Výtečné textařské (básnické) orgie

Petr Skoumal. Hudba pro filmy, hudba pro večerníčky. Cédéčka pro děti, cédéčka pro dospělé. Vždy ale jasný a rozpoznatelný rukopis, nikterak složité skladby, spíš dobře zapamatovatelné, někdy až kolovrátkové melodie. Jak je to na nové desce "Nebo cibule", o tom vám bude vyprávět naše recenze.

7/10

Petr Skoumal - Nebo cibule

Celkový čas: 41:03

Skladby: Hyacinty, Po recepci, Někdy se vytratí naděje, Návštěvníci galerií, Dvě deci vodky, Račte se tvářit, Lež jako věž, Daleká hudba, Z těch malých příběhů, + + +, Na ulici, Zítra nezapomenout

Vydavatel: Indies

Otázkou je, pro koho vlastně Petr Skoumal desky natáčí. Tak například novinka "Nebo cibule" je zcela jasně definována faktem (cituji z bookletu) Petr Skoumal: hudba, zpěv, různé nástroje (1-12). Ano, všech dvanáct skladeb nahrál tento skladatel, multiinstrumentalista a (bez urážky) sympatický nezpěvák v podstatě sám, jen ve třech písních na housle a v jedné zpěvem mu vypomáhá Jan Hrubý, ve čtyřech pak pětičlenný dětský sbor. A tak mi povězte, zda má smysl takovou jednoduchou, někdy jak z flašinetu znějící hudbu vlastně poslouchat? Má. Možná je to vůči Petru Skoumalovi trošku nefér, ale je to zejména kvůli fantastickým textům, které - dlužno dodat - zhudebnil velmi hravě.

"Když kráčíš kolem hyacintů
neměl bys lhát
snad ani vraždit
a navštěvovat cizí kraje
bys neměl když kráčíš kolem záhonu hyacintů"
(Ivan Wernisch)

"Rád hledím na návštěvníky galerií
jak ve vzácných olejích
Čumáky ryjí

Ze zhora jedou
Dál a doleji
Tak se ryjí
ryjí
v každém oleji

Vyzbrojeni praxí - snad i teorií
tak ve vzácných olejích
Čumáky ryjí

Pro oleje nezbyl čas na akvarely
Za týden jsou hotovi
Je po prdeli"
(Jan Vodňanský)

"Račte se tvářit hezky zoufale
praví mu ráno. On jde na procházku
a v chůzi vratké, v chůzi pomalé
pohřební ústav hledá pro svou lásku."
(Ivan Blatný)

Ano, tohle je poezie. Poezie vkusně a hravě zhudebněná, a vůbec nevadí, že vyjma klavíru a houslí na desce nejsou nijak famózní instrumentální výkony, to není v tomto případě tak důležité. Důležité je, že nálady textů - básní jsou hudebním doprovodem vystiženy velmi trefně.

"Z malých příběhů mě nejvíc rozveselí
jak štíhlý paprsek laškuje s petrželí
a nade vše ostatní miluji tabule
s nápisem Ředkvičky anebo Cibule"
(Ivan Blatný)

Já osobně hlasuji pro "Cibuli". Už dlouho jsem neslyšel českou desku, na které by nebyl jediný blbý text a která by při tom byla tak neposedná a veselá, jako právě Skoumalovy Ředkvičky. "Nebo Cibule?" A tak krom toho, že vám, ctěné čtenářstvo, velmi doporučuji zítra nezapomenout pořídit si tuto zeleninu, doporučuji taktéž:

"Zítra nezapomenout:
Při chůzi mrskat nohama.
Při jídle polykat.
Při čtení obracet stránky."
(Ivan Wernisch)

• he? (A., 11.11.2006 09:08) Reagovat

  Moc nechápu, jak souvisí to, jak je deska natočená s tím pro koho je určená. (myslím že odpověď na tuto otázku je mimochodem docela snadná) ale jedna věc mě přinejmenším dost zarazila: "má smysl takovou jednoduchou, někdy jak z flašinetu znějící hudbu poslouchat..." To myslíte vážně, nebo jste hluchý???
  Skoumal a hudebně jednoduchý?
  Skoumal, jeden z nejgeniálnějších českých hudebních skladatelů posledních dvaceti let??? To má být vtip?
  Nene - kdyby tak aspoň (aspoň!) 25% současných popstars mělo tak propracovanou a aranžérsky zvládnutou muziku, mohlo by si hvízdat. Jistě, není tam pseudokomplikátorský balast mnohých jiných, jednodušše to možná zní, ale jednoduché to fakt není.
  
  

• to jsou věci (K., 13.11.2006 17:18) Reagovat

  Opravdu neveřím svým očím, hlavně s uvodní větou recenze a mohl bych podepsat to, co už napsal čtenář A. Možná bych ten začátek rec. malinko obměnil: Otázkou je, pro koho vlastně Michal Koch, napsal tuto recenzi. Je to smutné číst takový blábol a je škoda, že v tomto případě nezafungoval pud sebezáchovy a autor nenechal desku jen ležet na poličce bez povšimnutí. Výsledek by jistě dopadl lépe.
  
  
  
  

Rozhovory: Jordan Haj - Pracovat se mnou je občas peklo, ale nejsem samožer Jordana Haje znají mnozí hlavně jako partnera Emmy Smetana, přitom jde o vynikajícího zpěváka a autora. Loni vydal dvojalbum, které rozdělil na dvě poloviny: anglickou a českou. Jak se od sebe tvorba v těchto jazycích liší? Nejenom o... čtěte zde

Vydáno: 28.01.2025 15:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Portless na "Recharged" vystrkují růžky, plní síly natočili po sedmi letech po čertech dobrou desku Pamatujete si nezaměnitelný hlas Kryštofa Michala ze Support Lesbiens? Ten již dlouhou dobu uslyšíte jedině pod hlavičkou kapely Portless, která v závěru loňského roku vydala třetí řadovku "Recharged". Opět jinou, zase zábavnou, ale... čtěte zde

Vydáno: 28.01.2025 08:00 v sekci Recenze

Naživo: G-Eazy si do Prahy vzal nevýchovné tričko V minulosti předskakoval Lil Waynovi nebo Snoop Doggovi, které dlouhodobě považuje za své hrdiny. Aktuálně to ale bohužel nevypadá, že by se jim svým věhlasem mohl v blízké budoucnosti přiblížit. Ač v řadě svých textů tvrdí... čtěte zde

Vydáno: 27.01.2025 14:02 v sekci Naživo

8/10

Recenze: Wardruna vsází na albu "Birna" na omamnou velkolepost a oslavuje mytickou medvědici Wardruna se v neopohanských kruzích - a vůbec u milovníků temné, předvěké hudby - stala fenoménem. Její runová trilogie představila svébytné spojení dávného s moderním a inspirovala mnohé - z těch slavnějších třeba Heilung.... čtěte zde

Vydáno: 27.01.2025 00:00 v sekci Recenze

Nejvíc nej: Rok 2024 v hudbě podle Honzy Trávníčka aneb Neunikl vám loni nějaký klenot? Občas trochu závidím kolegům, kteří se zaměřují jen na jeden hudební žánr. Mají to jednodušší. My multižánroví, co se snažíme v nekonečném babylonu lovit perly všech odstínů a barev, někdy zkoumáme krajinu tak dlouho, až... čtěte zde

Vydáno: 26.01.2025 20:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej