Tohle není týden v popu obecně. Tohle je týden v popu Honzy Baluška. Zápisník ultrapopaře.

Pár poznámek k Andělům
Nominace na Anděly mě letos už podruhé natolik otrávily, že jsem opět nehlasoval v druhém kole (v prvním jsem nominoval hlavně Southpaw a Priessnitz). Na předávání cen jsem nejel, přenos jsem si nahrál a zkoukl ho až v neděli dopoledne. A na rozdíl od minulých ročníků mě velmi pozitivně překvapil. Natolik, že bych ho klidně označil za zdaleka nejlepší a nejlépe zvládnutý ročník. Ale pár poznámek bych přece jen měl.

Nejlepší hudební vystoupení: Jana Kirschner. Krásná, intimní hudba. Ale nevím, jak se to dá v Česku i jinde v Evropě prodat.
Nejemotivnější okamžik: Vendula a Petr Svobodovi na jednom pódiu přebírají cenu za Karla. Mohl to být okamžik vrcholné trapnosti, ale emoce to úplně rozbouraly.
Nejhorší hudební vystoupení: Klidně přiznám, že debut kapely Kreyson je výborná rocková deska, ale anglická verze "Čarovné noci" s obstarožním Křížkem a Doro byla otřesná.
Největší hudební omyl: David Koller a "Až ti řeknu". Vím, že Koller zrovna tuhle skladbu považuje za jednu z nejlepších, co kdy napsal, ale je v tom názoru poměrně osamocen. Trapný a blbý text zajímavá hudba nezachrání. Možná by toho hraní na umělce měl aspoň občas nechat a vysmahnout nějakou hitovku.
Nejtrapnější okamžik: Kamarád Mirek Topolánek předává nehudební, s Anděly nijak nesouvisející cenu, kterou si vymyslel a sám přiděluje Prezident APH Šiška. Aneb jak zabít jinak povedený večer přihřátím si politické polívčičky. Fuj.
Nejtrapnější výherce kategorie: Visací zámek a videoklip "Známka punku". Proti klipu nic, je výtečný. Ale jen proto, že stanovy APH tvrdí, že rok je dlouhý šestnáct měsíců, může letos zvítězit klip, který byl nominovaný už minule a nevyhrál?
Nejvtipnější okamžik: Aleš Juchelka a poděkování sponzorům. Z pravidelně nejhorší části se vyklubala vtipná vsuvka.
Největší úleva: Nevyhrál Kabát.

My o voze a Lene o koze
Zatímco současné popové či r'n'b hvězdy ve videoklipech vrtí zadky a natřásají co nejvíce odhalená poprsí, aby v rozhovorech tvrdily, jak jsou rodinně a nábožensky založené, norská neúspěšná účastnice "Pop Idol", modelka a zaměstnankyně jedné nahrávací společnosti Lene Alexandra se rozhodla přiznat barvu hned ve svém prvním singlu a videoklipu (YouTube). Tvrdí v něm totiž, že její kozy jsou v pohodě ("My Boobs Are OK"). Tak nějak se nemůžu rozhodnout, jestli je to útok na nejnižší pudy (jako to svého času dělala formace E-rotic), nebo jen dobře vymyšlená parodie. Každopádně vychytaný, částečně animovaný videoklip, velmi dobře hrající Lene a výborně zprodukovaný moderní pop svědčí více pro tu druhou verzi. Možná by byla něco podobného před pěti lety natočila i Britney, kdyby tehdy ještě nebyla tvrdila, že je panna. A Lene je má rozhodně víc OK, než ta holohlavá Američanka.

Díky, díky, díky...
Někteří hudebníci v bookletech svých nahrávek neděkují nikomu. Joss Stone chtěla ale u vydání své třetí desky poděkovat tolika lidem, že by to vyšlo na knížku. A tak dala do bookletu "Indroducing Joss Stone" jen odkaz na web, kde si její díky můžete přečíst. Je to celkem přes 36 000 znaků. Třicet šest tisíc a něco. A to je fakt hodně.

Tahle Šarlota je dobrá Šarlota
Mám Good Charlotte zaškatulkovány jako jedny z těch lepších plagiátorů Green Day, takže když jsem před časem slyšel singl "Keep Your Hands Off My Girl" (zdeformovaný zvuk, rap, elektronika...), nejdřív jsem nevěřil, že je to skutečně ta stejná kapela. Skvělá pecka. Ale že si dovolí to dát jako první singl, to je skutečně odvaha. Pak se ale ukázala pravda - písnička novou desku "Good Morning Revival" propaguje pouze v Evropě, za oceánem byla za pilotní singl zvolena pro ně mnohem typičtější "The River". Že by v Evropě měli fandové uši více otevřené? Každopádně mohou mít otevřené více oči, protože ke "Keep Your Hands Of My Girl" existují hned dva videoklipy.

Na co se těším
Následující interpreti se v dalších Týdnech v popu určitě ještě objeví, ale kdybych měl napsat, na jaké desky se hodně těším, pak seznam je následující. Těším se, až v Británii (a třeba i v Česku?) vyjde "Robyn" od Robyn. Trošku se bojím nových Kosheen, ale doufám, že "Damage" vezme to nejlepší z jejich první a druhé desky a výsledek bude v pohodě. Jsem uchvácen novým singlem Silverchair, takže album snad bude taky dobré. Nový singl Natashy Bedingfield naopak není úplná megaprda, ale na desce to snad vylepší. Ale úplně nejvíc se těším, až konečně vyjde debutové album kapely Dragonette. Protože ti hrají přesně takový pop, jakého je ultrapopaři třeba ve velkých dávkách. A taky doufám, že mě alespoň nějaká deska, od které nic nečekám, překvapí a hudebně srazí na kolena.