Volal mi kolega z jedné rozhlasové stanice, že by do svého hiphopového playlistu chtěli nový singl Nelly Furtado. Cože, Nelly Furtado? Hippísačka s kytarou, která zpívá své květinkové fantazie jako "I am a bird" nebo "The Grass Is Green"? Jo, přesně tu - Nelly Furtado hodila svoje batikované šatečky do ohně, zavolala hiphopovému producentovi Timbalandovi a společně natočili novou desku "Loose". Výbornou novou desku. Uvítejte druhý příchod Nelly jako divy moderního urban popu. Pokud jste ještě neslyšeli "Maneater" nebo "Promiscuous", tak ještě neznáte dva nejlepší popové singly letošního roku. A já se s váma nebudu bavit.

Když si před dvěma lety pořadatelé evropského fotbalového šampionátu vybrali jako hymnu píseň "Forca", vypadalo to, že Nelly se zařadí do škatulky blivajzného popu bez chuti - někam po bok Glorie Estefan a Celine Dion. Při otevíracím ceremoniálu si každý oddechl, když vypadla od mikrofonu, v rádiích ten singl pustili jednou a pak ho zahodili a v UK Chart byl na čísle čtyřicet. A i její fanoušek Nick Hornby musel být smutný. O dva roky později, v den začátku světového fotbalového šampionátu vede Nelly Furtado britský a kanadský žebříček, je na dvojce amerického a v Top 20 ve většině evropských zemí. Ze svého třetího alba si dokonce může dovolit vydat hned tři singly naráz a všem se daří skvěle. Taneční pecka "Maneater", new wave/hip hop "Promiscuous" nebo latino smršť "No Hay Igual" jsou obrovské hity, každý na jiném kontinentu, globální útok takového formátu si zatím mohl dovolit podniknout snad jen Michael Jackson. "Loose" je jako blesk z čistého nebe, chytrý, moderní, taneční pop říznutý jak hip hopem, tak moderní karibskou hudbou, daleko od nostalgie po Mamas And Papas nebo nekonfliktním popu její druhé desky "Folklore". Jinými slovy, "Loose" je hudba pro všechny, kteří si vedou kalendář a vědí, že se píše rok 2006 a chtějí něco jiného než v roce 1962.

Znovuzrození kanadsko-portugalské krásky by se nikdy nemohlo povést, kdyby si jako svého nového parťáka nevybrala Timbalanda. Hiphopový producent díky ní znovu nalezl zdroj své producentské magie, která kdysi udělala megahvězdy z Aaliyah a Missy Elliott. Jeho spojení s Nelly Furtado je překvapivé, ale funguje lépe než třeba s Brandy nebo LL Cool Jem. Stárnoucí vynálezce kybernetického popu asi prostě potřeboval změnu prostředí a pustit se klišé hip hopu. To se mu povedlo na výbornou a jeho producentská reinkarnace čerpá více z nové vlny 80. let než z Prince Paula nebo DJ Premiera. Možná si řeknete, že celé je to nějak předvídatelné: Nahrávací firma se snaží uvadající slávu bílé hvězdičky otočit infúzí černé hudby - to už tady za posledních pět let bylo několikrát. Většinou stačilo pozvat do studia správné producenty a beztvará hmota popkulturního bláta známá třeba jako Mariah Carey, Britney Spears nebo aktuálně Hilary Duff dostala novou tvář. U Nelly mám trochu pocit, že do celého projektu přece jen investovala více než svoji tvář na plakátu. Svoje portugalské kořeny oživuje na latino skladbách "Té Busqe" nebo na reggaetonem silně ovlivněné "No Hay Igual" a sama určitě stojí i za dalšími hosty alba Juanesem a Lesterem Mendezem (mimo jiné spoluautor hitu "Underneath Your Clothes" Shakiry). Svoji předchozí tvorbu rekapituluje s popovými baladami "All Good Things (Come To An End)" nebo "In God's Hands", kde ale Timbaland za producentským stolem zachraňuje přeslazenost.

"Loose" mi strašně připomíná "Justified" Justina Timberlakea. Paralel je tady hned několik. Samozřejmě v obou případech jde o bílý r'n'b pop, Nelly měla ve studiu Timbalanda, Justin mohl na celé stopáži alba těžit ze spolupráce s The Neptunes, tehdy ve vrcholné formě. Ani Justin, ani Nelly nejsou nejlepší zpěváci, což ovšem studiové triky dokážou jednoduše zahladit. Po úspěchu "Justified" jsem čekal, že crossover popu a r'n'b zkusí více interpretů, ale kromě rozporuplných Black Eyed Peas (alias bílé Fergie plus producenta will.i.ama) to nikdo nedokázal dotáhnout do úspěšného konce. Teď je čekání u konce, Universal bude z "Loose" tahat singly až do příštího léta a hudební staromilci budou mluvit o konci civilizace. Neposlouchejte je, posluchejte Nelly Furtado.