"Jsem umění," tvrdí Madonna jakémusi člověku v dokumentu ze zákulisí na DVD "The Confessions Tour", které zachycuje její poslední turné. Silná slova, samozřejmě. Její přesvědčení, že právě ona boří v populární hudbě tabu a posunuje hudbu dál, je bezpochyby mírně úsměvné, přesto jí nelze upřít, že je to z těch hvězd v populární hudbě největších skutečně ona, kdo se celou kariéru snaží neustrnout a s každou deskou se posunuje dál. Stejně tak její koncerty nepředstavují žádné umění, skutečně originálních nápadů aby člověk pohledal, ale show je to vždy obrovská a do posledního detailu fungující. Tudíž člověk, jenž očekává zábavu s troškou snahy o nějaké poselství, nemůže být z jejího živého vystoupení zklamán.

Poprvé za její kariéru mohou i Češi díky dvěma koncertům v Praze zjišťovat, jak dalece se její živý koncert liší od následného záznamu na DVD. A jsem přesvědčen o tom, že zrovna u recenzovaného dévédéčka jim domácí pohodlí nabídne ještě drobet více než živý zážitek (když navíc přihlédneme ke studené Sazka Areně, opruzu s pitím, ceně vstupenky a podobně). Tím, kdo za to může, je režisér Jonas Åkerlund, autor povětšinou kontroverzních klipů (i pro Madonnu) a také dokumentu z jejího minulého "Re-Invention Tour" vydaného na DVD "I'm Going To Tell You A Secret".

Asi by nikdo Åkerlundovi neměl za zlé, kdyby jen vzal záběry kamer, nějak hezky to sestříhal a bylo by hotovo. Tak rozsáhlá show, kdy se stále něco děje na několika místech pódia, k tomu v podstatě vybízí. On si ovšem s koncertem dal mnohem více práce, takže filmový záznam koncertu posunul na vyšší stupeň. Velmi často využívá zpomalení záběrů, kupříkladu u tanečníků či když Madonna odhodí bundu v "Like It Or Not". Stejně tak využívá projekcí, které běžely na plátnech na koncertě a zakomponovává je přímo do obrazu, takže ačkoli díky těmto trikům není jasné, co se vlastně přesně dělo na pódiu a co je přimícháno ve střižně, vypadá to velmi efektně. Vrcholy jeho práce jsou dva. První přijde v "I Love New York", kdy se v závěrečné kytarové smršti obraz natolik roztřepe, že bych přísahal, že se otřásá celá hala. Druhý pak v "Let It Will Be", kdy z jednoduchého nápadu - Madonna v písni různě padá, střihem a efekty, zpomalením i zastavením záběrů dosáhl naprostého maxima, které vás přibije do křesla. Podobných bonbónků však během celého záznamu najdete spousty.

Asi nemá cenu se moc bavit o formální kvalitě DVD, u Madonniných nosičů jsou vždy na výborné úrovni. Stereo a výtečné DTS v kombinaci s obrazem ve formátu 16:9 vaše domácí kino využije naplno. K dispozici jsou i titulky v několika jazycích, samozřejmě včetně angličtiny, ovšem pouze pro mluvené části, jichž moc není. Škoda, že nejsou otitulkovány i samotné písničky. Bonusová část nabízí jen dvanáctiminutový dokument z přípravy turné a dva krátké dokumentíky z téhož. Pak už záleží jen na vás, zda si koupíte samotné DVD (má běžný obdélníkový obal), nebo jen o málo dražší recenzovanou edici s bonusovým CD (to je digipack ve čtvercovém balení), které obsahuje třináct skladeb z koncertu.

DVD "The Confessions Tour" nabízí profesionální kvalitu, jakou od Madonny očekávám. Ačkoli mi místy vadila upozaděná kapela, která se pořádně do záběru dostala až někdy v třicáté minutě záznamu, a určitá chladnost a odtažitost hlavní představitelky (snad jen u "Drowned World" vypadala skutečně dojatě), výtečná show, skvělé zpracování a bonusové cédéčko se podílejí na vysokém hodnocení. Je to jen show, ale skvělá show, navíc na výborně udělaném dévédéčku.

CD+