Pokud je v Praze nějaké místo, které má Mňága a Žďorp ráda, je to určitě Lucerna Music Bar. Tento vcelku malý klub je pro jejich vystoupení ideální. Ostatně i tentokrát se klub proměnil v takový velký pokoj, ve kterém vládne téměř rodinná atmosféra a opět probíhal ten elektrizující přímý kontakt kapely s divákem. Posluchačstvo bylo opět typicky mňágovské - studenti v průměrném věku okolo pětadvaceti let a klub naplnilo tak akorát, nebylo ani natřískáno, ale ani poloprázdno, prostě příjemně plno. Ostatně jako vždycky, když Mňága do Lucerna Music Baru přijede. Tentokrát však přijela s jasným cílem - pokřtít nové album s geniálním názvem "Dutý, ale free".

Na pódium naběhli v půl desáté a koncert odpálili skladbou "Ne, teď ne", což je podle mého ideální řešení, jak začínat koncerty - hitovkou, na kterou se všichni díky počátečnímu nažhavení okamžitě chytí. A taky že jo, tohle byl start jak z učebnice o koncertní chemii. Music Bar se dal okamžitě do tance a sborově zpíval s evidentně výborně naladěným Petrem Fialou. Navazovala píseň "Magnet" a poté i další hit z "Web Site Story" - "Ajlavjů", při které předvedl Jiří Tibitanzl supersólo na neodmyslitelný saxofon. V tuto chvíli přišel na řadu avizovaný křest, sice to nečekal asi nikdo, že se bude křtít tak brzy, ale překvapení k Mňáze patří. Nové album si vzala do ruky legendární postava tohoto pražské klubu - pan Franta, a s přispěním velké části šampusu novou placku "Dutý, ale free" zalil. Všichni čekali, že cédéčko poputuje mezi diváky a už už natahovali ruce, jenže Franta dal jasný gestem najevo, že si ho chce nechat a opustil pódium. To už si slovo vzal opět Petr Fiala a oznámil, že včera natáčeli s lidmi z Punkfilmu nový klip k "Dutý, ale free" a že jestli by nám to nevadilo, že ho hned pustí. Kapela si polehala všude po scéně, aby si dílko vychutnala také. Ze stropu se spustilo plátno a premiéra klipu měla zelenou. Co se jeho samotného týká, není to žádné veledílo, ale opět je třeba říci, že je poměrně vtipný a je na něm jasně vidět, že se Mňága při natáčení slušně vyblbla.

Klip sklidil aplaus a mohlo se pokračovat novinkovými kousky "Dnes konečně!" a "Večerky". Fiala opět předváděl své typické pohyby rukama, přičemž kdyby měl před sebou plátno, narýsoval by za celý koncert minimálně tři Sazka Arény. Při pauzách si chodil ucucávat mojita, které mu v sále záviděl asi úplně každý, protože tam panovalo příšerné vedro. Na konci koncertu byste na nikom suchý kousek látky určitě nepohledali. Kdybych měl sestavit top tři od Mňágy a Žďorp, určitě by mi tam nechyběla "Matahari", ta byla i tento čtvrteční večer prostě neodolatelná a musel jsem si zazpívat z plna hrdla (ještě, že je aparatura v LMB pěkně nahlas). Mňága střídala novinky ("Miluju", "Barikády", "Včela na nádraží) se staršími kousky ("Nagasaki Hirošima", "Zameten"). Koncert utíkal svižně, všichni se usmívali a vůbec celkově to bylo pozitivní doplnění baterek, přestože jsem na koncert přicházel znaven, při odchodu už jsem byl naopak dobrou náladou téměř přesycen. To Mňága opravdu umí. Zvuk byl slušný, o vyhranosti muzikantů snad netřeba mluvit, snad jen Fiala si vybral slabší chvilku, když jednou zapomněl text. Ale to se tak maximálně všichni pousmáli a pokračovalo se dál.

Závěr nemohl být jiný než stoprocentně hitový, na čež byli všichni plně připraveni a bylo jasné, že gradace koncertu přijde a bude stát za to. Začalo se s repetem "Dutý, ale free", tentokrát však již naživo, navazovala téměř zlidovělá hitovka "Hodinový hotel", kdo však čekal, že se Mňága již bude pomalu ubírat do zákulisí, mýlil se. Zazněly ještě tři zlomové písně v jejich kariéře a při "Made In Valmez" se publikum dokonce odvázalo natolik, že se pod pódiem strhl slušný kotel, přičemž bych se ho nebál místy označit i za pogo. Kytarista Martin Knor na sebe s Fialou jen tak mrkli, čímž se mi potvrdilo, že je to opravdu baví, ač už tuhle skladbu hrají téměř šestnáct let. Musejí ji mít pěkně ohranou, jenže když vidím ten odvázaný klub, už se tomu obdivuhodému zápalu tolik nedivím. Po chvilkové pauze se na přídavek dostavila znovu i zpěvačka Zuzana a bylo jasné, že teď se v LMB rozzáří "Měsíc!". Možnost zazpívat si s nimi si nenechal vzít nikdo. Basovou kytaru si hodil přes rameno Fiala, Petr Nekuža se ujal mikrofonu a ke slovu přišla Mňága s parádní coververzí AC/DC. Nekuža má výborný ječák, a tak jsem se na závěr při tomhle hard'n'heavy kousku ještě jednou zasmál. Bosí Fiala s Tibitanzlem se odplížili a konec byl tu. Věrní příznivci si ale doprosili ještě jeden přídavek v podobě téměř akusticky zahrané skladby "Motýl".

Byl to příjemný koncert, jeden z těch, na kterých si odpočinete. Přinesl profesionální výkon všech hudebíků a chce se říct, že i profesionální výkon návštěvníků. A tak jsem odcházel spokojen, i když totálně mokrý - díky té nechutné výhni. Při odchodu začalo v sále i lehce pršet, to když spocený strop měl sražených kapek již plné zuby a začal je pouštět. Ble! Ale jinak koncert absolutně pohodový a skvěle zvládnutý, děkuji!

Setlist (bez záruky!):
Ne, teď ne
Magnet
Ajlavjů
Dutý, ale free (videoklip)
Dnes konečně!
Večerky
Goin' Blind
Matahari
Miluju
Barikády
Nagasaki Hirošima
Zameten
Včela na nádraží
Odkud a kam?!
This song
I cesta může být cíl
Dutý, ale free
Hodinový hotel
Spaste svoje duše
Nejlíp jim bylo
Made In Valmez

Přídavky:
Měsíc!
AC/DC
Motýl

Mňága a Žďorp, Lucerna Music Bar, Praha, 21.9.2006