného davu, jen vlnící se lidé v rytmu hudby, které z jejich přemítání nemohl vyrušit ani Bargeldův skřek ("Dead Friends") jak z filmu "Mumie", po němž by každý druhý již nic nezazpíval a další týdny by strávil léčením hlasivek.

To vše doplňovala velmi střídmá světla, která jen občas nechala zabarvit prostor za kapelou. Nejlépe to vyšlo při "Sabrině", jejíž text "It's not the red of the dying sun / The morning sheets surprising stain / It's not the red of which we bleed" umocňovalo podbarvení do temně rudé barvy.

Nejzajímavější věc ale kapela předvedla ve druhém přídavku. Šlo o improvizaci "Dave?" (alespoň dle setlistu). Píseň, již prý hrají jen na skutečně vydařených koncertech a ve městech, která mají metro. Každý člen kapely si z pytle vytáhl několik kartiček s nápisy, na základě nichž si vybral nástroj a zvolil způsob hry. Výsledkem byla neopakovatelná, pozoruhodná a zcela originální skladba. Píseň v níž jsme mohli alespoň trochu nahlédnout do tvůrčí dílny Neubatenů.

A tak tento téměř stopadesátiminutový koncert narušilo jen chování několika málo jedinců, kteří na sebe musí za každou cenu strhávat pozornost, a jejich volání vtipných poznámek, třeba v dialogu mezi starým a novým Bargeldem "Susej". A také neznalost návštěvníků koncertu zejména posledního alba a s tím spojené časté trapné tleskání uprostřed skladeb.

I přesto to byl jeden z nejlepších koncertů Eistürzende Neubauten, který jsme mohli v Praze zažít. A pro ty, kteří si jej chtějí zopakovat, ENka opět (dělají to od roku 2004) koncert nahrála a na místě vypálila na 2CD.

Einstürzende Neubauten, Divadlo Archa, Praha, 19.4.2008

Fotogalerie: