Ruce pryč!

Extreme rozšířili se svým "Videograffitti: The Definitive DVD" partu muzikantů, co se stali součástí politiky vydavatelství, která si dala předsevzetí, že trh zaplaví stříbrnýma kotoučema za pár šupů (maximálně čtyři stovky) a naláká na to hlavně starý fanoušky. Výrobní náklady minimální, zisk zajištěn. Potlesk.

1/10

Extreme - Videograffitti: The Definitive DVD

Celkový čas: asi 75 minut

Skladby: Kid Ego, Little Girls, Mutha (I Don't Wanna Go To School Today), Hole Hearted, Get The Funk Out, Decadence Dance, More Than Words, Song For Love, Rest In Peace, Stop The World, Tragic Comic, Cynical, Hip Today, Rest In Peace (Performance Version), Stop The World (Performance Version), Rest In Peace (Live Cut), Pornograffiti (Live Cut), Color Me Blind (Live Cut), Hole Hearted (Live Cut), More Than Words (Live Cut)

Vydavatel: Universal

Vždycky jsem Rodrigovi a nanorovi záviděl, že si ty devadesátky zažili, prožili, že byli (svým způsobem) u toho, když se to lámalo a měnilo. Devadesátky byly, ty vole, strašně důležitý, slyšel jsem ze všech stran, ale nešlo s tím nic dělat. Jsem ročník jeden tisíc devět set osmdesát šest, důležitou etapu devadesátek jsem strávil na prvním stupni základní školy a jediný, co jsem tam dokázal pochytit, bylo něco jako boom boybandů na Západě a hitovka od Roxette "How Do You Do". Když jsem měl před necelým rokem záchvat "jednou budu nejlepší hudební novinář na světě", projížděl jsem knihkupectví a hledal nějakou bibli o hudbě devadesátejch let. Po dvou hodinách mě to přešlo, protože... Nevím, jak to říct slušně, ale přijde mi, že je to slušná hovadina. Bejt nejlepší. A tak se s devadesátkama vyrovnávám po svým. Nemyslím si, že Nirvana byla nějaká super kapela, kterou by měli lidi vynášet do nebe ještě dneska, a už vůbec si nemyslím, že "Nevermind" je nějaká perla, co si zalouží plnej počet a místo v síni slávy nejlepších nahrávek všech dob. A taky si nemyslím, že Kurt Cobain je až tak slavná postava, aby se mohlo říkat "Skončil to na Cobaina". Ať je na mikinách, tam může bejt kdekdo.

Občas mi vítr přivane i to z 90's, o co bych, kdybych v nich žil (víte, jak to myslím), s největší pravděpodobností ani trochu nestál, což znamená, že teď mi to přijde náramně zábavný & komický. Ale neužívám si to. "Videograffitti: The Definitive DVD", dále jen "Videograffitti", je přesně ten případ. Extreme udělali díru do světa zhruba v době, kdy já jsem nastupoval do jeslí. S deskou "Extreme II: Pornograffitti" se ve finále dostali až na devatenáctou příčku v UK Charts a dokonce hráli i ve Wembley, o který jsem si doteď myslel, že je to něco jako posvátný místo pro koncerty, kde hrajou jenom ti, co si to opravdu zasloužej, ale smůla. Vystřízlivění. Stačí pojmenovat album rádobyšokujícně - zkráceně debilně a je to. Nadsázka. Jinak doufám, že jste si všimli, jak moc kreativně se DVD jmenuje.

