The Courteeners - Jen další kytarovka z Manchesteru?

Industriální a hudební Mekka senzacechtivé Anglie letos vyplivne debutové album další tuctové kytarové party ze stránek týdeníku NME. A nebo že bychom se přece jen dostali podruhé do stejné pohádky? Jedno je jisté: The Courteeners jsou jen obyčejnou kytarovkou. Mají naprosto tradiční složení, tedy dvě kytary, basu a škopky, přesně ten zvuk, který byste při návštěvě manchesterského rockového klubu očekávali, a zcela neomylně vlezlé a snadno zapamatovatelné refrény, které si po pár pivech s radostí zazpíváte. Jenže - a co si budeme nalhávat, když je to v hudbě to nejdůležitější - lidé je milují. A nejen to, on i John Squire ze Stone Roses věští téhle čtyřce zářivou budoucnost, a to už není jen tak samo sebou, to už musí mít důvod.

První singl "Cavorting" vydali The Courteeners ve skromném nákladu v srpnu loňského roku a všechny kopie byly rozprodány již před jeho samotným releasem na předobjednávkách. Manchester dostali svou zběsilou jízdou skrz kytarová sedmdesátá léta, odfláknutou britpopovou katarzí. Následník "Acrylic" (Carl Barât vykrádá Oasis) kapelu posunul do první padesátky britské singlové hitparády a na playlist MTV2 - vše v době, kdy skupina rozehřívala publikum liverpoolským The Coral. Od prosince The Courteeners představují Anglii svou vlastní koncertní show a sklízejí nadšené ovace všude, kam se podívají. V lednu vydaný singl "What Took You So Long", který v lecčems připomene samotnou kapelou adoravané The Smith či The Jam ("Do you know who I am / I'm like a Morrissey with some strings"), se dokonce protáhl na britském singlovém žebříčku až na chvost první dvacítky.

Debutová deska "St. Jude" je již nahraná, její vydání je nachystáno na počátek dubna a pod producentským palcem ji hlídal sám Stephen Street - muž, který toho ve studiu už spoustu vypil například s Blur, Babyshambles či The Smiths. I on by tak mohl být zárukou toho, že debut téhle party bude stát opravdu za to. NME mělo tu čest si něco málo z desky poslechnout a pochopitelně nešetřilo superlativy - prý se může jednat o naprostou senzaci. Časopis také neváhal skupinu zařadit do jedenáctky nejslibnějších jmen pro aktuální rok. Přesto se však nahlas ozývají i hlasy, které v kapele spatřují jen další neoriginální trendy poblouznění, které vyprchá s prvním podzimním listím.

Možná, že The Courteeners nejsou tak originální a tak revoluční záležitostí, jakou se zdají být například The Foals, ale umí zaujmout tím, co umí - jednoduchými a silnými melodiemi. Na serveru YouTube.com je pod jedním jejich klipem komentář, který výstižně shrnuje vše, co bylo řečeno do jedné věty - dovolím si ji tedy na závěr volně přeložit: "Všichni zní podobně, jako již někdo dříve, ale při konečném sčítání je dobrá písnička pořád dobrou písničkou." A vo tom to je... V dubnu nám to The Courteeners potvrdí.

Více: web
Zní jako: Oasis, The Smiths, The Stone Roses, The Libertines
Přesvědčí vás:
audiostream - MySpace.com
videostream - YouTube.com