shop.musicserver.cz
Makrorecenze "We Are The Night" Chemical Brothers

Makrorecenze "We Are The Night" Chemical Brothers

Vydáno: 05.09.2007 13:00 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: facebook interpreta

Chemical Brothers se nedávno představili živě českým divákům. Přivezli s sebou monstrózní scénu a novinkové album "We Are The Night". Na něm se pokusili o pár "neokoukaných" nápadů, ku prospěchu věci je také řada hostů. A jak to dopadlo? Rozluštění přináší další makrorecenze.

The Chemical Brothers - We Are The Night
© facebook interpreta
Jedna z nejzásadnějších kapel devadesátých let, která hodně znamenala pro tehdejší elektronickou taneční scénu, se po dvou letech od posledního alba "Push The Button" vrací s novou deskou "We Are The Night". V srpnu přivezli obrovskou scénu á la Madonna do Prahy a předvedli svou monstrózní show. Po solidní sedmičce, kterou udělil v hlavní recenzi kolega Jaromír Koc, je zde desítka dalších názorů. Shodli se zbývající redaktoři s pohledem svého kolegy? Ani moc ne. Nakonec se Chemici dostali na podprůměrných devětačtyřicet procent.

Pokud vás přepadne chuť ostře reagovat na příspěvky v makrorecenzi v názorech, přečtěte si nejdříve článek K čemu jsou makrorecenze aneb hledání obecné pravdy. Třeba tím předejdete reakci vyvolané nepochopením, proč makrorecenze existují.

Honza Sedláček - Zábavná, ale nenávyková směs (7/10)

V polovině devadesátek platili Tom Rowlands a Ed Simons za posly progrese na čím dál víc expandující elektro scéně. Takových ale bylo a kde dnes jsou? dodáte vy. Jenže jeden zásadní rozdíl tu je. Na rozdíl od těch, co z prachu vzešli a v prach se zase hodně rychle obrátili, se populární bráškové nikdy neupsali tanečním parketům na větší než poloviční úvazek. Při rozhovorech je ostatně nejvíc nakrknete dotazy typu "Jaká je úroveň dnešních techno parties?" Chemical Brothers škatulky neuznávají nebo se tak alespoň hodně rádi tváří. A přesně tenhle lehce povrchní výraz najdete i na novém počinu. "We Are The Night" je logickým pokračováním cesty nastolené na "Dig Your Own Hole" a dočasně přerušené geniálním "Come With Us". Chemici na něm opět předkládají rovnici skládající se z popově líbivých přístupů, hiphopových fíglů a silného tanečního drivu. Když to znásobíte tradičně vypečenými videoklipy a koncertním turné, o kterém se mluvilo hodně dopředu, než vůbec začalo, musíte si chtě nechtě přiznat, že tyhle chemikálie jsou pořád stejně high. Návyk už si na ně ale vypěstujete jen těžko.

Karel Veselý - Entropie beatů (6/10)

S Chemical Brothers má recenzent, který musí vytahovat čísílka hodnocení, problém. Srovnávat s přeslavnou minulostí či být rád, že to není zase až takový průser? Před dvěma lety se mi "Push The Button" v přehrávači moc neohřálo a moc jsem neočekával ani od "We Are The Night". Nicméně musím přiznat, že mě deska na první poslech docela bavila. Ačkoliv dobře vím, že posun od minulých alb je minimální, že používají stejné samply jako na předchozích albech a že výběr zpěváků se už několik let řídí podle prokouknutelné rovnice (jedna zpěvačka, jeden rapper, jeden folkař, dva zpěváci z indie-rockových kapel). Podle rovnic dělají Chems i své tracky, což odhalí pozornější poslech. Nejsou to špatné písně, ale kromě profesionálně odvedené práce v nich chybí cokoliv jiného. Kašlu na nostalgii po devadesátkách, euforie, která doprovází hudbu méně zručných klubových kraftsmanů současnosti, mi bude vždy bližší než entropie ohraných postupů Chems verze 2007. Šup do krabičky a pak do poličky.