Drsňáci s dlouhýma vlasama, co uměj potěšit chlapa, protože jejich kytary smrděj po metalu (z kterýho si teď The Darkness dělají regulérní prdel) a nebojej se do toho bouchnout, ale dokážou zasáhnout i srdce holek a ženských, protože stačí stáhnout vlasy do culíku, vzít akustickou kytaru a bum - "More Than Words" na prvním místě v Billboard Hot 100. Co se dá dělat? Amíci to měli vždycky hozený trochu jinam. Je tu třináct hlavních videoklipů, který jsou všechny skoro stejný a měly by se pouštět maximálně tak k ránu, když už se party blíží ke konci, všichni odpadli a s posledníma "přeživšíma" se chcete zasmát. Třeba teen opus "Mutha (Don't Wanna Go To School Today)", kde malej kluk brázdí město na skejtu zvaným "rybička" a v dramaticky střiženejch záběrech hází do odpadkovejch košů tašku a jiný věci. A kam jede? Na koncert Extreme přece! Vše samozřejmě v černobílý artový barvě, co se střídá se záběrama na "rozjetou" kapelu. Berte. Vtip.

Vtip je celý tohle DVD, co nemá nápad, nemá hezkej obal, nemá bonusy, protože to, co tu prezentujou jako bonusy, prostě bonusy nejsou, nemá nic. Jenom videa, co už dávno všichni fanoušci znají a určitě vlastněj v jakýkoliv podobě. Zvuk 5.1 i 2.0, obraz docela pěknej, ale koho tohle zajímá? Mě ne. Nemělo by to zajímat ani vás. Extreme byli asi super kapela, ale pak přišla doba Nirvany, a ta jejich slávu rozbila jak vlny pramici o útesy. Vzhledem k tomu, že Nirvanu nepovažuju za nijak zvlášť výborný seskupení, zkuste si tipnout, co si o tom všem myslím.

Přesně tak.

• Snad právě proto 2 (David, 08.08.2006 08:44) Reagovat

  A že hráli ve Wembley? Jestli myslí autor ten slavný stadion, tak tam až na velikonoce 92 na Freddie Mercury Tribute a to jen kráťoučký medley písniček Queen + matně vzpomínám i na jednu jejich vlastní. Byli tehdy opravdu na vrcholu popularity, spekulovalo se dokonce o nástupu zpěváka Gary Cheroneho do Queen, ale tím to skončilo. Následné album 3 sides 2 every story bylo slabé a tím dalším se odepsali úplně. Někdy v r. 94 hráli 2x u nás jako předkapela Aerosmith (v Praze na Rošického stadionu a v Ostravě) a nedalo se to téměř poslouchat. Mluvil jsem s Garym v jídelně haly ve Vítkovicích a budoucnost kapely neviděl dobře. Nedlouho poté se rozpadli, Cherone to zkusil neúspěšně s Van Halen III a Nuno Bettencourt má nějaké sólovky. Existuje kompilace toho nejlepšího (nic moc) a nyní i DVD, které si asi pořídí fakt jen hrstka lidí. To zdůvodňuje i jeho vybavenost. A Nirvana? Taky mne s@#e, jak je neustále vyzdvihovaná, jenže Nevermind a hlavně Smells like teen spirit byla fakt BOMBA. A právě proto má grunge v historii pop music ve srovnání s vlasatými hezouny 80. let významnější postavení. Bylo to prostě tehdy něco nového. Extreme byli fajn, ale nijak zvlášť se nelišili od Bon Jovi a jiných, kteří byli prostě lepší (a jsou zde dodnes).
  
  

• Snad právě proto... (David, 08.08.2006 08:46) Reagovat

  ...že byl autor v 90. letech ještě na základce, tak může tak lehce hodit Nevermind za hlavu a napsat nesmysl o tom, že Extreme "udělali díru do světa, když byl ještě v jeslích". Tzn., že byli slavní už v 80. letech? Blbost. Před Pornografitti měli sice ještě jedno CD (které je možná lepší než o řádek výše jmenovaná dvojka), celosvětově prorazili ale napodruhé, díky dvěma velkým hitům (ploužáky Hole hearted a More than words).
  
