Týden v popu (11.)

V dnešním Týdnu v popu vysvětlím Ondřeji Bezrovi, co jsou to vlastně makrorecenze, zjistím, že i Madonna dělá chyby, podivím se nad Pražským Výběrem II a vzhledem k otřesným britským Scooch dokonce něco jako pochválím Kabát.

Tohle není týden v popu obecně. Tohle je týden v popu Honzy Baluška. Zápisník ultrapopaře.

© facebook interpreta

Ondřej Bezr: Nechápu, protože nevím
V české hudební publicistice není zrovna mnoho autorů, kteří jsou známí a přitom obecně uznávání. Ondřej Bezr mezi ně bezpochyby patří. Proto mě opravdu zamrzelo, když se ve svém sloupku v časopise Report opřel do makrorecenze "Watching Black" Ecstasy Of St. Theresa na musicserveru. Nejvíce mu vadilo toto: "Ale to, že se hned několik 'recenzentů' doslova pyšnilo tím, že nezná předchozí nahrávky EOST (dokonce s argumentem, že v době jejího vzniku ještě nebyli na světě nebo tak nějak) a tudíž ani kontext vzniku aktuálního alba, mi vážně vyrazilo dech."

Na začátku každé makrorecenze je přitom velmi výrazné upozornění, ať si čtenáři nejdříve přečtou článek "K čemu jsou makrorecenze", aby zbytečně neplýtvali svým časem na negativní názory, v nichž si stěžují na základní principy makrorecenzí, aniž by je znali. V článku se totiž mimo jiné píše: "Proto kromě lidí, kteří interpreta znají či ho mají dokonce rádi, se makrošek účastní i ti, kteří o něm nic neví, nemají ho rádi či klidně ho i nesnášejí, případně inkriminovaný žánr vůbec neposlouchají. Je to vlastně princip tabula rasa - nepopsaný, čistý list, jakým by byl při poslechu i fanoušek zcela jiného stylu. A to je důvod, proč se redaktoři ve svých příspěvcích občas vyznávají, že deska pro ně byla prvním kontaktem s daným interpretem či žánrem. Otázka položená makrorecenzí tedy je: Je album natolik dobré, aby oslovilo i toho, kdo by si je jinak vůbec nepustil?"

Ve stejném sloupku o pár řádků výše si Bezr stěžuje na bulvární novináře, kteří si nijak neověřují fakta. V reakci na makro EOST se v tomto ohledu bohužel snížil na jejich úroveň.

© cooltownstudios.com

Madonna Final
Madonna se v souvislosti s Live Earth pustila do bezprecedentní propagace celé akce. Dala k volnému stažení skladbu "Hey You", kterou nahrála společně s Pharellem Williamsem. Můžeme namítat, že to není žádný zázrak a produkce Pharella v písničce vůbec není poznat, ale každopádně se o nahrávce a tím pádem celé akci bude všude psát, takže účel je splněn. Vždycky mě ale pobaví, že i u tak slavných umělců není pohlídáno všechno, a tak ten, kdo si skladbu stáhne, se z mp3 tagu dozví, že se písnička jmenuje "Hey You Final". Ale pořád lepší, než kdyby to bylo třeba "Hey You Home Demo"...

© Petr Berounský

Koho zajímá Pražský výběr II?
Je mi devětadvacet a Pražský Výběr šel vždy okolo mě. Tudíž ti, koho by kapela měla dnes zajímat, jsou bezpochyby starší než já, a to přece jen není věková kategorie, která nejvíce kupuje desky a chodí na koncerty. Proto když stále čtu, jak nová verze téhle kapely vyjede na velké koncerty s velkolepou výpravou, říkám si, jestli je v Česku vůbec dost jejich příznivců na to, aby vystoupení nezela prázdnotou. Kapela má přes léto naplánováno dost festivalů, kde ale může přijít spousta lidí prostě jen ze zvědavosti. Nové fanoušky asi novou deskou "Vymlácený rockový palice" nezískají. První singl "Amen" s naprosto zbytečným onanistickým kytarovým sólem snad nikoho nalákat ani nemůže.

Díky bohu za Kabát
Eurovize už je za námi, takže všichni víme, jaká otřesná fraška to je a nemusíme nadávat, že Česko do ní vyslalo Kabát. Sice trošku zamrzí, že teplická úderka skončila zcela úplně a naprosto poslední, ale když zjistíte, že kupříkladu Velká Británie vyslala do soutěže něco tak slizkého jako Scooch a jejich "Flying The Flag"... Opravdu to je soutěž pro veřejnoprávní televize? U Scooch je i slovo komerce pochvala.

• Reakce (Ondřej Bezr, 21.05.2007 10:44) Reagovat

  Milý pane Balušku, dovolte jen jedinou připomínku: názor někoho, kdo o něčem vůbec nic neví, a přesto to neváhá buď vychválit nebo znectít, přičemž jeho hodnocení je navíc součástí průměru, do kterého se započítávají i názory lidí, kteří o dotyčném subjektu něco (či velmi mnoho) vědí, je zcela irelevantní. Na začátku svého příspěvku píšete, že jsem "uznávaný", za což vám děkuji a vážím si toho. Předpokládám tedy, že jste ode mě už asi leccos četl a tušíte, jaké věci asi tak jsem schopen zhodnotit. Uznejte sám: zajímala by vás třeba moje recenze nějakého death metalu? Bral byste ji vážně?
  Skutečně nechci nikomu udílet "stařecké rady" (sám bych často nějaké potřeboval), ale přesto si neodpustím: předpokladem k psaní do novin (ať jsou papírové nebo elektronické) by měla být nejen schopnost dovedně formulovat myšlenku do vět, ale také nějakou tu myšlenku mít. Bohužel, v některých příspěvcích do inkriminované makrorecenze nebylo ani jedno.ˇ
  Ať se vám daří. Ondřej Bezr
  