Ondřej Pravda - Moc chemie, málo napadů (6/10)

Neplatilo (skoro) nikdy, že by Chemical Brothers měli skvělé celé desky: více či méně skvělých singlů a k tomu pár méně známých, přesto dobrých skladeb ale mívali dost. Na novince se zvukově vrátili do 80 .let, tedy ne že by přímo hráli disco, ale barvy synťáků/samplů a jednoduchost tu dobu evokují. A není to k prospěchu věci, o to víc vyzní, že nápadů se moc nesešlo. Technoidní přitvrzení á la "Hey Boy Hey Girl" pořád funguje i s "Do It Again", ale na adoraci to nestačí. Začátek desky je velká slabota, hudba do pozadí, a tak budete rádi i za track s Klaxons, který není zas taková bomba, ještěže ten vtípek v názvu se povedl. Později se to moc nevylepší, instrumentálky prošumí (délka k tomu mohutně přispívá), "The Salmon Dance" je prostě hloupá věc. "Battle Scars" je ale zajímavá. Přestože celkově deska není špatná jako kulisa, parafrázoval bych název úvodní skladby a řekl - tudy ne.

Miroslav Böhm - Když tak trochu dojde šťáva (6/10)

Chemical Brothers
© americasnewstoday.com
Chemical Brothers pro mě vždycky byli spíše trendovou záležitostí než kultem. Jasně, umí jít s dobou, nebojí se změny a přitom zůstávají v podstatě stejní, ale po jejich nadčasovém debutu a jeho vynikajícím nástupci "Dig Your Own Hole" jim tak trochu došla šťáva. Sic takové "Come With Us" slibovalo světlejší zítřky, aktuální novinka potvrzuje to, co předchozí "Push The Button" jenom zlehka naznačila. Chems vnímají nové trendy a oblékají je do moderního zvuku, ale během posledních let ztratili čich na dobrý nápad. Zatímco na prvních albech dokázali jedinečné nápady obohatit o výjimečné hosty, na posledních dvou jsou už tím nejdůležitějším jenom ti hosté. Bez nich by Chems připomínali jen toho psa, co štěká, ale nekouše. Chems se zastavili a žijí ve svém vlastním stínu. A nejsou ani první, ani poslední. "We Are The Night" je deska, která by vás mohla dostat pouze v případě, že jste Chemical Brothers nikdy neslyšeli nebo pokud naopak neposloucháte nic jiného. Já nejsem ani jeden případ, a vy?

Ondřej Michal - Vědět kdy to rozpustit (5/10)

Rozpoznat chvíli, kdy už je řečeno vše a dokázat ohlásit světu konec, to by měla každá kapela. U Chemical Brothers ten nejpříhodnější okamžik ovšem nastal už dávno, hned po vydání skvělého bigbeatového debutu "Exit Planet Dust", respektive ještě lepší dvojky "Dig Your Own Hole". Pak to měli rozpustit. Tím bigbeatem je samozřejmě myšlen ten britský, například s logem Skint Records, nikoliv to zvěrstvo, v jehož rytmu tančí převážná část našeho venkova. Jenže kdo by stahoval roletu, když krám tolik vynáší? A tak to, co zavčasu pochopili sourozenci Hartnollové, přežívajícím Underworld nebo právě Chems ne a ne dojít. Ve výsledku je pak řada více méně průměrných alb, která kdyby nevyšla, tak se houby stane. "We Are The Night" je jedním z nich. Sama o sobě by to zase tak špatná deska nebyla. Svoji zásluhu na tom má i obstojná účast hostů. Jenže ani tou nejde zakamuflovat fakt, že invence zkrátka došla. Nemluvě o tom, že podobný elektro zvuk točili kluci z F Commu už před řadou let.

David Věžník - 100 % cotton wool (5/10)

Jsem zjistil, že se mi snad nelíbí žádná celá deska Chemical Brothers. Pár hodně dobrých zářezů (balady většinou included), zbytek vata. Nevím, jestli zrovna "We Are The Night" je něčím výjimečná tak, že mi to došlo zrovna při jejím poslechu, ale stalo se. Každopádně té vaty je tady asi nejvíc. Nebo je nejhmatatelnější. Bílá. Načechraná. 100 % cotton wool. To album může člověk slyšet sedmkrát a stejně si nezapamatuje víc než tři čtyři kousky. A i nad těmi musí dlouho přemýšlet, jestli jakože jo. Chybí energie, chybí náboj, chybějí nápady. Nahrávka zní povědomě, a snad proto i ne úplně čerstvě. Je to, jako byste nechali týden větrat pivo v lednici, pak ho zazátkovali a prodali ze srandy kamarádovi. Bude mu to připomínat chuť piva, ale přesto bude chutnat tak nějak jinak. Jako vata.

