Ne včera, ale již předevčírem se začalo mluvit o tom, že kompaktní disky to mají pomalu za sebou. Že zůstanou jen záležitostí fajnšmekrů. Internet a komprimace zvukových souborů totiž dávají možnost zkrátit dobu mezi nahráním písničky a jejím prodejem skrze digitální obchody na minimum. A Kelly Jones, frontman velšské formace Stereophonics, aktuálního trendu využil po svém a během pouhých dvou dnů dal dohromady své první sólové album. Ne proto, aby dobyl vrchol hitparád, koupil si nového rolls-royce nebo oslňoval vnadné krasavice v prvních řadách bez konkurence svých kolegů z domovské skupiny, ale pouze proto, aby sám sobě udělal radost. "Vybral jsem jméno a okolo něj napsal příběh. Přesně tak, jak jsem to dělával, když mi bylo osmnáct," přiblížil Jones základní myšlenku alba "Only The Names Have Been Changed", které vypráví příběhy deseti různých žen. Cesta od myšlenky k posluchačům nakonec trvala pouhé dva týdny.

V přístupu k autorství se Jones vrací nejen ke svým pubertálním vykopávkám, ale také k debutu své skupiny Stereophonics "Word Gets Around". Žádné falešné citové výlevy, imaginární obrazy a netuctová spojení v textech nenajdete. Sází na přímočarost a doslovnost. Jeho deset žen se ve "vyprávěných" příbězích střetává s tvrdou realitou. Ačkoli sám koncept alba přímo volá po oslavných ódách na ženskou krásu, Kelly Jones šel zcela jiným směrem. Jeho ženy jsou převážně ve srabu a hledají samotný důvod své existence. Prodávají se na ulicích, hledají únik z milostných vztahů i ze svých rutinních životů, které řídí někdo úplně jiný. Vykoupení však nenajdou. Nejedenkrát je Jones dokonce nechává ve svých příbězích umírat.

Vyznění textů odpovídá také nálada jednotlivých písniček. Jones se doprovází jen na svou elektrickou kytaru, které sem tam pomůže producent smyčci. Je spíše vypravěčem než zpěvákem, ale přesto více Dylanem než Leonardem Cohenem. Jeho charismatický chraplák všemu navíc přidává lehký rockový kabát. Sólový Kelly Jones nepase po hitech typu "Dakota", "Maybe Tomorrow" či "Have A Nice Day", ale cítí se nejlépe v civilních, chce se říct až tuctových melodiích, kterým však dokáže vtisknout punc výjimečnosti.

Kelly Jones si jednoho večera sedl na zadek a vypotil ze sebe vše, co ho na ženách (a na světě?) štvalo. A výsledkem je deset možná nejupřímnějších skladeb, jaké kdy napsal.

PS: Album nakonec vyšlo také ve fyzické podobě, ale pouze jako limitovaná edice ve skromném nákladu.

Album: Kelly Jones - Only The Names Have Been Changed
Hodnocení: 8/10
Celkový čas: 34:21
Skladby: Suzy, Rosie, Liberty, Katie, Violet, Jayne, Misty, Emily, Jean, Summer