"Days Like These" je třetí deska Jamese Harriese. Představuje ho opět v trochu jiném světle, než tomu bylo na předchozích dvou albech. I když třináct písniček vychází z čitelného Harriesova rukopisu, ukrytá překvapení se snadno odhalí. Žánrová pestrost není jedinou změnou oproti poklidné "The Straight Street Session", na novince je co poslouchat a písničky se vám rozhodně neohrají ani po stém poslechu.
Některá alba se rodí rychle a bezbolestně. U jiných je čas jejich vzniku roztažený na několik etap. Tenhle příběh má i třetí deska
Jamese Harriese. Základ "Days Like These" byl již dávno natočen a až posléze vznikala například dechová a smyčcová aranžmá. Harries na této placce opustil poklidný háv nálad z
"The Straight Street Session" a vydal se blíže svému debutu "Chapter IV". Není to však úplný vstup do stejné řeky, i tentokráte si drží odstup a směřuje do jiných hudebních vod. O tomto chlapíkovi nikdo nemůže říci, že by stál na jednom místě, je totiž stále v pohybu. V jeho písničkách naleznete vše, co jej během tohoto pohybování potkalo, ranilo, potěšilo a rozveselilo. Na první poslech se může zdát, že "Days Like These" je nevyrovnané, ale dalšími poslechy se dostanete do jiných relací vnímání a začne se vám to líbit.
James Harries se nevzdal možnosti, že by si třeba s Emilem Viklickým nebo Petrem Dvorským někdy opět zahrál nebo s nimi něco znovu natočil. "Days Like These" však vznikalo za
Velkou louží, v sanfranciském studiu Coast pod dohledem Bena Yonase. Ben produkoval poslední desku Lenky Dusilové
"Mezi světy", někteří studioví hráči z ní se objevují i na Jamesově novince, zejména Jon Evans (baskytara) a Scott Amendola (bicí). Mezi novými skladbami je i jeden cover, který se na desku dostal též dodatečně. "Ghost Town" napsal Jimmy Bozeman (skladba pochází z desky "Pigs In The Parlour"), vokálně v ní hostuje právě Dusilenka a Marta Töpferová, jejíž cuatro se poznamenalo na stylizaci samotné písničky.
Na novince
James ukazuje několik svých tváří, od těch poklidných prezentující třeba "Dream" a titulní "Days Like These" až po ty, kdy se nebojí nechat pořádně rozeznít kytary ("Goodbye", "Are You Happy?"). Zmíněný "Ghost Town" promlouvá rozverným omámením latinskými ornamenty nejenom díky cuatru, trubce a perkusím, "Loser" naopak potěší fandy country. Hlasově vás
James opět nezklame, hraje si a přebíhá s ním do všech poloh, které znáte z koncertů. Samoúčelně však neplýtvá silami, jeho hrdlo není nezničitelné a
James s přesnou rozvahou ví, kdy má ubrat nebo naopak přidat, případně skoro zakřičet ono
Goodbye. K obsahu pasuje i vyvedený digipack s ústřední malbou od Puala Wilsona. Můžete hodiny a hodiny přemýšlet, co vše mají ty motivy znamenat a co vše chtějí říci.
Stejným způsobem vás nenechají chladnými Harriesovy písničky a ono "do třetice všeho dobrého" zde platí bez výhrad. "Days Like These" je vydařenou deskou do pohody i nepohody, neohraje se a v ní ukrytá síla podmanivosti neomrzí. Nezbývá než jen doufat, že se dostane i do našich obchodů.
CD k recenzi poskytl
James Harries /
Dekkor Records.
Album:
James Harries - Days Like These
Hodnocení: 9/10
Celkový čas: 41:26
Skladby: Best Intent, Dream, If I Ask..., Goodbye,
Ghost Town, The Day After, Picture Perfect, I Don't Care,
Loser, Days Like These, Are You Happy?, Start All Over,
Skin Reddening