Tomáš Tenkrát - Neudrží u poslechu déle (5/10)

Jejich pražský gig jsem si nechal ujít, čehož doteď lituji, ale pouze kvůli těm starým Chemical Brothers. Také jsem měl období, kdy jsem je točil pořád, to období už teď sice není, ale chuť poslechnout si novou desku rozhodně je. Nicméně dopadlo to tak nějak nijak. "We Are The Night" mi přijde lepší než minulé "Push The Button", pokud tedy mluvím o hitových motivech. Na hlasité volume je to pořád jízda, ale už nějak postrádám momenty, které by udržely soustředění déle. Za uši chytla a nepustila akorát sympaticky smutná, až dojemně laděná "The Pills Won't Help You Now", v závěsu následována klasickou pulsující chemikařinou "We Are The Night". První tři poslechy bavily a užíval jsem si je, ale poté najednou křivka, co mi měří to, jak moc se bavím, začala klesat a klesá pořád. Rozhodně ale netvrdím, že už vyvařili i tu vodu, na to se mi jejich rukopis pořád něčím specifickým líbí. Zábava možná jo, ale jen na chvíli. Jako když jdete na kafe s ex, místy sranda a máte si co říct, ale zas tě pěkně dlouho vidět nemusím, lady.

Lukáš Franz - Jak sedláci u Chlumce (4/10)

Chemical Brothers
© thechemicalbrothers.com
První tři desky mě dostanou pokaždý, "Come With Us" jsem nepodlehnul, protože jsem ho nedokázal ani jednou doposlouchat, a "Push The Button"... Škoda mluvit. Nuda, nuda, šeď, šeď. I když v několika bootlezích mě ten smyčec z "Galvanize" docela bavil, pravda. Při poslechu "We Are The Night" si připadám, jako bych to dělal z nějaký piety, z lehkýho donucení. Kromě asi tří momentů - "Das Spiegel", "Saturate" a... Tak vlastně jenom kromě dvou momentů mě to album vůbec nebaví. Někdo se může ohánět tím, že Chemical Brothers jsou taky jenom lidi, takže stárnou, a tak člověk nemůže čekat, že to budou pořád sypat. Dobře, souhlasím. Na druhý straně tu ale stojí jasně viditelná a slyšitelná neschopnost zaujmout novým materiálem. Ano, můžete namítat, že "We Are The Night" je pořád ještě nadprůměrnou deskou, které se současná česká elektronická produkce nedokáže přiblížit ani na pět mil, v porovnání s vlastní tvorbou Chemical Bros. ale dostává přes lejtka jak sedláci u Chlumce. Jasný důkaz toho, že věk by se neměl do taneční hudby tolik projektovat. Protože to ti pak nepomůžou ani "pills". Natož něco pochopit...

Michal Koch - Kvalit nedocením, žádných nenacházím (3/10)

Taneční muzika a já se obcházíme obloukem a jen občas na sebe nesměle zamrkáme. Bratři v chemii jsou však takovým pojmem, že byť jejich tvorbou nedotčen, přesto o nich již léta vím. Proč tedy nevyužít jejich novinku k rozšíření obzorů? Neměl jsem tak činit. Občasný unylý zpěv, absence nápadů maskovaná nekonečnými opakovačkami a z nudy vytrhují (protože strašně rozčilují) pouze zvukové efekty, které zní, jak když dva malí bráškové dostali po stromeček nové klávesky značky Casio a o vánočních prázdninách pečlivě zkoušeli, co všechno se z nich může ozvat (vrcholem jsou kosmické výstřely v "Burst Generator"). Jsou-li Chemical Brothers v rámci žánru legendou, pak doufám, že "We Are The Night" patří mezi jejich nejslabší kusy. Protože pokud ne, pak mám vnímání nastavené asi poněkud jinak. Kvalit takovéto nahrávky zkrátka nikdy nedocením, neb žádných nenacházím.

