Do Prahy se chystá silná post-rocková vlna v podobě koncertu Red Sparowes v Akropoli. To, že se jedná o výjimečnou záležitost, je jasné už od prvního basového tónu na jejich poslední desce "Every Red Heart Shines Toward The Red Sun". Je třeba se hluboce nadechnout a začít poslouchat.
8/10
Red Sparowes - Every Red Heart Shines Toward The Red Sun
Skladby: The Great Leap Forward Poured Down Upon Us One Day Like A Mighty Storm, Suddenly And Furiously Blinding Our Senses; We Stood Transfixed In Blank Devotion As Our Leader Spoke To Us, Looking Down On Our Mute Faces With A Great, Raging, And Unseeing Eye; Like The Howling Glory Of The Darkest Winds, This Voice Was Thunderous And The Words Holy, Tangling Their Way Around Our Hearts And Clutching Our Innocent Awe; A Message Of Avarice Rained Down And Carried Us Away Into False Dreams Of Endless Riches; Annihilate The Sparrow, That Stealer Of Seed, And Our Harvests Will Abound;,We Will Watch Our Wealth Flood In; And By Our Own Hand Did Every Last Bird Lie Silent In Their Puddles, The Air Barren Of Song As The Clouds Drifted Away, For Killing Their Greatest Enemy, The Locusts Noisily Thanked Us And Turned Their Jaws Toward Our Crops, Swallowing Our Greed Whole; Millions Starved And We Became Skinnier And Skinnier, While Our Leaders Became Fatter And Fatter; Finally, As That Blazing Sun Shone Down Upon Us, Did We Know That True Enemy Was The Voice Of Blind Idolatry, And Only Then Did We Begin To Think For Ourselves
Celkový čas: 61:37
Vydavatel: Silver Rocket
V pozadí instrumentálního projektu s názvem
Red Sparowes stojí dvě výrazné postavy tvrdé hudby současnosti. Jsou jimi především Cliff Meyer, který kromě
Red Sparowes hraje v
Isis, a Josh Graham, který se stará o vizuály u
Neurosis a hraje v projektu
Battle Of Mice. S těmito kapelami je také pojí nepopíratelné výrazové pouto, které však
Red Sparowes na "Every Red Heart Shines Toward The Red Sun" posouvají do meditativnější roviny post-rocku.
Tahle nahrávka je koncepčním albem, jehož příběh se proplétá nejen mezi tóny jednotlivých skladeb, ale je také, snad aby nedošlo k omylu, zapsán do jejich názvů. Tento krok, jakkoliv může být v případě koncepčního alba instrumentální kapely logický, se mi zprvu zdál nešťastný a poněkud křečovitý, ale na co přílišná upjatost? Dá se na to přece podívat ještě z jiného pohledu, který skupině naopak lichotí. Místo názvů písniček si lze snadno představit bodový scénář - v tu chvíli dostává album jako celek silný impuls k soudržnosti. A právě kompaktnost a žulová pevnost celého alba je pro mne jeho hlavní devizou. Deska je především příběhem. Podle scénáře
Red Sparowes příběhem o vyvraždění miliónů vrabců v maoistické Číně, které mělo za následek přemnožení kobylek, následný hladomor a smrt miliónů lidí.
Ale pro vnímání hudby, bez všudypřítomného vnucování příběhu textem, přece není koncepčnost tou nejdůležitější kvalitou. Příběh nabízený ze strany
Red Sparowes je jen jedním z mnoha. Důležitý je především zvuk, který, přestože není nijak objevný, je dostatečně neotřelý na to, aby člověka dokázal vtáhnout a vyplivnout ho až se závěrečným tónem desky. Skladby na "ERHSTTRS" se vyhýbají velkým emocionálním post-rockovým výkřikům, ale všechno to dělají proto, aby měl člověk čas vychutnat si silné momenty "všedního dne". Zdá se, jako by si
Red Sparowes dobře uvědomovali, že po velkém vypětí přichází nemožnost popadnout dech. Proto nechávají své skladby volně plynout, a dávají tak dostatečný prostor emocím.
Jsem si jistý, že
Red Sparowes mají co říct, a to především těm, kteří si na ně udělají čas. Nechávají vás totiž ve svých skladbách hledat a, co je důležitější, nacházet zajímavé rytmy, smutné příběhy nebo víření ustřižených křídel. Mám jediné varování, které patří obětem rychlé doby. "ERHSTTRS" není hudba pro extrémní sporty, není to hudba do sluchátek při joggingu, není to hudba Ligy mistrů ani hudba na cestu autobusem. Potřebuje klid a lidi, pro které je dvacet čtyři hodin na jeden den tak akorát.
P. S.:
Red Sparowes vystoupí společně s
Themou 11 dne 11. května v
Akropoli.