Vzal si balík karet na žolíky. Rozprostřel je po starém masivním stole a prohlížel si obrazce na nich. Někdo by řekl piky, káry, trefy. On ale viděl diamanty a mořské korály. Jeho představivost povýšila zcela obyčejné věci na nevšední. V tom, co nás celý život obklopuje, dokázal najít něco nezvykle nového a ten, kdo přistoupil na jeho hru, nelitoval. Rázem si s ním nebývale rozuměl. Stačilo přijmout jeho pravidla a hrát spolu s ním. Vynášel své diamanty, malé hvězdy i modré šípy, někdy i ve špatném rytmu. Pokud jste je přijali jako trumfy, bylo lhostejné, co přihodíte. Ta hra pak totiž nemá poražené. Vítězí obě strany.

K novince Micka Harveyho je třeba přistupovat totožným způsobem. Zdánlivě jednoduché a obyčejné melodie v sobě skrývají své diamantové trumfy, a pokud se jim otevřete a dáte šanci, objeví se samy. Harvey sólista je písničkář, nevyužívá ale plně písničkářských prostředků. Jeho lehký, emocí prostý projev plně koresponduje s vlastní tvorbou posledních let a přímo kontrastuje se stále nevybouřeným Cavem, spoluzakladatelem Bad Seeds. Harvey nemá potřebu nahlas řvát a provokovat, naopak je komorním vypravěčem s klidným, křišťálově čistým hlasem, kráčí bluesovou melancholií, ale nebojí se přiznat své vzory - Johnnyho Cashe nebo Serge Gainsbourgha.

Na rozdíl od sólového debutu "One Man's Treasure" na "Two Of Diamonds" nepracoval multiinstrumentalista Harvey sám. Mimo jiné přizval i kolegy z Bad Seeds Jamese Johnstona (varhany a kytara) a Thomase Wydlera (bicí). Výsledný zvuk je díky tomu místy méně countryový než dříve. I tak je celé album až na jednu výjimku ("Out Of Time Man") bluesově zamyšlené, plné tajemně mystických okamžiků. Některým skladbám navíc dominují varhany ("Here I Am", "A Walk On The Wild Side"), které dodávají ještě rozvláčnější náladu odlehlého kostela australského venkova. Toho, ve kterém v pondělí večer přemítáte nad kartami rozloženými na masivním stole.

Harvey je úspěšný skladatel filmové hudby, šikovný producent, režisér klipů, zdatný instrumentalista. I přes svůj nesporný talent, který dokládá několik cen ARIA Awards (australská obdoba Grammy) za nejlepší soundtracky, se příliš netlačí dopředu, a tak se o něj ani média téměř nezajímají. Jeho alba, ať už předělávky Serge Gainsbourgha, soundtracky nebo sólové počiny, si každý musí najít sám. Ten, kdo si dá tu práci, nebude litovat. Stojí to za to. I v případě "Two Of Diamonds".

P. S.: Mick Harvey vystoupí 10. května v Lucerna Music Baru.