Benjamin Slavík - Neosobní koule zvuků. Sorry (2/10 )

Už poněkolikáté se snažím dostat do aktuální desky "We Are Night" tanečních (kdysi trendy frajerů) Chemical Brothers a zcela upřímně: nejde to, bolí a už dlouho pro mě poslech čehokoliv nebyl tak těžký. A jistě tu jsou věci, které bych jako recenzent ocenit měl: zvuk, hosté (jak byste ode mě jistě čekali, tak bez bookletu rozpoznávám track feat Klaxons a baví mě z celé desky nejvíc, což znamená, že ho sám pro sebe hodnotím na takových 3/10) a tak celkově, že jde o další nejspíš slušnou desku důležité kapely devadesátých let, takže asi trochu úcty. Ale já to na objektivitu a podobné věci hrát prostě nebudu. Pustím si "We Are The Night" a neslyším nic než pro mě neosobní a nic neříkající kouli zvuků. Poslech tracků, které jsou průměrně dlouhé, pro mě znamená podobný pocit jako u starých art-rockové fláků, které mě iritují stejně jako většina taneční muziky. Možná tak přijít někam na party, moc už toho nevnímat a prostě tancovat, házet hlavou a zapomenout na celý svět. Já jsem radši doma. Pokud máte rádi dance music, viděl bych to u vás na 6/10.


Album: Chemical Brothers - We Are The Night
Průměrné hodnocení: 4,9/10
Celkový čas: 60:08
Skladby:No Path To Follow, We Are The Night, All Rights Reversed (feat. Klaxons), Saturate, Do It Again (feat. Ali Love), Das Spiegel, The Salmon Dance (feat. Fatlip), Burst Generator, A Modern Midnight Conversation, Battle Scars (feat. Willy Mason), Harpoons, The Pills Won't Help You Now (feat. Midlake)

  • Kritika založená výhradně na subjektivních dojmech a ledabylém poslechu aneb (Michal Mecner, 05.09.2007 14:10) Reagovat

    Čím níže, tím větší Šalamounovo hovno autor komentáře sežral...

    • Re: Kritika založená výhradně na subjektivních dojmech a ledabylém poslechu aneb (fst, 06.09.2007 18:44) Reagovat

      ponechám-li stranou útoky některých "diskutérů" napadá mě dotaz: na čem jiném než subjektivních dojmech by měla být založená kritika??? Aneb vždycky mě baví v českých diskusních fórech, když někdo poukazuje na něčí neschopnost a sám je na tom ještě hůř...



      • Re: Kritika založená výhradně na subjektivních dojmech a ledabylém poslechu aneb (Michal Mecner, 06.09.2007 19:08) Reagovat

        Kritika by mela byt castecne subjektivni, castecne by ale mela obsahovat jiste odosobneni a rozhled.. Ja delam spis do literatury, tak radeji zde pomlcim, nez abych se vyjadril chabe. Poznam vsak kritiku, ktera je vycpana vatou a kosatymi metaforami, ktere zakryvaji prazdnotu sdeleni.

  • Ježiši (Johny Dean, 05.09.2007 16:19) Reagovat

    Ach jo, Slavík zase válí aneb - kritizovat umí každej!!!

