Ačkoliv se o Muse rozhodně nedá říci, že by byli neznámou kapelou, speciálně v Británii, u nás je znají ti zvídavější. Na musicserveru se to nějak špatně sešlo, že až dosud jsme se jim nevěnovali, a tak je nejvyšší čas se podívat na sice ne úplně akuální, nicméně jejich poslední počin, a sice DVD "Absolution Tour". Takový malý předkrm před chystaným novým albem v červenci.
7/10
Muse - Absolution Tour
Celkový čas: asi 86 minut
Skladby: Glastonbury: Hysteria, New Born, Sing For Absolution, Muscle Museum, Apocalypse Please, Ruled By Secrey, Sunburn, Butterflies And Hurricanes, Bliss, Time Is Running Out, Plug In Baby, Blackout; Extras: Fury, The Small Print, Stockholm Syndrome, The Groove In The States
Vydavatel: Warner Music
I když se zpožděním, ale přece jen napravujeme jeden dluh na musicserveru. Není to tak úplně naše vina, ale je prostě fakt, že dosud jsme se tvorbě britských
Muse nepodívali na zoubek, a to je vzhledem k její kvalitě škoda. Nevím, proč se k nám do redakce nedostala jejich poslední řadovka "Absolution" nebo z pohledu širšího publika průlomová "Origin Of Symetry" (u debutu "Showbiz" budiž omluvou mládí serveru), ale před nějakou dobou se k nám dostalo DVD "Absolution Tour", což jako entréé do jejich tvorby a příprava na
nové album není špatné. Zkuste také jejich hodně zajímavě udělané
stránky, ta navigace... I když princip už použili dříve jiní, je fakt povedený.
Na úvod pro nejen příznivce kapely, kteří snad zachytili komentář kolegy Veselého v
Jukeboxu 21/2006. Tu novou věc jsem neslyšel, ale těžko s ním mohu souhlasit v tom, že jejich kariéra je umírající a hlavně že by jejich hudba říkala něco "nostalgikům britpopové horečky".
Muse o britpopu opravdu moc nejsou. Ne že by jejich písničky nebyly melodické, ale aranžmá s britpopem moc společného nemá. Syrovější, různě krabičkami distorzovanou kytaru i baskytaru doplňují už jen bicí, tedy pokud si zpěvák Matthew Bellamy neodskočí od kytary ke klávesám, tedy spíš varhanům.
To, že za osm let existence vydávají
Muse druhý živák (prvním byl "Hullabaloo" po dvou deskách), není náhoda. Jsou kapelou, která je kvůli nim známa a v loňském roce oceňována. Takže privilegium dostal hodinový záznam koncertu z vystoupení v
Glastonbury, na kterém logicky zazněly převážně věci z posledního alba "Absolution", předchozí alba jsou zastoupena dvěma třemi skladbami, i raritky se najdou. Jsou to jen tři týpci (i když se zdá, že na pódiu vypomáhá nečlen), ale umějí udělat slušný "kravál".
Muse patří mezi rockové kapely, které nevyznávají vytahaná trička, takže do natěšeného publika perou své hity v elegantních sáčcích (ve smyslu malých sak, pozn. kor.) nebo košilích. Mezi skladbami se nedočkáte téměř žádné komunikace, trio je soustředěné na svůj výkon. Zvuk je v L-PCM Stereo, což (jak jste si mohli
přečíst od kolegy) znamená, že je sice nezkomprimovaný, a proto hodně solidní, ale k celkovému zážitku z koncertu by asi pomohlo víc détéesko.
Hudebně není mezi alby
Muse velký rozdíl, tříbí svůj styl v základu popsaný výše, ve kterém mají své důležité místo zvraty z klidných pasáží do erupcí kytarových riffů, případně kláves. Má něco do sebe přirovnání
Muse ke
Queen na áemgéčku, zpěvák Bellamy pendlující mezi klavírem a kytarou má v sobě při pódiové prezentaci kousek Mercuryho, i když není takový šoumen, hodně to tlačí přes vnitřek.
Už z obalu je zřejmé, že DVD není žádným velkovýpravným počinem, na to má kapela ještě čas, ale přece jen zamrzí, že kromě koncertu jsou na disku jako extras jen tři další koncertní skladby a minifilmeček obsahující záběry z USA. Jenže nástup na scénu před "The Groove..." je dost o ničem a scéna s kytarou na úplném konci to moc nevylepší. Přesto jako případný vstup do hudby
Muse se tohle DVD hodí dost, přece jen menší zvuková vychytanost oproti albům je nahrazena bezprostřednějším zážitkem z koncertu.