  

• reakce na reakci (Honza Balušek, 21.05.2007 11:02) Reagovat

  Díky za reakci. Neberu vám názor, že podle vás nemá smysl, aby desku hodnotil někdo, kdo se v daném žánru neorientuje, či kdo o kapele nic neví. U hlavní recenze bezpochyby. Ale právě to je základní princip makrorecenzí na musicserveru, aby výsledek, tedy průměr mezi názory lidí, kteří mají k desce/žánru/interpretu diametrálně odlišné vztahy, dal nějakou "obecnou pravdu". Kdybyste napadl tento princip, že je podle vás chybný, pak je to váš názor a já s tím nemám problém. Ale vy jste napadl až výsledek, tedy konkrétní příspěvky do oné makrorecenze, bez znalosti toho, co je cílem maker. Když to přeženu, tak mi to přijde, jako by si někdo stěžoval, že mají Keane nějaký divný zvuk kytar bez toho, aby věděl, že kytary vůbec nemají. A přitom by si stačilo přečíst booklet, v případě makrorecenzí onen vysvětlující článek.
  
  

• Reakce na reakci na reakci:) (Ondřej Bezr, 21.05.2007 15:40) Reagovat

  Fakt to nechci zbytečně rozmazávat, myslím, že to není nic světodějného. Takže už jen detail. Myslím si, že k psaní do specializovaného hudebního magazínu by měl patřit povšechný přehled přispěvatele alespoň o tom nejdůležitějším v populární hudbě. Prostě si to myslím - možná jsem příliš "stará škola", ale člověk, který kupříkladu nikdy neslyšel slova Hendrix nebo The Orb (abych použil poměrně odlehlé příklady), nemá o hudbě psát, byť by byl odborníkem na hardcore. Alespoň ne do magazínu, který by měl být - a možná i je - svým způsobem "prestižní" či minimálně jeden z nejsledovanějších ve svém oboru a ve svém jazyce. Neboli: chlubit se tím, že neznám jednu z nejpodstatnějších českých kapel 90. let (a to vůbec není nějaký můj soukromý pohled, na vlivu EOST na zdejší scénu se snad shodneme, s jakousi pofidérní "kvalitou" to nesouvisí) mi připadá jako něco, co s image musicserveru absolutně nekoresponduje.
  
  

• znalost/neznalost (Jana S., 22.05.2007 12:46) Reagovat

  Máte pravdu v tom, pane Balušku, že problém je v principu. Makrorecenzi by buď mělo psát deset hudebních publicistů, znalých věci, a nebo deset laiků, kteří mohou mít zajímavý pohled věcí nedotčeného (ti by si ovšem měli odpustit nějaká hodnocení a omezit se na líbí/nelíbí protože hodnotit by cokoliv měl jen ten, kdo aspoň trochu ví o čem mluví). Míchat obě skupiny - což je v případě makrorecenze EOST zcela ukázkové - je z principu špatně.
  
  

• Princip (Honza Balušek, 22.05.2007 13:08) Reagovat

  ...makrorecenze je takový, jak je popsáno ve vysvětlujícím článku. Deset různých lidí, zabývajících se hudbou, zhodnotí desku. Pokud je podle vás tento přístup špatný (či spíše jiný, než byste chtěla vy), pak jedině mohu doporučit makra na našem serveru nečíst, protože pro vás nemají žádnou vypovídající hodnotu. Pro záměr, proč je píšeme, pro nás mají.
  
  

Makrorecenze: Makrorecenze "From Zero" Linkin Park Stejně jako Linkin Park překvapili své příznivce nečekaným reunionem, který téměř okamžitě přinesl novou desku a velké koncerty, stalo se pro mnohé překvapením, jak moc se comebacková nahrávka "From Zero" povedla. Co si o novince... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 12:00 v sekci Recenze | Makrorecenze

8/10

Recenze: "Premena" Simy Magušinové je přirozená, čistá a krásná Lidský život připomíná cestu, která postupně dotyčného nuceně i přirozeně mění. Všechny její zatáčky a křižovatky na vlastní kůži poznává i Sima Magušinová. Svým vlastním způsobem všechny tyto změny vtěluje do svých... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Majerovy brzdové tabulky nabízejí na koncertu ze studia "Úplněk" nejlepší možný vhled do svého kouzelného světa Čas dokázal na hudbu Majerových brzdových tabulek otisknout pečeť jedinečnosti. Kapelu s nepřehlédnutelným názvem spoluzaložil v roce 1986 písničkář Petr Linhart a nyní, po téměř čtyřiceti letech a šestici alb, přišel čas se... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 15:30 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Řeka tekoucí mezi "Břehy" Vladivojny La Chii je svěží a hluboká Vladivojna La Chia se snaží objevovat stále nové světy. Natáčí pestré desky. Nebojí se hutného rock-metalu, popu, psychedelického rocku, já ji vnímám hlavně jako indie písničkářku. Má zkušenosti s filmovou i scénickou hudbou.... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 08:00 v sekci Recenze

7/10

Hudba v tisku: Poutavě psané "Příběhy za písněmi KG" zasazují Gottovy hity do zajímavých souvislostí Už pět let uběhlo 1. října od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Podle množství nosičů a knih, které nadále vycházejí, se však zdá, jako by tu s námi stále zůstával. Ne všechny tituly jsou povedené, některé může... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 16:30 v sekci Recenze | Hudba v tisku