V pozadí instrumentálního projektu s názvem Red Sparowes stojí dvě výrazné postavy tvrdé hudby současnosti. Jsou jimi především Cliff Meyer, který kromě Red Sparowes hraje v Isis, a Josh Graham, který se stará o vizuály u Neurosis a hraje v projektu Battle Of Mice. S těmito kapelami je také pojí nepopíratelné výrazové pouto, které však Red Sparowes na "Every Red Heart Shines Toward The Red Sun" posouvají do meditativnější roviny post-rocku.

Tahle nahrávka je koncepčním albem, jehož příběh se proplétá nejen mezi tóny jednotlivých skladeb, ale je také, snad aby nedošlo k omylu, zapsán do jejich názvů. Tento krok, jakkoliv může být v případě koncepčního alba instrumentální kapely logický, se mi zprvu zdál nešťastný a poněkud křečovitý, ale na co přílišná upjatost? Dá se na to přece podívat ještě z jiného pohledu, který skupině naopak lichotí. Místo názvů písniček si lze snadno představit bodový scénář - v tu chvíli dostává album jako celek silný impuls k soudržnosti. A právě kompaktnost a žulová pevnost celého alba je pro mne jeho hlavní devizou. Deska je především příběhem. Podle scénáře Red Sparowes příběhem o vyvraždění miliónů vrabců v maoistické Číně, které mělo za následek přemnožení kobylek, následný hladomor a smrt miliónů lidí.

Ale pro vnímání hudby, bez všudypřítomného vnucování příběhu textem, přece není koncepčnost tou nejdůležitější kvalitou. Příběh nabízený ze strany Red Sparowes je jen jedním z mnoha. Důležitý je především zvuk, který, přestože není nijak objevný, je dostatečně neotřelý na to, aby člověka dokázal vtáhnout a vyplivnout ho až se závěrečným tónem desky. Skladby na "ERHSTTRS" se vyhýbají velkým emocionálním post-rockovým výkřikům, ale všechno to dělají proto, aby měl člověk čas vychutnat si silné momenty "všedního dne". Zdá se, jako by si Red Sparowes dobře uvědomovali, že po velkém vypětí přichází nemožnost popadnout dech. Proto nechávají své skladby volně plynout, a dávají tak dostatečný prostor emocím.

Jsem si jistý, že Red Sparowes mají co říct, a to především těm, kteří si na ně udělají čas. Nechávají vás totiž ve svých skladbách hledat a, co je důležitější, nacházet zajímavé rytmy, smutné příběhy nebo víření ustřižených křídel. Mám jediné varování, které patří obětem rychlé doby. "ERHSTTRS" není hudba pro extrémní sporty, není to hudba do sluchátek při joggingu, není to hudba Ligy mistrů ani hudba na cestu autobusem. Potřebuje klid a lidi, pro které je dvacet čtyři hodin na jeden den tak akorát.

P. S.: Red Sparowes vystoupí společně s Themou 11 dne 11. května v Akropoli.