    • Re: Ježiši (NextE, 05.09.2007 19:06) Reagovat

      jo jo Slavik je asi nejslabsi misto musicserveru

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Rock for People - Den třetí, Park 360, Hradec Králové, 14.6.2024
Naživo: Třetí den se na Rock for People loučili Sum 41, davy přitáhl herec Keanu Reeves Rock for People se sice přelomil do své druhé půlky, přesto nebyl důvod ke smutku. Páteční program totiž nabídl skutečně silnou sestavu plnou velkých hvězd, ale i celé řady žhavých jmen. Kdo potěšil a kdo naopak zklamal?... čtěte zde
Vydáno: 15.06.2024 15:51 v sekci Naživo
Bring Me The Horizon, Rock for People, Park 360, Hradec Králové, 14.6.2024
Naživo: Bring Me The Horizon si na Rock for People spravili reputaci Vyzbrojeni ani ne měsíc starou sedmou studiovkou s názvem "POST HUMAN: NeX GEn" se Bring Me The Horizon vrátili po skoro roce a půl do Česka, aby ukázali, co nového ve svých dílnách ukovali. Někdejší metalcoreové ikony už dávno... čtěte zde
Vydáno: 15.06.2024 13:22 v sekci Naživo
Avril Lavigne, Rock for People, Park 360, Hradec Králové, 14.6.2024
Naživo: Avril Lavigne zůstala na Rock for People mladou rebelkou Čtvrtého června 2002 vyšlo tehdy sotva osmnáctileté Kanaďance debutové album "Let Go", které navždy změnilo život nejen jí, ale ovlivnilo celou jednu generaci teenagerů. Řeč je o Avril Lavigne, která po dvaadvaceti letech přijela... čtěte zde
Vydáno: 15.06.2024 09:01 v sekci Naživo
Ewa Farna - Vlny 9/10
Video: Ewa Farna vytěžila ze spojení s filmem "Vlny" Jiřího Mádla svůj zřejmě nejodvážnější singl Ewa Farna zažívá triumfální etapu své kariéry. Minulý rok se poprvé stala Absolutní slavicí, letos v březnu už podruhé zahrála před beznadějně vyprodanou O2 arenou - a opět se o její show ke třicetinám mluvilo a psalo jen v... čtěte zde
Vydáno: 14.06.2024 18:00 v sekci Audio / Video | Video
Rock for People - Den druhý, Park 360, Hradec Králové, 13.6.2024
Naživo: Rock for People nabídl ve druhém dni skvělé The Amazons, Against The Current nebo Neck Deep Poměrně studené počasí provází ročník 2024 i nadále. Avizovaná bouřka sice nakonec naštěstí nepřišla, i tak si ale návštěvníci děkovali, že si ze stanů vzali mikiny a dlouhé kalhoty. Ve druhém dni Rock for People se kromě... čtěte zde
Vydáno: 14.06.2024 13:35 v sekci Naživo
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2023 podle musicserveru (30-21) (26.01.2024 20:35)
- Nové desky 36/2023 - od The Chemical Brothers přes Olivii Rodrigo po Róisín Murphy (13.09.2023 23:45)
- Audio: The Chemical Brothers a Beck opět spojili síly. Singl "Skipping Like a Stone" se pyšní neúnavným rytmem (23.08.2023 16:36)
- The Chemical Brothers v září vydají svou desátou studiovku "For That Beautiful Feeling" (20.07.2023 10:48)
- Video: The Chemical Brothers natočili k singlu "No Reason" bláznivý neonový klip. Okázale však rezignují na vlastní relevanci (21.03.2023 15:28)
- Naživo: Jessie Ware + Polsko = VSL. Závěr Open'eru patřil jí i The Killers (12.07.2022 16:49)
- "Dig Your Own Hole" od The Chemical Brothers se dočká výroční reedice (10.04.2022 11:32)
- Video: The Chemical Brothers o sobě dávají znovu vědět VJským klipem "The Darkness That You Fear" (28.04.2021 16:22)
- Nové desky 48/2019 - od Coldplay přes Becka po Robbieho Williamse (27.11.2019 06:44)
- Nové desky 16/2019 - od Norah Jones přes The Chemical Brothers po Melissu Etheridge (17.04.2019 07:18)

ALBUM TÝDNE 24/2024

Twenty One Pilots
Clancy

Twenty One Pilots neboli Tyler Joseph a Josh Dun z města Columbus v Ohiu na své sedmé studiovce "Clancy" rozvíjejí mysteriózní příběh návratu jistého Clancyho do postapokalyptického města zvaného Dema ve světě Trench. Pokud vám tato slova nedávají smysl, vůbec to nevadí.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 17.06.
Alice Cooper (US) (enteria Arena, Pardubice)
Po 17.06.
Ty Segall (US) (Roxy, Praha)
Čt 20.06.
Metronome 2024 (Výstaviště, Praha)
Pá 21.06.
Metronome 2024 (Výstaviště, Praha)
So 22.06.
Metronome 2024 (Výstaviště, Praha)
Út 25.06.
The Gaslight Anthem (US) (SaSaZu, Praha)
St 03.07.
Rod Stewart (UK) (O2 Arena, Praha)
St 03.07.
Beats For Love (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Čt 04.07.
The Smashing Pumpkins (US) (O2 Universum, Praha)
Ne 07.07.
Laid Back Country Picker (US) (Café V Lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

The Prodigy Prince Justin Bieber Vladimír Mišík Parkway Drive Sia mp3.com Rush Bono Taylor Swift Kabát Mirai Billie Eilish Lady Gaga Beyoncé Queen Lucie Vondráčková Dua Lipa Adele AC/DC
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe