Kdo v létě zavítá na nějaký folkový festival, má možnost většinou na vedlejších, tedy na těch o poznání menších, scénách vidět mladé písničkáře a písničkářky. A málokdy bude mezi jmény chybět brněnský Ivo Cicvárek, jihlavská Žofie Kabelková potažmo čáslavský Marcel Kříž. Tihle tři se ale nyní spojili, pochopitelně hudebně, a z tohoto spojení nazvaného Panoptikum vzešla velice zajímavá deska se stejným názvem. Spolupráce těchto tří muzikantů není ovšem ničím náhodným. Spojovacím článkem je tu Ivo Cicvárek, který si na jednu svoji desku "Vidět víc", kterou natočil ještě se skupinou OKO, přizval tehdy začínající Žofii Kabelkovou, a z této spolupráce vznikla naprosto excelentní písnička "Nový rok". S Marcelem Křížem pak už koncertně spolupracuje nějaký čas.

Zajímavé je, že kdysi čistokrevní písničkáři pochopili, že pouze kytara je občas málo, a začali si na nahrávání desek zvát i muzikanty ovládající jiné nástroje. Písničkám se pak dostává rozličných aranžmá, kterých pouze za pomoci kytary nelze dosáhnout. Nejinak je tomu u "Panoptika". Mimo Cicvárkovy klávesy respektive akordeon a Křížovu kytaru desku obohacují bicí, příčná flétna, violoncello, trubka, tuba či saxofon. Tuto pestrou nástrojovou skladbu pak v některých písničkách ještě doplňují u tohoto žánru dosti neobvyklé samply. Nutno říci, že si trio se svými písničkami, z nichž většinu má na svědomí Kříž s Cicvárkem, ale ani Kabelková není zcela bez zásluh, po produkční stránce dosti vyhrálo.

Byl to šťastný nápad spojit tyhle tři muzikanty a zpěváky dohromady. Vzhledem k tomu, že každý z nich je trošku jiný typ zpěváka, je "Panoptikum" velice pestrou mozaikou, kde se střídá rock, folk, pop, blues, šanson či jazz, a to ve svých nejostřejších konturách. Hodně záleží, kdo danou písničku napsal, ale také, kdo ji nazpíval. Zatímco Cicvárek společně s Kabelkovou jsou spíše těmi klidnějšími, Marcel Kříž zastupuje tu alternativnější část a je pravdou, že na jeho poněkud drsnější zpěv je třeba si trochu zvyknout. Díky této rozmanitosti je opravdu těžké vyzdvihovat nějaké skladby, protože se od sebe liší natolik, že bych musel podrobně popsat snad všechny. Ale musím se přiznat, že přece jedna z písniček se mi vryla o něco hlouběji do kůže. "Potichu" zpívají za doprovodu klavíru a altové příčné flétny všichni tři a Ivu Cicvárkovi se zde opět povedl zásah do černého. Neskutečně silnou a hlubokou melodii zasahující nejhlubší nitro svým klidem, ale zároveň i dramatickou zápletkou doplňuje, ostatně jako všechny písničky, výborný text. Textová část by byla vůbec kapitola sama pro sebe. Všichni tři zúčastnění jsou vynikajícími textaři a i to se podepisuje na mimořádné kvalitě jednotlivých skladeb.

"Panoptikum" zcela přesně a jasně dokazuje, proč se vyplatí sledovat mladou písničkářskou krev. Album je krásnou pitoreskní mozaikou, ve které platí co sklíčko, to zcela jiný styl, pojetí či nálada. I přes dosti široký žánrový záběr deska překvapivě působí velice kompaktním dojmem. Výborné písničky doslova prošpikované zajímavými nápady si tu podávají ruku s povedeným aranžmá a naprosto excelentními texty. Nezbývá než doufat, že toto není pouze jednorázový projekt, ale že se dočkáme v budoucnosti ještě pokračování.