  

• recenze (hm..., 08.08.2006 09:35) Reagovat

  ja nevim, jenom proto, ze man recenzent je uplne jina vekova kategorie, jeste neznamena, ze musi mit takovyhle hudebni boty ve vzdelani..me vubec nezajima, ze ho neba Nirvana nebo extreme, to at si pise do blogu, ale kdyz pise recenzi na DVD, mel by o tom aspon neco napsat..trochu me fascinuje, ze v clanku neni ani jedna zminka o tom, ze kytarista Extreme je dodnes mezi kytaristy usnavanym fenomenem. Proste, vseobecny hudebni vzdelani pana recenzenta je na nule a z recenze jsem se akorad dovedeka to, kolik je panovi recenzentovi let...
  
  

• Totální nesouhlas (Cybersingle, 08.08.2006 10:33) Reagovat

  Nejsem kdovíjakej fanda Extreme, metalu už vůbec ne. Ale Extreme (a to zejména jejich dvě poslední desky) je podle mě možná to nejlepší co v rockový hudbě v devadesátkách vzniklo. Recenzent tohoto živáku zřejmě kapelu nijak víc nenaposlouchával, opomíjí že kytarista Extreme je jeden z největších oběvů v minulým desetiletí (i jeho sólovky stojí za poslech). Srovnávat je s tolikrát přeceňovanou Nirvanou je čirej nesmysl! Těším se na jejich comeback!
  
  

• k recenzentovi, ty vole (beonair, 08.08.2006 11:59) Reagovat

  Prosím tě opravdu snažně o odpověď. Že je to všechno jenom vyvedená parodie na Brnušáka? Jo, toho zoufalce co cca před čtyřma rokama krátce přispíval do r&p a živlu.
  
  

Slyšeli jsme nové album Vladimíra Mišíka "Vteřiny, měsíce a roky". Je to zase krása Když před třemi lety ukončil Vladimír Mišík svou koncertní kariéru, nikdy neřekl, že muziku na hřebík věší definitivně. A tak už hned v září 2021 vydal skvělou desku "Noční obraz". Do úplného muzikantského důchodu se, i... čtěte zde

Vydáno: 26.06.2024 16:15 v sekci Novinky

Nové desky 25/2024 - od Kyga přes Gracie Ambrams po The Used Minulý týden nabídl velmi pestrou mozaiku hudebních novinek. Vedle tanečního Kyga, indiepopové Gracie Ambrams či rockových The Used mezi ně patří countryová pocta Tomu Pettymu nebo alternativní Emilíana Torrini. Hip hop zastupuje... čtěte zde

Vydáno: 26.06.2024 11:30 v sekci Novinky | Nové desky

Naživo: Opavský Slunovrat opět dokázal, že kultura jde dělat i jinak Jedenáctý ročník festivalu Slunovrat, který se po odchodu z Hradce nad Moravicí už potřetí konal v Opavě, nejde popisovat jinak než s nadšením. S láskou a dobrovolnicky připravovaná akce už dávno přerostla své opavské hranice a... čtěte zde

Vydáno: 25.06.2024 19:00 v sekci Naživo

Nejvíc nej: Od rocku přes disco až po dojemné balady aneb Sedm hudebních tváří Roda Stewarta Muž s typicky blonďatou čupřinou, otec osmi dětí s pěti ženami, fotbalový fanoušek (Skotsko, Celtic a Manchester United), sběratel vláčků (modely) a aut (skutečné), ale hlavně velmi úspěšný zpěvák - to vše je Rod Stewart. Než... čtěte zde

Vydáno: 25.06.2024 08:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej

9/10

Recenze: Becky Hill na "Believe Me Now?" skvěle propojuje mainstream s klubovou taneční hudbou Na více či méně úspěšné účastníky talentových soutěží se sice často díváme skrz prsty, z některých se ale vylíhne opravdový talent. Patří mezi ně i britská interpretka Becky Hill. Ta na albové dvojce "Believe Me Now?"... čtěte zde

Vydáno: 24.06.2024 14:30 v sekci Recenze