U2 byli v době světového turné "ZOO TV" na svém uměleckém vrcholu, jak autorském, tak interpretačním. Měli za sebou vynikající desku "Achtung Baby" a z tvůrčího přetlaku vzešlou "Zooropu", která musela být pro skalní příznivce alba "The Joshua Tree" menším šokem. DVD "ZOO TV Live From Sydney" je mimo skvělé zábavy také dokumentem o přerodu irského kvarteta: Bono se místo bílé vlajky chopil televizního ovladače. "ZOO TV" má také svůj význam pro směr, jakým se ubíraly taková mamutí turné velkých hvězd.

Běžný divák měl pocit, že U2 se konečně neberou tak vážně, přestali popírat status rockových hvězd a naopak na tomto faktu postavili sebeparodickou show, jaká do té doby sotva měla obdoby. Artrockové kapely dělaly ze svých koncertů uměleckou podívanou, Kiss měli vystoupení postavená na pyrotechnice a comicsech, metalové kapely strašily a šokovaly, ale desítky televizních obrazovek, projekce se znepokojujícími slogany, obrovské konstrukce se svítícími trabanty a zpěvákovy telefonáty z pódia, to bylo opravdu něco!

Pamatuji si, jak ten koncert z Austrálie v roce 1993 přenášeli na naše obrazovky přes satelit. Občas se vyskytly výpadky (porucha není na vašem přijímači), ale byl to ohromný zážitek, na který pamatuji dodnes. Vyšlo to i na VHS a nyní tedy konečně i na DVD, což hlavně díky výbornému zvuku i v DTS (obraz je sice "jen" v poměru 4:3, ale zvuková stopa je výtečně přemíchána do pěti kanálů) rozhodně není k zahození. Limitovaná edice obsahuje ještě další disk plný bonusů. Zdalipak se dočkáme i neméně spektakulární podívané, kterou nám nabídli U2 v podobě "PopMartu"? Mimochodem, "PopMart" se svým gigantickým citrónem do Prahy na Strahov zavítal v roce 1997, ale "ZOO TV" se v naší metropoli nekonala kvůli nevyhovující konstrukci Sportovní haly.

Bylo by neodpustitelným hříchem kvůli vizuálním a zábavným kejklím zapomínat na hudbu samotnou. Zběsilé pětiminutové intro, obrázky a nápisy, které má divák problém stihnout registrovat, světla a efekty, rychlé střihy, to vše je tu ve jménu konceptu "ZOO TV", televize, jež je symbolem konzumního života a nástrojem propagandy. V tomto mikrosvětě, který vznikl na pódiu, se odehrávají písně. Bono, nepochybně hlavní hvězda představení (která by ovšem nebyla ničím bez kapely za zády), se stylizuje do různých rolí svými převleky a chováním.

Je zde mnoho pamětihodných momentů: "Love Is Blindness", málo hraná a méně známá píseň, a zde v závěru koncertu nádherná, "One" přelitá do osobité interpretace "Unchained Melody", "Mysterious Ways" s orientální tanečnicí, virtuální duet s Lou Reedem "Satellite Of Love" (v úplně jiné verzi než v soundtracku k "Million Dollar Hotel"), šťavnatá "Angel Of Harlem" na malém pódiu mezi lidmi… Ale to by se dalo vyjmenovat skoro všechno. Chopte se ovladačů a vstupte do báječného světa "ZOO TV"!