Sladká Francie neklame a své hvězdy přináší publiku, jako to dělal Henry Ford s téčkama, tedy na běžícím pásu. K tomu všemu jim dodává blyštivá pozlátka krásy a dobře seřízený kompas, aby nikdo nebloudil a našel cestu zpátky. Přesto Air tvrdí, že raději koncertují mimo hranice pařížského regionu a přilehlých modro-červeno-bílých oblastí, hlavně prý v Británii, kde jim lépe rozumějí a chápou jejich muziku. Někteří z vás se určitě nebudou divit - zavítali i k nám a představili své nabubřelé invence schované za křehkou hudbu s prvky filmových doprovodů. "Pocket Symphony" v nastolené stezce pokračuje - producentsky jim opět vypomohl Nigel Godrich, bez kterého Nicolas a Jean-Benoit nedají skoro ani ránu. Během natáčení na krátkou návštěvu dorazil i Jarvis Cocker, jehož "One Hell Of A Party" patří ke klenotům této do malého formátu stlačené symfonie.

Oproti dřívějšku promlouvá do snažení Air více jejich zalíbení v Blízkém východě a japonské kultuře. Tento element není vůbec na škodu, pokud vám nevadí, že na jeho úkor se do ústraní posouvají i elektronické prvky. "Pocket Symphony" je do akustiky zabalený ambient, kterému není těžké podlehnout. A není ani třeba znát kompletní "Kámasútru", aby mohlo ono zamilované pouto vzniknout.

Na obalu oba pánové pózují jako neviditelné figurky, jimž takřka nelze rozpoznat tváře. Je to však vtipně vymyšlený fígl. Hudba má totiž přesně to sladce-melancholické kouzlo, které si chcete uchovat na vlastních fotografiích. To proto, aby vzpomínky zůstaly a neodešly po svých pryč za ruku s vaší sklerózou. Stačí jeden jediný stisk na dálkovém ovladači a šumění moře v "Mer du Japon" vás obklopí a nastolí poutavou atmosféru, jakoby kdesi v ukrytém zálivu. Čas strávený mezi usínáním a spánkem je napěchován poutavými kompozicemi. Ty Air zvládají téměř na výbornou. Pryč je však progresivita a vtipné retro, "Pocket Symphony" je skoro vážné umění.

Tahle dvojka opět nezklamala a vsadila na své city a vnímání melodie jako takové. "Kapesní symfonie" je jak magická flétna, která tiše vypráví své příběhy. Nic převratného od Air již nečekejte, toto je vize moderního umění v jejich vlastní režii. Pro někoho maximálně chutná lounge music a pro někoho dalšího již maximální nuda. Je to na vás...